Lidé si objednávají Japonce jako společníka. Ten nic neumí, ale může je vyslechnout

14. leden 2021

Pětatřicetiletý Shoji Morimoto nabízí v Japonsku velmi speciální službu. Zájemci si ho mohou na určitou dobu pronajmout, aby jim udělal… A o to právě jde. Lidé si ho platí za to, že nedělá nic. Nemá žádné zvláštní schopnosti. Umí jen naslouchat a zabývat se jednoduchými věcmi, což však mnohým lidem stačí ke štěstí. Informoval o tom server The Times.

službách tohoto podnikavého muže nejlépe vypovídá samotný popis, který si můžete přečíst na jeho profilu: „Najměte si člověka (mě), co nic nedělá. Jsem pořád k dispozici. Nebudu dělat nic jiného než jíst, pít a dávat krátké odpovědi.“

Morimoto svou službou prosperuje už tři roky. Všechno začalo, když dal na Twitter jeden krátký, nevinný tweet: „Nabízím sám sebe jako člověka, který nic nedělá, k pronájmu. Je pro tebe těžké jít sám do obchodu? Chybí ti hráč do týmu? Potřebuješ někoho, kdo by ti držel místo? Mohu dělat pouze snadné věci.“

Nejdříve službu poskytoval zadarmo. Poptávka ale byla tak vysoká, že ji potřeboval nějakým způsobem regulovat. Proto nakonec svoji společnost zpoplatnil. Originální pracovní zaměření muži nakonec přineslo jak skromný přivýdělek, tak slávu na sociálních sítích – například na Twitteru má už 269 tisíc sledujících.

A k čemu všemu ho lidé využívají? Seznam všech možných aktivit je opravdu pestrý. Jednou se může jednat o úplně obyčejný oběd. Někdy jindy o něco sofistikovanějšího, třeba chytání motýlů nebo pózování pro fotky na Instagram. V jednom případě měl dokonce vyzvednout člověka, co se pokusil o sebevraždu, z nemocnice. Měl s ním pak dojet na místo, kde chtěl předtím sebevraždu spáchat. Taková práce tedy nemusí být zrovna peříčko, o čemž svědčí i zakázka pro člověka, který si Morimota pronajmul, aby mu vyprávěl, jak vykonal vraždu. Nic pro slabé žaludky!

autor: Filip Pluhař
Spustit audio
  • Vědci varují, že kvůli většímu oteplení planety může zmizet třetina ledu kolem Antarktidy

    9. duben 2021
    Ledová kra B-46 na Antarktidě

    Více než třetině ledové plochy obklopující Antarktidu podle britských vědců hrozí zřícení. Pokud se globální průměrná teplota dostane na hranici 4 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, způsobí tání ledu na jižním pólu uvolnění „nepředstavitelného množství vody“ a vzestup hladiny oceánů.

    Z výsledků nejnovějšího výzkumu publikovaného v časopise Geophysical Research Letters vyplývá, že při zvýšení teploty o 4 °C hrozí kolaps až 34 % antarktického území. „Ledové kry jsou důležitými nárazníky, které zabraňují tomu, aby tající ledovce přímo přispívaly ke zvyšování hladiny oceánů. Pokud ale zmizí, bude to jako odšpuntovat korek z lahve,“ upozorňuje Ella Gilbert, klimatoložka z katedry meteorologie na University of Reading.

    Její tým v nejnovějším výzkumu zdokonalil modely pro dlouhodobé klimatické prognózy. Podle vedoucí výzkumu je v současnosti nejdůležitější podobnému scénáři zabránit a naplnit cíle vymezené Pařížskou klimatickou dohodou. Jejím hlavním bodem je udržení nárůstu globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

    „Pokud budou teploty stoupat stejně jako dosud, ztratíme v následujících desetiletích ještě víc antarktické ledové plochy, než jsme předpokládali. Zastavit oteplování není důležité jen pro Antarktidu, ale pro nás všechny. Vzestup hladiny oceánů je vážný problém,“ uzavírá Gilbert. O varování odborníků informuje deník Guardian.

  • První kočičí metalová kapela na světě vydala singl

    8. duben 2021
    Kočka

    Vůbec první metalová kapela složená jenom z koček vydala singl. Hudební formace, která si říká Cattera, všechny výtěžky z jeho prodeje věnuje kočičímu útulku v Brooklynu.

    Nečekanou metalovou formaci vede kocour Roope-Shakir, kterého na ulici zachránili dobrovolníci z newyorského útulku Whisker-A-GoGo. „Když přijdete z ulice, tak máte hodně co říct. Mám to štěstí, že mám pár kontaktů z hudebního průmyslu, kteří mi pomohli napsat tvrdý kočičí metal a dál ho propagovat,“ uvádí na svém Instagramu kočičí frontman kapely.

    Charitativní singl Hunger of The Beast je teď k prodeji na Bandcampu. Mimoto ale kočičí kapela, která si slibuje, že vlna kočičího metalu inspiruje další hudebníky, odhalila i zákulisí svého nahrávání. „Doufám, že naše hudba bude inspirací pro všechny pouliční kočky, které mají co říct,“ říká v anotaci singlu frontman kapely Roope-Shakir.

    Propagovat dobrovolníky, kteří se starají o opuštěné kočky, pomocí metalové kapely poprvé napadlo producentku a manažerku Annu Mrzyglockou z newyorského labelu Fearless Records. „Když jsem slyšela emocionální mňoukání Roope-Shakira, věděla jsem, že by měl založit metalovou kapelu. Lidi si můžou myslet, že to je umělý výmysl hudebního průmyslu, ale je to naopak. Našli jsme opravdový talent,“ dodává manažerka. Informuje o tom australské rádio Triple j

    Poslechněte si autorský výběr zpráv Králíci vykopali památku a zloděj chtěl vrátit sladkosti. To jsou zprávy z minulého týdne.

  • Novozélandský osmdesátník ovládl surfařskou soutěž. Organizátoři museli rozšířit věkovou kategorii

    8. duben 2021
    surf

    Pořadatelé závodu v surfování na Novém Zélandu museli letos vytvořit novou kategorii pro surfaře starší 80 let. Vůbec nejstarší účastník, díky kterému se turnaj rozrostl, se velikonočního závodu plánuje účastnit i příští rok.

    Čerstvý osmdesátník Adrian Pickering se letos vůbec poprvé v historii díky svému věku probojoval do nové kategorie, kterou organizátoři nazvali Nepravděpodobní. Rozšířili tak dosavadní kategorii Nesmrtelných pro závodníky mezi 75 a 79 lety.

    Tradičního velikonočního závodu na západním pobřeží novozélandského regionu Taranaki se surfař-rekordman pravidelně účastní už 28 let. „Když jsem začal závodit, bylo mi něco přes padesát. Jak stárnu, tak už se asi moje kariéra blíží ke konci. Mám ale velké štěstí, že pořád ještě můžu dělat to, co miluju,“ dodává optimisticky pro novozélandský veřejnoprávní rozhlas.

    O svých kolezích, kterým je často okolo šedesáti let, mluví Pickering v nadsázce jako o dětech. „Jsou tu závodníci, kterým je přes 70, a vidíte, že jsou stejně nadšení, jako když stáli na surfu poprvé,“ komentuje věk některých účastníků Mark Dwyer, prezident klubu New Plymouth Surfriders Club, který prestižní soutěž pořádá.

    Další účastníci na závodu, kterého se letos účastnilo 80 surfařů všech věkových kategorií, vyzdvihují hlavně kolektivní duch turnaje. „Není moc podobných surfařských akcí, které by byly tak otevřené starším skupinám a zároveň to byly opravdové a podobně náročné závody,“ pochvaluje si jedna ze závodnic, dvaašedesátiletá Linda Stent. Informuje o tom veřejnoprávní stanice Radio New Zealand

  • Otcové v americkém Utahu mají platit polovinu nákladů na péči v těhotenství a při porodu

    8. duben 2021
    dítě, mimino, miminko, novorozenec, novorozeně

    Otcové v americkém státě Utah budou mít ze zákona povinnost platit polovinu nákladů na zdravotní péči matky, která souvisí s těhotenstvím a porodem. Nová pravidla začínají platit 5. května. Jde zřejmě o první podobnou právní úpravu ve Spojených státech.

    Biologičtí otcové mají během těhotenství platit polovinu pojistného matky a taky všechny další související poplatky za lékařskou péči, včetně narození dítěte. Podle studie zveřejněné v časopise Health Affairs stojí ženy s pojištěním v USA porod v průměru čtyři a půl tisíce dolarů. Ty, které nejsou pojištěny, podle neziskové organizace Fair Health zaplatí asi dvakrát tolik.

    Otcové by neměli náklady platit automaticky, ale jen v případě, že je o to žena požádá. V případě sporů rodičů může muž platbu odložit až do doby, kdy bude jeho otcovství potvrzeno. Situace je jiná, pokud bude chtít žena těhotenství ukončit. Na potrat by biologický otec neměl přispívat, pokud o něj žena usiluje bez jeho souhlasu, s výjimkou znásilnění nebo ohrožení života matky. Tématu se věnuje web britské stanice BBC.

    Nevládní organizace Planned Parenthood uvedla, že oceňuje snahu o snížení nákladů na těhotenství, nový zákon ale podle ní není nejlepší cestou. „Rozšíření programu Medicaid (zdravotní systém pro lidi s omezenými příjmy), zlepšení pojistného krytí, spravedlivý přístup k péči o reprodukční zdraví nebo placená rodičovská dovolená. To jsou způsoby, kterými by politici udělali mnohem víc,“ řekla mluvčí organizace Katrina Barker pro NBC News.

  • Skupina Extinction Rebellion plánuje ve Velké Británii další protesty proti bankovnímu sektoru

    7. duben 2021
    extinction-rebellion-5648408_1920.jpg

    Hnutí Extinction Rebellion plánuje v následujících týdnech zintenzivnit svou kampaň proti bankovnímu systému.

    Chce tak upozornit na roli finančního sektoru v eskalaci klimatické krize. Tématu se věnuje britský Guardian.

    Minulý týden se skupina v rámci protestu Money Rebellion zaměřila na ústředí banky Barclays a Bank of England v Londýně, stejně jako na další pobočky v celé Velké Británii. Nedávná zpráva nevládních organizací tvrdí, že šedesátka největších bank na světě poskytla od uzavření Pařížské klimatické dohody v roce 2015 společnostem zabývajícím se fosilními palivy financování ve výši 3,8 miliardy dolarů. Ze všech evropských bank měla největší částku dát právě Barclays.

    Jedna skupina aktivistů si od společnosti Barclays vzala půjčky v celkové výši 4000 liber, které odmítají splácet. Místo toho chtějí peníze darovat skupině pro lidská práva Survival International. V následujících týdnech plánují zástupci Extinction Rebellion i další podobné akce. Mluvčí banky v souvislosti s protesty řekl: „Přijali jsme závazek sladit celé naše finanční portfolio s cíli Pařížské klimatické dohody. (…) Chtěli bychom být bankou, která pomůže urychlit přechod k nízkouhlíkové ekonomice.“

    Přečtěte si taky Podle britské policie může být hnutí Extinction Rebellion bezpečnostní hrozbou.

  • Itálie po sto letech končí s cenzurou filmů

    7. duben 2021
    Z filmu Poslední tango v Paříži

    V Itálii po více než sto letech končí filmová cenzura. Úřady už nebudou mít možnost zakázat distribuci filmu v kinech nebo nařídit vyřazení některých scén.

    Cenzurní zásahy byly v jihoevropské zemi možné od samých počátků kinematografie, konkrétně roku 1914. Zákaz distribuce fungoval jak v období fašistické diktatury, tak po roce 1945 v novém zřízení. „Filmová cenzura byla zrušena,“ uvedl teď italský ministr kultury Dario Franceschini. „Systém, který umožnoval státu zasahovat do tvůrčí svobody umělců, byl definitivně ukončen.“

    Samotní tvůrci by teď měli rozhodovat, pro jakou kategorii je snímek vhodný. Jejich rozhodnutí potom ověří devětačtyřicetičlenná rada. Na rozdíl od svých předchůdců ale už nová ministerská rada nebude mít možnost zakázat distribuci filmu v kinech nebo ji podmínit vyřazením některých záběrů. Změnu přivítali režiséři i filmoví odborníci. „Už bylo načase,“ uvedla filmová a televizní novinářka Elena Boero. „Je to forma samoregulace, už jsme dospěli,“ tvrdí režisér Pupi Avati, jehož film Bordella ze 70. let byl cenzurován.

    Filmová cenzura se za posledních sto letech dotkla děl italských i zahraničních režisérů. Častým důvodem k vyřazením scén, nebo dokonce zákazu distribuce byla urážka dobrých mravů nebo náboženství. To se týkalo například snímku Poslední tango v Paříži od Bernarda Bertolucciho z roku 1972, jehož téměř všechny kopie byly zničeny. Zůstaly jen tři, které byly zachovány jako „důkaz zločinu“. Cenzurní zásahy zažili i Bertolucciho kolegové Pier Paolo Pasolini či Luchino Visconti. Rozhodnutí italského ministerstva kultury zaujalo britský Guardian.

    Podle údajů Cinecensura, online výstavy k cenzuře, bylo v Itálii od roku 1944 zcenzurováno 274 italských, 130 amerických a 321 filmů z jiných zemí. Zákazy a úpravy se týkaly i některých českých a československých filmů, například Extáze režiséra Gustava Machatého.

  • Netflix odvysílá nový dokument o největší loupeži umění v historii

    6. duben 2021
    Ze seriálu This is a Robbery: The World's Greatest Art Heist

    Před 31 lety došlo v bostonském Isabella Stewart Gardner Museum ke zřejmě největší loupeži uměleckých děl v historii. Doposud nevyřešené krádeži a událostem s ní spojeným se věnuje nová čtyřdílná dokumentární série na streamovací platformě Netflix.

    Lidé v americkém Bostonu právě slavili Den svatého Patrika, dva muži přestrojení za policisty té noci pronikli do místního muzea a za 81 minut ukradli 13 uměleckých kusů včetně děl od Rembrandta nebo Moneta v hodnotě 500 milionů dolarů. Muzeum doteď nabízí odměnu 10 milionů dolarů za informace, které by vedly k navrácení vzácných děl. Bez úspěchu. Tak ji představuje web stanice CNN.

    Všem souvislostem událostí z roku 1990 se nově věnuje čtyřdílný dokument This is a Robbery: The World’s Biggest Art Heist (Tohle je přepadení: Krádež umění, jakou svět neviděl) režiséra Colina Barnicla. Ten se před několika lety spolu se svým bratrem Nickem sám pustil do neoficiálního vyšetřování loupeže. Dokument bude na Netflixu k dispozici od 7. dubna.

  • Nová hudba od Nirvany nebo Amy Winehouse? Napsala ji umělá inteligence

    6. duben 2021
    Kurt Cobain byl nejen zpěvákem, ale i hlavním textařem a autorem hudby skupiny Nirvana.

    Umělá inteligence složila „nové“ písně od Nirvany nebo Amy Winehouse. Za projektem, který si klade za cíl otevřít debatu o duševním zdraví, stojí kanadská organizace Over The Bridge.

    Na albu Lost Tapes Of The 27 Club se vystřídají počítačem vytvořené skladby od umělců, kteří vlivem různých psychických problémů zemřeli ve 27 letech. Písně jsou volně dostupné k poslechu na YouTube. Informuje o tom britský server The Independent.

    Organizace Over The Bridge se zabývá osvětou a pomocí v oblasti psychického zdraví v hudebním průmyslu. „Co kdyby námi milovaní muzikanti měli dostatečnou podporu z hlediska jejich duševního zdraví?“ řekl serveru Rolling Stone jeden z čelných představitelů organizace Sean O’Connor. „Deprese je v hudebním průmyslu určitým způsobem normalizována a romantizována,“ dodává.

    Rozhodl se tak se svým týmem pomocí programu Magenta napodobit hudební složku písní zesnulých hudebníků. Texty vytvářel software za využití takzvaných neuronových sítí. Počítač potom na základě analýzy 20 až 30 skladeb složil čtyři písně. O’Connor ale přiznává, že velká část z toho, s čím umělá inteligence přišla, byla neposlouchatelná: „Musíte se tak zaposlouchat a vybírat ty zajímavé pasáže.“

    Výsledným písním ale propůjčili hlas jiní interpreti. V případě Nirvany skladbu Drowned in the Sun nazpíval Eric Hogan, který je frontmanem revivalové kapely z americké Atlanty. Sám Hogan se nechal slyšet, že v počítačem vytvořené skladbě skutečně poznával styl Kurta Cobaina.

    Software kromě Nirvany složil také písně od Amy Winehouse a dalších členů uskupení 27 Club Jimiho Hendrixe nebo Jima Morrisona. O’Connor se svými spolupracovníky strávil přibližně rok přípravami. Samotné nahrávání zabralo dalšího půl roku. K procesu přizvali také fanoušky interpretů, aby jim pomohli s výslednou podobou skladeb a předešli možnému plagiátorství.

  • Ve Velké Británii stoupají počty obětí moderního otroctví, často jde o nezletilé

    6. duben 2021
    teenager - smutný teen

    Ve Velké Británii v průběhu pandemie a lockdownu významně přibylo případů moderního otroctví. Aktuální data kromě toho ukazují, že v uplynulém roce byl takto zneužíván větší počet dětí.

    Podle dat telefonní linky pro oběti moderního otroctví vzrostlo sexuální vykořisťování v roce 2020 o čtvrtinu. Jde například o případy nucené prostituce nebo zajetí v nevěstincích. Každý čtvrtý případ se přitom týkal nezletilých. Právě mladí lidé se často využívají taky při přepravě drog. Trestní vykořisťování, které zahrnuje nucené krádeže nebo žebrání, se v celkových číslech zvýšilo o 42 procent. Alarmující čísla z ostrovního království rozebírá britský Guardian.

    Na linku, kterou provozuje charitativní organizace Unseen, se v loňském roce obrátilo celkem 8 tisíc lidí. Její pracovníci mezi těmito hovory rozpoznali asi tři a půl tisíce potenciálních obětí moderního otroctví. V deseti procentech šlo o děti, v roce 2019 to bylo procent sedm. „Rok od prvního lockdownu je počet případů sexuálního a kriminálního vykořisťování doopravdy alarmující. Zejména pokud jde o ty, které se týkají dětí,“ říká výkonná ředitelka Unseen Justine Currell. A dodala, že moderní otroctví by se jen ve Velké Británii mohlo týkat až 100 tisíc lidí.

    Největší skupina obětí podle statistik organizace Unseen pochází z Rumunska, následuje Čína, Albánie a Anglie. Linka funguje od roku 2016, od té doby už se díky ní podařilo odhalit více než 20 tisíc potenciálních obětí vykořisťování.