LIMBO: Videohra s dětskou duší
Nestává se tak často, abychom vám představovali videohry. Čas od času se však i ve světě počítačové zábavy vynoří klenot, mířící svými uměleckými kvalitami výše než do šuplíku zarytého pařana. Přesně to je případ hry Limbo, která si svou neobyčejnou noir atmosférou, zapeklitými rébusy a takřka geniální hratelností podmanila nejen říši za monitorem.
„S obavou o osud své ztracené sestry, vstoupí chlapec do LIMBA.“ Když se coby malý kluk na začátku příběhu proberete v temném lese, tvůrci hry vám poskytnou pouze tuto nejasnou informaci. Zbytek už je takříkajíc na vás a na tom, jak zapojíte své mozkové buňky, jak se postupně seznamujete a jste stále více a více pohlcováni ponurým světem hry LIMBO.
LIMBO je na první pohled klasickou scrollovací 2D plošinovkou. Hlavní postavu malého chlapce ovládáte pouze za pomoci čtyř tlačítek na klávesnici. Brzy zjistíte, že s pohybem do stran, skákáním a schopností táhnout či tlačit předměty si budete muset vystačit celou hru. Žádné zbraně, klávesové zkratky či zuřivé klikání na myš. LIMBO je logickou hrou v dobrém duchu nejslavnějších představitelů dvojrozměrného žánru, ať už vzpomeneme hry Prince of Persia, Abe Odyssey nebo třeba české Machinárium od Jakuba Dvorského a jeho studia Amanita Design.
Tomu se LIMBO podobá i atmosférou zvláštního fantazijního světa. Černobílé provedení, zrnitost obrazu a hra světla a stínu – v tom všem LIMBO odkazuje na rané německé expresionistické filmy či film noir. Prostředí temného lesa s gigantickými pavouky vystřídá městská periferie s polorozpadlými hotelovými neony a tu pak jakási zvláštní „továrna na absolutno“, abstraktní prostředí plné ozubených kol a jezdících pásů. Jak se z nich, pavoučích sítí, nášlapných pastí a dalších nástrah vymotat, je už zcela na vašem důvtipu.
Logické hádanky spočívající zejména v přemisťování předmětů, správném odhadu a pohybové kombinatorice, se postupem hry stávají stále zapeklitějšími a náročnějšími na hráčovu znalost fyzických zákonitostí světa LIMBO. Buďte připraveni na to, že než postoupíte metodou „pokus – omyl“ dále, uvidíte svého malého hrdinu nesčetněkrát umírat – touha dovést ho do zdárného, avšak dost nejednoznačného konce je pak o to větší.
LIMBO je dílem kodaňského programátora Arnta Jensena a jeho malého vývojářského studia Playdead, které založil právě s cílem stvořit logickou hru absolutně dle svých představ, bez nutnosti kompromisů s velkými herními společnostmi. Jeho původně pouze dvojčlenný tým se za skoro pět let, kdy hra od počátečního Jensenova nápadu až do výsledné podoby vznikala, rozrostl až na 16 spolupracovníků - Jensenovu původní vizi si však přesto udržela. Spolu s tvorbou zmíněného českého studia Amanita patří LIMBO k nové generaci tzv. indie her, jednoduchých, ale přesto propracovaných hříček s jasným autorským záměrem, které se distancují od masovosti a nákladných spektáklů současné videoherní tvorby, v které se točí více peněz než v Hollywoodu a Bollywoodu dohromady. Nečekaný celosvětový úspěch podobných projektů je důkazem, že i v natolik komerčním prostředí, jako je svět počítačových her, jde stále dělat věci jednoduše – a přitom ne bez duše.
Hra s duší – tak bych totiž vpravdě umělecký počin Jensena a spol. nazval. Nejasný příběh ponechává velký prostor vaší vlastní fantazii, temně hororové ladění v kontrastu s křehkým dětským hrdinou zase vzbouzí zvláštní napětí, jaké jsem u počítačové hry už dlouho nepocítil. Krásně vyvedené prostředí, atmosférický soundtrack z pera mladého skladatele Martina Stiga Andersena a geniálně jednoduchý interface vás od prvních momentů vtáhnou do děje a přes relativní krátkost celé hry – na dohrání prý stačí jedno odpoledne – ve vás budou ještě dlouho rezonovat. Podmanivý svět LIMBA vás totiž nenechá v klidu klimbat.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
