Lisabon má problém s krádežemi tradičních kachliček z fasád, může za to chudoba i turisti

Z fasád domů v portugalské metropoli mizí slavná chlouba, takzvané azulejos. Jejich krádeže a ničení jsou poměrně dlouhodobým problémem. Rostoucí zájem o Lisabon mezi turisty a zároveň o tamní nemovitosti ale situaci prý jen zhoršuje.

Novinářka Jenny Barchfield píše ve svém článku pro server CityLab, že jednou skupinou provinilců jsou právě turisté, kteří si kachličky chtějí odvézt jako suvenýr. Druhou pak drogově závislí nebo zloději, kteří potřebují rychlý přísun peněz. Za jedinou kachličku je totiž ve starožitnictvích možné získat i stovky eur. Antikváři mají povinnost nahlašovat získané kachličky místním úřadům a jsou zodpovědní i za původ každého kusu. Jenže aplikovat tato pravidla i na neoficiální prodejce je hodně obtížné. Za krádež a poničení azulejos sice hrozí až osmiletý trest vězení, trestní stíhání zlodějů je ale v těchto případech nesmírně komplikované. Policejní vyšetřovatelé totiž musí prokázat mimo jiné to, z kterého konkrétního domu byla kachlička ukradena. „Aby se podobné věci neděly, bylo by potřeba postavit ke každé budově policistu. To očividně nejde, je to neúnosné,“ říká Rita Vieira z policejního týmu, který takové zločiny v Lisabonu vyšetřuje, s tím, že ani prevence není snadná. Dalším problémem jsou samotní majitelé domů – od předloňska platí zákon, podle kterého nesmí majitel odstranit byť jen jedinou kachličku bez povolení. Ze zmizení nebo zničení hlavně modrobílé keramiky tak nakonec mohou ještě profitovat ti majitelé, kteří usilují o snížení hodnoty původně cenné fasády. Cenné sbírky kachliček má například Museu de Lisboa. Podle jeho ředitelky Joany Sousy Monteiro se jim tak často ozývají developeři s touhou darovat muzeu kachličky, aby je na budovách nemuseli udržovat. Muzeum některé výjimečné kusy přijme. Hlavně se ale snaží o to, aby na portálech domů zůstávaly. „Mnoho kachliček bylo vyrobených speciálně pro dané místo a my zkrátka cítíme, že by na daných budovách měly zůstávat,“ vysvětluje Monteiro. Zachraňovat kachličky se snaží třeba samotná policie prostřednictvím projektu SOS AZULEJO nebo projekt Mapping our tiles, který na webu udržuje databázi tradičních dekorací.

Spustit audio
autor: ah
  • Knihy do každé vsi. Moldávie otevřela v pozdním komunismu 1500 knihkupectví, dnes zbylo jen sedmdesát

    25. květen 2020
    Knihy

    Během dvou dekád, v letech 1970–1990, se v moldavských vesnicích otevřelo 1500 knihkupectví, skoro v každé vsi bylo jedno. Všechna se jmenovala stejně – Luminița (Světýlko). Jejich budovy jsou teď většinou opuštěné, z některých se staly bary, obchody, sklady nebo ovčíny.

    Jak píše zpravodajský server, který se zaměřuje na východní Evropu a Asii, The Calvert Journal, generace, které vedle modře označených prodejen knih vyrostly, vzpomínají na jejich specifika včetně loterie Luminița, jejíž vítězové si v obchodě mohli vybrat jakoukoli knihu, třeba náročné překlady světové literatury. Jako každá iniciativa v tehdejším Sovětském svazu pocházel podnik Luminița shora, generální tajemník komunistické strany Moldavské sovětské republiky Ivan Bodiul tímto způsobem realizoval svůj plán na podporu čtení a gramotnosti.

    Kromě přísných jazykových požadavků byly knihy vybírány také na základě politických kritérií. Nejčastěji to byly překlady nebo romány moldavských autorů, většina rumunských románů v jakémkoli jazyce byla naopak považována za nevhodně buržoazní. Knihkupci měli stejně jako ostatní sovětští pracovníci prodejní plány a kvóty, které museli každý měsíc plnit. Každá vesnice měla měsíčně nakoupit knihy za 600 až 800 rublů, což představovalo 300 až 500 knih. „Kvótu se nám vždycky povedlo splnit,“ řekl webu bývalý knihkupec Marian.

    Po revoluci v roce 1991 se dramaticky snížil tištěný náklad knih a jejich ceny stouply. Místo 1500 knihkupectví jich dnes má Moldávie sedmdesát. Jedno z mála původních prodává dodnes knihy v Leově na jihu země. Obchod přejmenovaný na Malého prince by ale jen prodejem knih nepřežil, na poličkách tak vedle knih a učebnic najdete i suvenýry, hračky nebo čisticí prostředky.

  • V Americe vznikne díky dohodě 45 firem a vlastníků půdy koridor pro ohrožené motýly

    25. květen 2020
    Monarcha stěhovavý

    Skoro pět desítek amerických firem a soukromých vlastníků půdy podepsalo dohodu, kterou vytvoří chráněný koridor pro migrující motýly monarchy stěhovavé. Tento denní motýl je známý svou každoroční poutí do středního Mexika, kde v obrovských hejnech přežívá zimu. Cesta je ale skoro čtyři tisíce kilometrů dlouhá a za poslední dekádu klesl počet jedinců o 80 %.

    Jak píše web Inhabitat, americká vládní agentura United States Fish and Wildlife Service a Illinoiská univerzita v Chicagu teď podepsaly dohodu, která má motýlům cestu usnadnit. V dokumentu se píše, že padesátka dotčených dopravních a energetických firem i soukromých vlastníků půdy vyčlení část svého území jako chráněný koridor.

    Na oplátku nebudou muset na zbytku svých pozemků zavádět další ochranná opatření, pokud bude monarcha stěhovavý později zařazen na seznam ohrožených druhů, o čemž se teď v USA uvažuje. Pracovní skupina, které se zúčastnilo 200 firem, vládních a neziskových organizací, stanovila pro chráněné koridory pravidla pro sečení trávy, používání hnojiv a pesticidů nebo druhů pěstovaných rostlin, která se majitelé pozemků zavázali respektovat.

  • Český projekt na záchranu vody v krajině je mezi finalisty „vodní Nobelovy ceny“

    25. květen 2020
    Model Zdoňov

    Model Zdoňov, projekt, který navrací vodu do krajiny v okolí obce Zdoňov u Náchoda, patří mezi šest nejlepších na světě. Model vybrala porota do nejužšího výběru finalistů na takzvanou vodní Nobelovu cenu – Stockholm Water Prize, kterou od roku 1991 uděluje Stockholm Water Foundation a předává švédský král těm projektům, které se podílí na ochraně světových vodních zdrojů. Projekt nakonec hlavní cenu nezískal, i tak jde pro české vodohospodáře o historický úspěch.

    Autorem modelu Zdoňov je spolek Živá voda s týmem expertů, které vede Jiří Malík. „Máme ověřeno, že námi připravený univerzální model na léčení krajiny a vodního režimu Česka je ve světě vysoce ceněn. Máme univerzální model a plán, jak vyléčit nejen českou krajinu a zadržet v ní vodu pomocí Krajinného plánu ČR, na kterém mohou participovat i občané,“ raduje se z nominace Jiří Malík na webu svého sdružení Živá voda. Jak autoři modelu upozorňují, je vymyšlený tak, aby se dal snadno přenést a vybudovat kdekoli v Česku i v Evropě.

    Záměrem projektu u Zdoňova je obnovit na ploše dvaceti kilometrů čtverečních původní zadržování vody v krajině pomocí navrácení vodních toků, mokřadů, rybníků i tůní a přilehlé zeleně. Klíčové bude podle Malíkova týmu znefunkčnit systém odvodnění pastvin, luk a orné půdy a aspoň částečně odstavit soustavu melioračních trubek a kanálů v krajině, které původně měly pomoci zemědělcům k lepšímu hospodaření. „Po Zdoňově pracujeme na další studii proveditelnosti – v Heřmánkovicích. Máme plán tímto způsobem udělat celou chráněnou krajinnou oblast Broumovsko, což je 410 km2. Pokud se to podaří, bude to jedno z největších území na světě zpracované takto komplexně,“ plánuje Malík.

  • Cannes, Locarno i Karlovy Vary se přizpůsobují pandemii. V plánu jsou omezené soutěže i promítání

    22. květen 2020
    49. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

    Nejvýznamnější evropské filmové festivaly se snaží přizpůsobit pandemii koronaviru. Cannes, Locarno i Karlovy Vary by rády uskutečnily alespoň něco ze svých programů. Zároveň chystají nové formáty.

    Během příštích dvou týdnů zmíněné festivaly budou informovat o svém dalším postupu, píše americký filmový magazín IndieWire. Francouzské Cannes oznámí filmy, které by se za normálních okolností účastnily přehlídky. Festival v Karlových Varech, který se měl konat v červenci, bude promítat filmy v kinech po celém Česku. Švýcarské Locarno přichystá soutěž pro mezinárodní a švýcarské filmové produkce, které se kvůli pandemii zastavily. Všechny tři festivaly se tak nechystají přesunout své těžiště na internet.

    Výjimku tvoří filmový trh. Platí to jak pro Cannes, jehož Marché du Film proběhne virtuálně v červnu, tak pro karlovarské Eastern Promises, které se uskuteční v červnu. Kromě toho se trojice festivalů spolu s dalšími mezinárodními přehlídkami zapojila do virtuálního festivalu WE ARE ONE, který by se měl konat na přelomu května a června.

    „... v roce, jako je tento, kdy se všem překazily plány, můžeme experimentovat s programem a dělat věci, které bychom během normálního ročníku dělat nemohli,“ vysvětluje umělecká šéfka festivalu v Locarnu Lili Hinstin. Snímky, které se měly letos v Locarnu účastnit, dostaly pozvání na příští ročník. Stejně se zachovaly i Karlovy Vary. Podle IndieWire je však otázkou, zda se budou moct uskutečnit. „Nikdo nic neví, ale každý se snaží přežít,“ glosuje situaci umělecký ředitel Karlových Varů Karel Och.

  • Ve světových mořích je možná až dvakrát více mikroplastů. Vědci na to přišli díky jemnějším sítím

    22. květen 2020
    Mikroplasty

    Množství mikroplastů v oceánech je pravděpodobně mnohem větší, než se dosud myslelo. Vyplývá to z nové studie, která naznačuje, že jich je možná až dvakrát tolik. Velmi malé částečky ohrožují zooplankton, který tvoří základ mořského života.

    Jak píše britský deník The Guardian, vědci pročesávali speciálními sítěmi vody u Velké Británie a Spojených států. V nich pak díky tomu, že mají velmi malá oka, zachytili více mikroplastů než při běžných výzkumech, kdy jsou používány sítě s širšími oky. Autoři tak odhadují, že místo 5 až 50 bilionů částeček jich je ve světových mořích 12 až 125 bilionů.

    O plastovém znečištění je známo, že škodí plodnosti, růstu a přežití mořského života. Menší částečky plastů jsou zvláště znepokojující, protože jsou stejně velké jako jídlo, které konzumuje zooplankton. Ten tvoří základ mořského potravního řetězce a hraje velmi důležitou roli v regulaci globálního klimatu. Podle nových dat by v některých vodách mohlo být dokonce více mikroplastů než zooplanktonu. A jak tvrdí vedoucí výzkumu Pennie Lindeque z britské Plymouth Marine Laboratory, kdyby použili ještě jemnější sítě, nejspíše by našli o něco více částeček.

    Ve studii publikované ve vědeckém žurnále Environmental Pollution vědci uvádí, že použili sítě s oky velkými 100, 333 a 500 mikrometrů. V nejjemnější síti našli 2,5krát více částeček než v síti s 333mikrometrovými oky, která se přitom běžně používá na filtrování mikroplastů. Ve srovnání se sítí s oky o průměru 500 mikrometrů jich našli 10krát více. Pro lepší představu – 100 mikrometrů je 0,1 milimetru.

  • Elektroničtí producenti přispěli svými recepty do kuchařky. Je mezi nimi i jeden z Česka

    22. květen 2020
    V kuchařce elektronických muzikantů je i recept na čokoládové cookies od producenta Loopop

    Kvůli pandemii koronaviru začali doma vařit a péct i lidé, kteří se předtím kuchyni spíše vyhýbali. Proto asi nikoho nepřekvapí, že japonský výrobce hudebních nástrojů vydal kuchařku. Svými recepty přispěli i elektroničtí producenti Objekt, Alva Noto nebo Václav Peloušek aka Toyota Vangelis.

    Nově založená německá pobočka firmy KORG nestačila ani ukončit výběrová řízení na nová místa a už se musela potýkat s pandemií. „Během toho, jak se náš malý tým, složený z Vereny, Lydie, Maxe a mě, snaží rozběhnout KORG Germany, si občas vyměňujeme recepty. Díky bohu za to, protože koho ještě baví vařit dokola ty vlastní? A proč je nesbírat a nesdílet?“ píše v předmluvě šéf firmy Tacuja Takahaši. Ten má v kuchařce The Pyjama Cookbook, kterou si můžete zadarmo stáhnout na webu společnosti, velmi jednoduchý recept na sýrové tousty. Potřebujete na ně toustový chleba, hodně čedaru, worcesterskou omáčku a toustovač. „Konzumujte během přípravy dalšího toustu,“ doporučuje Takahaši. Britský magazín Dazed, který na kuchařku upozornil, vyzdvihuje domácí chleba od berlínského producenta TJ Hertze, známého jako Objekt, a pastu alla genovese od americké průkopnice elektro scény Suzanne Ciani. Svým receptem přispěl i český hudebník Toyota Vangelis (Václav Peloušek), který doporučuje gnocchi se slunečnicovými semínky a sušenými rajčaty.

    Podívejte se taky na Hudba karanténní. Co přinese současná vlna livestreamů hudební scéně?.

  • Proces Roe vs. Wade: Bojovnice za legální potraty v USA později změnila názor, protože ji podplatili

    22. květen 2020
    Norma McCorvey (Jane Roe, vlevo) se svou právničkou Glorií Allred v roce 1989

    Norma McCorvey, známá pod právním pseudonymem Jane Roe, podala začátkem 70. let v přelomovém americkém soudním případu Roe vs. Wade žádost o potrat, který jí předtím nebyl umožněn. Americký nejvyšší soud v kauze tehdy rozhodl, že zákony zakazující potraty jsou protiústavní. Všechny proto překvapilo, když se McCorvey v roce 1995 proti rozhodnutí odvolala a najednou vystoupila proti potratům.

    V nových dokumentárních záběrech tvrdí, že byla zaplacena, aby změnila názor a postavila se na opačnou stranu. Dokument s názvem AKA Jane Roe se bude vysílat tento pátek na americkém kanálu FX. McCorvey v něm tvrdí, že ji podplatily evangelické skupiny. Film byl natočen v posledních měsících života Normy McCorvey, která zemřela v roce 2017 ve věku 69 let.

    McCorvey roku 1973 jako 25letá svobodná matka vznesla už poněkolikáté námitky proti texaským zákonům o potratu, které jej zakazovaly jako protiústavní, s výjimkou případů, kdy byl ohrožen život matky. Státním zástupcem byl pro tento případ Henry Wade. Vše nakonec dopadlo ve prospěch McCorvey. Došlo k rozhodnutí, které změnilo Ameriku: vláda nemá pravomoc zakazovat potraty.

    „Vzala jsem si peníze a oni mě postavili před kamery a pověděli mi, co mám říct. Všechno jsem to hrála, jsem prostě dobrá herečka. Teď ale samozřejmě mluvím pravdu. Pokud chce mladá žena podstoupit potrat, je to její volba,“ říká McCorvey o svém pozdějším jednání v novém dokumentu. Film AKA Jane Roe líčí její těžké mládí, zmiňuje sexuální zneužívání, a samozřejmě také její pozdější křesťanský obrat.

  • Ženské centrum z Los Angeles plánuje na úterý online lekci tvorby zinů pro každého

    21. květen 2020
    České hudební fanziny

    Během karantény přibylo nových zinů, což asi mnohé nepřekvapí. Zin je DIY časopis, periodikum nekomerčního charakteru, většinou vydávané fanoušky určitého uměleckého stylu, oboru, může být ale také narativní nebo prezentovat například kolekci kreseb nebo fotek.

    Ženské centrum pro kreativní práci v Los Angeles (The Women’s Center for Creative Work – WCCW) plánuje na úterý 26. května online seminář o zinech, který bude možné si pustit mezi 18. a 19. hodinou. Lekce je bezplatná, můžete však centru přispět. Hodinu povede koordinátorka pro vzdělávání WCCW a tvůrkyně zinů Lindey Lee Eichenberger. 

    „Je to milá aktivita, ke které nepotřebujete téměř nic. Naši mysl však probouzí k akci a nutí nás být kreativní,“ píše Eichenberger v e-mailu. Pokud si lekci pustíte, nejprve plánuje Eichenberger krátce popovídat o historii zinů včetně období hnutí riot grrrl, kdy vznikla celá řada feministických zinů. „Doufám, že tato stručná prezentace ukáže, jak tento styl publikování přispívá ke vzniku sociálních hnutí a proč je pro dnešní dobu relevantní,“ říká

    Na výrobu zinů budete potřebovat jen papír, nůžky a vaše oblíbené psací potřeby. Eichenberger slibuje, že účastníkům ukáže, jak složit malý jednostránkový zin, a nabídne různé podněty, jak ho vyplnit. Pro učitele a studenty by tato lekce mohla sloužit jako vzor pro jejich budoucí lekce s dětmi.

    Podívejte se taky na Fanziny se nedělají pro peníze. Jejich příběh ukazuje kniha Křičím: „To jsem já.“.

  • Chlapec vybraný jako pančhenlama zmizel v roce 1995, Čína tvrdí, že dnes má titul a pracuje

    21. květen 2020
    Tibeťané s portrétem zmizelého pančhenlamy

    Před dvaceti pěti lety byl šestiletý chlapec Gedhun Choekyi Nyima uznán jako reinkarnace pančhenlamy, druhé nejvyšší postavy tibetského buddhismu. Velmi krátce nato zmizel a od té doby o něm nikdo neslyšel. V úterý ale Čína uvedla, že je dnes absolventem vysoké školy, pracuje a údajně on ani jeho rodina nechtějí být rušeni.

    Tuto informaci podal veřejnosti mluvčí čínského ministerstva zahraničí Cao Li-ťien během pravidelného briefingu pro tisk. Gedhun Choekyi Nyima byl šest let po smrti svého předchůdce, v roce 1995, označen dalajlamou za 11. pančhenlamu. Čínská vláda ho však odmítla a rychle předložila svého vlastního kandidáta Gyancaina Norbu, který je podle nich tím skutečným pančhenlamou. Poté co Gyancain Norbu dospěl, připojil se k přednímu čínskému správnímu orgánu a objevuje se na důležitých akcích v Pekingu.

    Není známo, zda Gedhun Choekyi Nyima ví, že byl vybrán jako pančhenlama. „To, že Čína unesla pančhenlamu a násilně popřela jeho náboženskou identitu, není jen porušením náboženské svobody, ale také hrubým porušením lidských práv,“ uvedla tibetská exilová vláda ve svém prohlášení během připomínky 25. výročí jeho zmizení.

    Z pohledu Pekingu je nejvyšším účelem pančhenlamy role, kterou tradičně hraje při identifikaci reinkarnace dalajlamy – toho tibetští buddhisté ctí jako žijícího boha. Čínská vláda dává již léta najevo, že má v úmyslu tento proces ovládat a získat pod kontrolu dva nejvyšší představitele tibetského buddhismu. „Reinkarnace žijících Buddhů musí být v souladu s čínskými zákony a předpisy,“ uvedl loni zástupce oficiálně ateistického státu.

    Současný dalajlama prohlásil, že jeho nástupce lze nalézt i mimo Tibet, a také připustil možnost, že nemusí k reinkarnaci dojít vůbec. „Vnímám jako vysoce nevhodné, aby se čínští komunisté, kteří výslovně odmítají myšlenku minulých a budoucích životů, natož koncepci reinkarnace Tulkus, vměšovali do systému znovuzrození,“ řekl dalajlama a odsoudil tak pokus čínské vlády o zasahování do této problematiky.

    Graffiti s podobiznou pančhenlamy zmizelého v roce 1995