„Lidi jsou zahlcení a význam slov mizí.“ Novinka Dalekko je soundtrackem k nejisté budoucnosti

Nová deska Hudba budoucnosti vyšla tři roky od debutu Neběžel jsem tudy? Co se za tu dobu v kapele změnilo? Kam jste se posunuli?

Asi největší rozdíl je v tom, že se ustálilo pevné, pětičlenné těleso, protože první deska vznikala pouze ve dvou. Živá kapela vznikla až po vydání debutu.

Tvrdíte, že jste se na desce rozhodli více experimentovat. Jak se to konkrétně projevilo?

Myslím, že hlavně ve zvukové koncepci. Zkoumali jsme klasickou písňovou strukturu sloka–refrén–sloka–refrén a různě ji přeskupovali. Pokoušeli jsme se udělat maximálně svobodnou věc. Zajímal nás posun k organičtějšímu zvuku, někdy třeba k postrockovějšímu a noiseovějšímu, k něčemu špinavějšímu a hlučnějšímu. Nová deska je určitě rockovější než ta debutová.

Co spojení Hudba budoucnosti znamená? Jak podle tebe taková hudba zní?

Je to taková poťouchlá slovní hříčka, protože „hudba budoucnosti“ jsou odkládané plány, a to, že čeština tenhle fenomén označuje hudbou, mi přišlo od začátku zábavné a kouzelné, takže jsem s tím chtěl pracovat. Líbilo se mi, že to zároveň zní hodně velkolepě a nabubřele, přišlo mi, že to hezky pasuje.

V nových písničkách se ale zároveň často vracíte i do minulosti a vzpomínek nebo na známá místa. Jako by vzkazem plynoucím z desky byl fakt, že si dostatečně neuvědomujeme vlastní přítomnost...

To je trochu filosofická otázka. Jestli z textů vyplývá nějaký jednotící pocit, tak to určitě nebyl záměr. Je to spíš výpověď za ty tři roky, během nichž se v nás ta hudba hromadila. Pohled do minulosti/budoucnosti není jednotícím tématem, jsou tam vzpomínky, imprese z prožitků, z přítomnosti nebo nostalgické výlety do minulosti, jako třeba výlety do dětství v písničce Kamaráde! Pak i pohledy do budoucnosti, které jsou znepokojivé.

V písničkách Jasno nebo Vlákno přítomnost vyznívá až dystopicky...

To jsou zrovna chmurné pohledy, to je pravda. Pramení z pocitů, které jsem při psaní prožíval a které by se daly označit slovem nejistota. Možná chaos. Vychází ze způsobů, jak spolu lidi v současnosti komunikují, a taky z toho, že nevíme, jak spolu budou komunikovat dále. Konkrétně se to týká třeba rozpadu českého jazyka nebo jazyka obecně, který popisujeme ve Vláknech.

Souvisí to i se sociálními sítěmi. Mám pocit, že lidi jsou strašně zahlcení a dochází k entropii, k rozpadu významů slov. Chaos prorůstá do jazyka, do způsobu, jak třeba politici nakládají s jazykem, jak ho devalvují a ohýbají jeho významy. Myslím si, že tahle tendence bude pokračovat.

Křest desky už máte za sebou. Jaké jsou další plány?

Řekli jsme si, že tenhle rok bude ve znamení podpory desky. Trochu přetekla naše možnosti a hrozně dlouho jsme jako kapela nehráli, takže bychom se letos chtěli pokusit co nejvíce hrát. Na podzim chystáme dalších několik koncertů a snad to bude pokračovat i příští rok.