Lidé většinou vědí, co se jim stalo, ale chtějí to vytěsnit, říká psycholožka o dětských traumatech
Dětské trauma způsobují nejčastěji fyzické nebo psychické násilí, závislost rodičů na návykových látkách, nefunkční citová vazba nebo i kombinace čehokoliv z uvedeného. Pokud není adekvátně ošetřeno v dětství, mohou se jeho následky projevovat mnoho let i v dospělosti.
„Lidé přichází, když mají pocit, že se jim něco v duši otevřelo, ale nevědí, co to je,“ popisuje zkušenosti ze své praxe psycholožka a psychoterapeutka Natalia Schwab Figusch, která se terapii traumatu dlouhodobě věnuje. Ženy sexuálně zneužívané v předškolním věku nejsou mezi její klientelou bohužel žádnou výjimkou.
Trauma se ale zapomenout ani vytěsnit nedá a život člověka ovlivňuje i tehdy, když si už není úplně vědom, že by se mu něco špatného stalo. „Lidé většinou vědí, co se jim stalo, co se odehrálo, ale nechtějí to vědět, protože to je velmi ohrožující,“ říká psycholožka. Traumatická témata u ní klienti otevírají někdy na prvních sezeních, někdy se k nim dostávají i po roce terapie. Návrat k traumatickým událostem je ale v terapii nutný.
Jak moc detailně a do hloubky je nutné se k traumatickým událostem vracet? Kdy si trauma zhoršujeme sami nějakou další retraumatizací? A jak se pracuje se znovunalezeným traumatem z dětství v dospělosti? Poslechněte si Diagnózu F s psycholožkou a psychoterapeutkou Natalií Schwab Figusch.
Související
-
Moje terapie, epizoda 1: Tajemství je destruktivní
Hlasy, které uslyšíte v první epizodě podcastové série, patří studentce Anežce a její terapeutce Natálii. Anežka má za sebou v dětství prožité trauma.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka