Lisabon má problém s krádežemi tradičních kachliček z fasád, může za to chudoba i turisti

Kachličky azulejos

Z fasád domů v portugalské metropoli mizí slavná chlouba, takzvané azulejos. Jejich krádeže a ničení jsou poměrně dlouhodobým problémem. Rostoucí zájem o Lisabon mezi turisty a zároveň o tamní nemovitosti ale situaci prý jen zhoršuje.

Novinářka Jenny Barchfield píše ve svém článku pro server CityLab, že jednou skupinou provinilců jsou právě turisté, kteří si kachličky chtějí odvézt jako suvenýr. Druhou pak drogově závislí nebo zloději, kteří potřebují rychlý přísun peněz. Za jedinou kachličku je totiž ve starožitnictvích možné získat i stovky eur. Antikváři mají povinnost nahlašovat získané kachličky místním úřadům a jsou zodpovědní i za původ každého kusu. Jenže aplikovat tato pravidla i na neoficiální prodejce je hodně obtížné. Za krádež a poničení azulejos sice hrozí až osmiletý trest vězení, trestní stíhání zlodějů je ale v těchto případech nesmírně komplikované. Policejní vyšetřovatelé totiž musí prokázat mimo jiné to, z kterého konkrétního domu byla kachlička ukradena. „Aby se podobné věci neděly, bylo by potřeba postavit ke každé budově policistu. To očividně nejde, je to neúnosné,“ říká Rita Vieira z policejního týmu, který takové zločiny v Lisabonu vyšetřuje, s tím, že ani prevence není snadná. Dalším problémem jsou samotní majitelé domů – od předloňska platí zákon, podle kterého nesmí majitel odstranit byť jen jedinou kachličku bez povolení. Ze zmizení nebo zničení hlavně modrobílé keramiky tak nakonec mohou ještě profitovat ti majitelé, kteří usilují o snížení hodnoty původně cenné fasády. Cenné sbírky kachliček má například Museu de Lisboa. Podle jeho ředitelky Joany Sousy Monteiro se jim tak často ozývají developeři s touhou darovat muzeu kachličky, aby je na budovách nemuseli udržovat. Muzeum některé výjimečné kusy přijme. Hlavně se ale snaží o to, aby na portálech domů zůstávaly. „Mnoho kachliček bylo vyrobených speciálně pro dané místo a my zkrátka cítíme, že by na daných budovách měly zůstávat,“ vysvětluje Monteiro. Zachraňovat kachličky se snaží třeba samotná policie prostřednictvím projektu SOS AZULEJO nebo projekt Mapping our tiles, který na webu udržuje databázi tradičních dekorací.

Spustit audio
  • Více než 12 procent Němek a Němců trpí nízkou gramotností. Mají problém číst i psát

    10. říjen 2019
    Čtení - četba - kniha - knížka - odpočinek - relaxace

    Pro některé lidi asi není nic příjemnějšího, než když se uvelebí s knihou v křesle za deštivého dne. Víc než 12 procent dospělých Němek a Němců si ale něco takového dovolit nemůže. Mnoho Němců má též problém napsat pohled či textovou zprávu. Přišel na to výzkum hamburských vědců.

    Jak píše web německého veřejnoprávního rozhlasu a televize Deutsche Welle, pro více než 12 procent pracujících lidí v Německu, tj. populaci mezi 18. a 64. rokem věku, je nízká gramotnost každodenní překážkou. Takové jsou výsledky studie Hamburské univerzity nazvané LEO (Leben mit geringer Literalität). Lidé s nízkou gramotností podle hamburských výzkumníků dokážou přečíst jednotlivá písmena, slova či jednotlivé věty, mají ale problém s tím, spojit věty dohromady, těžko jim dochází podstata delších textů či se jim hůře píše. „Když chci někomu napsat blahopřání k narozeninám, píšu jej na papírky, které mohu vložit do přání. Jakmile udělám chybu, hned papírek vyhodím a začínám znova,“ vysvětluje Deutsche Welle šedesátnice Kerstin Goldenstein z Trevíru. Jak sama přiznává, před dvěma či třemi lety by o svém problému nemohla s redaktory mluvit. Díky kurzům pro dospělé (takzvaným Volkshochschule) se ale nakonec osmělila. „Lidé, kteří mají problém se čtením a psaním, se velmi stydí,“ říká Goldenstein. Ačkoli má problém se psaním, i tak mluví o tom, že má štěstí, protože si může užít dobrou knihu. I přesto, že ji čte pomalu. Za problémem, který trápí ji i další miliony Němek a Němců, vidí učitele, kteří jejím problémům nevěnovali dostatečnou pozornost, když byla ještě malá.

  • Madrid chce pochytat tisíce invazivních papoušků. Vytlačují původní druhy, třeba vrabce

    9. říjen 2019
    Papoušek mniší

    Madridský magistrát v pondělí oznámil, že zredukuje většinu z 12 tisíc papoušků mniších, kteří pobývají ve španělské metropoli. Podle radnice jsou nebezpeční a ohrožují biodiverzitu.

    Magistrátní koalice složená z konzervativní Lidové strany (Partido Popular) a středopravých Občanů (Ciudadanos), kterou podporuje krajně pravicová strana Vox, též nechá sterilizovat vajíčka tohoto invazivního druhu. Je totiž agresivní a utlačuje původní ptactvo, například vrabce. Odchyt je naplánován na podzim příštího roku a přijde na částku okolo sta tisíc eur, tedy v přepočtu na 6 až 8 euro na jednoho papouška. Podle španělského deníku El País se populace invazivního druhu od roku 2016 zvýšila o třetinu. Malí zelení ptáci v zajetí žijí až dvacet let a rychle se rozmnožují, za rok nakladou 6 až 8 vajec. Papoušci nejenže otravují lidi svým skřehotáním, ale též šíří mezi ostatní ptačí druhy nemoci, kradou jim jídlo a vytlačují je, vysvětluje magistrátní úředník Santiago Soria Carreras, jenž vede odbor biodiverzity. Navíc staví velmi těžká hnízda, která váží až dvě stě kilogramů, a mohou tak svým pádem ohrozit lidi pod stromy. Jejich průměrná hmotnost je 40 až 50 kilogramů, i tak ale při pádu z výšky mohou někoho těžce zranit či zabít. „Je to zvíře, které se velmi dobře adaptuje na cizí podmínky. Povedlo se mu to, protože je vysoce inteligentní. Také jí mnoho věcí a rádo se zhostí jakéhokoli zbytku potravin či zeleniny,“ dodává Soria Carreras. Papouškům nevadí ani větší zima, a to navzdory tomu, že pochází z teplého podnebí Argentiny a jihu Brazílie. Jak reportuje americká televize CNN, magistrát nechce vyhubit celou populaci, pouze by ji rád reguloval. Jinak prý hrozí, že se populace zase rozroste.

    Podívejte se taky na Madrid instaluje ptačí budky, méně seká trávu a sází rostliny – zdvojnásobil tím počet ptáků.

  • Italský Baťa vybudoval v 50. letech modernistické město pro své dělníky. Dostalo se na seznam UNESCO

    9. říjen 2019
    Hotel La Serra ve městě Ivrea

    V padesátých letech se v italském městě Ivrea, které leží přibližně hodinu cesty vlakem od Turína, uskutečnil pokus o to, jak skloubit práci s životem.

    Renomovaný výrobce psacích a účetních strojů Olivetti se totiž rozhodl, že svým zaměstnancům zlepší život. Vedle továren pro ně vybudoval obchodní akademii, multifunkční sál pro nejrůznější umělce a řečníky, kteří za nimi měli dojíždět a bavit je, a v neposlední řadě bydlení. Zaměstnancům v penzi firma navíc vyplácela značný důchod. Jak píše web deníku The New York Times, společnost myslela i na děti, které mohly navštěvovat bezplatnou školku. Těhotné ženy měly nárok na desetiměsíční mateřskou dovolenou. Vše se ale muselo někam vměstnat, a tak firma najala nejlepší italské modernistické architekty, aby navrhli továrny, kantýny, kanceláře a studovny. Budovy se měly stát modelem pro celou zemi i okolní svět: měly být provzdušněné, plné skla, betonových zdí a glazurovaných dlaždiček. Za nápadem stál majitel společnosti Adriano Olivetti, který podnik zdědil po svém otci. V českém kontextu může připomínat Tomáše Baťu a Zlín a mnohá další města po celém světě, která Baťova rodina založila pro své zaměstnance. Ivrea však už stejně jako Zlín neslouží pouze jedné firmě, většina budov je podle britského deníku The Guardian opuštěných. Vysvětlení je jednoduché – Olivetti nezvládl technologické změny a momentálně zaměstnává pouze okolo čtyř stovek lidí. Přitom na vrcholu slávy v sedmdesátých letech měl po celém světě 73 283 zaměstnanců. Také Ivrea si pohoršila, od osmdesátých let přišla o čtvrtinu obyvatel. Dnes ve městě žije 24 tisíc lidí. Od loňského roku je na seznamu světového dědictví UNESCO.

  • Izraelská společnost vypěstovala maso na vesmírné stanici. Pomůže nám tím zachránit civilizaci?

    9. říjen 2019
    Vesmírná stanice

    S pomocí 3D biotiskárny dokázali astronauti ze zvířecích buněk vytvořit malou svalovou tkáň. A nepotřebovali k tomu tisíce litrů vody, na které nás produkce 1 kg hovězího vyjde. Voda je totiž v podmínkách života 400 kilometrů nad zemí drahocennou komoditou.

    Současné vědecké studie tvrdí, že výrazné omezení spotřeby masa se ukáže zásadní v boji s následky skleníkových plynů a nebezpečím klimatické změny. Přechod od tradiční zemědělské produkce s vysokou spotřebou vody – a vypouštěním metanu v případě krav – k progresivním metodám může být jedním ze způsobů, jak pomoct přírodě. „Tento společně podniknutý experiment znamená první významný krok na cestě za dosažením naší vize – zajistit dostatek jídla pro následující generace při zachování přírodních zdrojů,“ vyjádřil se Didier Toubia, jeden ze spoluzakladatelů společnosti Aleph Farm. Metoda vyvinutá touto firmou imituje přirozený proces regenerace svalové tkáně, ke které dochází uvnitř kravského těla. Experiment s hovězími buňkami proběhl za podmínek kontrolované mikrogravitace 26. září v ruské části vesmírné stanice. „Dokazujeme tím, že maso jde vypěstovat kdykoli, kdekoli a za jakýchkoli podmínek,“ okomentoval výsledky pokusu Toubia. Třeba i ve vesmírné lodi na dlouhé cestě do hlubin vesmíru, zasnil se určitě nejeden fanoušek žánru sci-fi.

    Přečtěte si taky Laboratorně vyrobené maso ještě není perfektní, může ale zmírnit dopady chovu zvířat na planetu.

  • Zabili Kennyho! V Číně možná už napořád. Tvůrci South Parku reagují na zákaz vysílání

    8. říjen 2019
    Ze seriálu South Park

    Kultovní komediální seriál byl v Číně zakázán po odvysílání epizody, ve které srovnávali současného prezidenta Si Ťin-pchinga s pohádkovou postavou medvídka Pú.

    Autoři seriálu Matt Stone a Trey Parker se vyjádřili na oficiálním seriálovém twitteru po reakci čínské strany na poslední odvysílanou epizodu. V té totiž South Park kritizuje nejen celou zemi, pracovní tábory a cenzuru, ale odkazuje i na populární mem, který srovnává prezidenta Si Ťin-pchinga s medvídkem Pú. Celé sarkastické prohlášení začíná větou: „Podobně jako NBA i my vítáme čínské cenzory v naší zemi a v našich srdcích.“ Autoři odkazují na nedávný skandál americké Národní basketbalové asociace, kdy manažer týmu Houston Rockets vyjádřil podporu prodemokratickým demonstrantům v Hongkongu. Svůj tweet následně musel smazat a zápasy týmu Rockets nyní odmítají čínští sponzoři vysílat. Prohlášení tvůrců seriálu dále pokračuje: „Také máme raději peníze než demokracii. Si Ťin-pching nevypadá ani trochu jako medvídek Pú. Přejeme dlouhou vládu skvělé Komunistické straně Číny! Nechť je podzimní sklizeň štědrá. Tak už dobrý, Číno?“ V současné době nevyhledá populární čínská internetová síť Weibo ani třeba video platforma Youku žádné výsledky při zadání jména seriálu. Jedinou možností, jak sledovat animovaný seriál, je skrze krátké klipy na stránce Tudou, poslední vydanou, kontroverzní epizodu Band in China nenajdete ovšem nikde.

  • NASA plánuje první výstup do vesmíru se ženskou posádkou. Až teď má pro astronautky dost skafandrů

    8. říjen 2019
    Peggy Whitson, vůbec první žena velitelka Mezinárodní vesmírné stanice

    Američanky Jessica Meir a Christina Koch by měly už 21. října vystoupit z mezinárodní vesmírné stanice do otevřeného kosmického prostoru.

     

    První plně ženská mise se měla uskutečnit už v březnu. Letět měly kosmonautky Christina Koch a Anne McClain. Mise byla ale zrušená, protože NASA neměla pro obě ženy řádně vybavené skafandry velikosti M. Francouzský server Sciences at Avenir uvedl, že existuje jen několik modelů každé velikosti, protože každý z nich je velmi drahý. Kromě toho je každá kombinace složena z několika vzájemně zaměnitelných kusů, aby se nejlépe hodila pro toho, kdo ji nosí. Vesmírná cesta v březnu nakonec proběhla, ne však plně ženská. Christina Koch absolvovala 6hodinovou misi s kolegou astronautem Nickem Haguem. Koch tentokrát vyrazí s astronautkou Jessicou Meir, aby na stanici instalovaly lithium-iontové baterie, které by měly sloužit k lepšímu napájení stanice. Půjde-li vše podle plánu, bude se jednat o čtvrtý z 10 výstupů do vesmíru naplánovaných na příští tři měsíce. Což by mohl být rekordní zápis, počítaný od dokončení vesmírné stanice v roce 2011. „Myslím, že je to důležité kvůli historické povaze naší práce. V minulosti totiž ženy nebyly vždy její součástí,“ prohlásila Christina Koch pro NASA TV. Koch a Meir patřily do „školní“ třídy astronautů z roku 2013. Z osmi lidí v této třídě, kteří byli vybráni z více než 6 000 uchazečů, byla polovina žen. Agentura uvádí, že v současnosti z 38 aktivních astronautů je 12 žen. Christina Koch je podle deníku New York Times na cestě překonat dosavadní rekord Peggy Whitson, ženy, která podnikla nejdelší kosmický let. „Je to pro mě čest jít ve stopách Peggy,“ řekla Koch. „Děkuji lidem, jako je ona, kteří mi nejen vydláždili cestu svými příklady, ale podpořili a ujistili nás, že můžeme být úspěšné.“ Christina Koch by měla zůstat na oběžné dráze až do února. Její mise také poskytne vědcům čas na pozorování účinků dlouhodobého kosmického letu na ženské tělo, což podle NASA pomůže s plánováním misí na Měsíc a Mars.

    Podívejte se taky na První ženský tým do otevřeného vesmíru nevystoupí, není dost skafandrů velikosti M.

  • Pařížané mohou být i po smrti uhlíkově neutrální, město má svůj první zelený hřbitov

    8. říjen 2019
    Pohřeb

    Paříž si pod vedením starostky Anny Hidalgo stanovila ambiciózní cíle pro dosažení ekologické udržitelnosti. Obyvatelé hlavního města Francie mohou dokonce snížit svou uhlíkovou stopu i po smrti.

    Městský hřbitov na předměstí Ivry-sur-Seiny otevřel sekci o rozloze 1500 metrů čtverečných se 150 přírodě blízkými pohřebními místy. Pohřbívání na zeleno má jasná pravidla – všechno musí být biologicky rozložitelné. Rakve a urny jsou vyrobeny z lepenky nebo z nezdobeného dřeva, zemřelý nesmí být balzamovaný a měl by být pohřben v oblečení z přírodních vláken. Tradiční náhrobní kameny nahradí v této zóně dřevěné tabulky. „Cílem Paříže je být do roku 2050 uhlíkově neutrální, nemůžeme tedy pominout žádnou oblast, ani pohřebnictví,“ vysvětlila serveru CityLab náměstkyně primátorky Pénélope Komitèse a dodala, že Paříž už před čtyřmi lety zakázala na hřbitovech používání pesticidů. Studie, kterou si město před dvěma lety zadalo, ukázala, že tradiční pohřeb vygeneruje v průměru 833 kilogramů oxidu uhličitého, což je skoro ekvivalent zpáteční letenky z Paříže do New Yorku. Kremace vyprodukuje asi 233 kilogramů, pohřbení bez náhrobků 182 kilogramů CO2. Podle představitelů města se zelené pohřbívání vyplácí i finančně – náklady snižuje až o 20 procent. Podle Komitèse bude v Paříži postupně dostupných dva tisíce míst pro zelené pohřbívání.

    Podívejte se taky na Paříž má plán, jak se vypořádat s vedrem. Nabízí registr pro ohrožené skupiny lidí a chladí ulice.

  • Britská Národní zdravotní služba otevírá kliniku pro děti závislé na počítačových hrách

    8. říjen 2019
    Hraní Fortnite

    Praktičtí lékaři teď mají možnost označit chorobné hraní za nemoc a doporučit mladému pacientovi léčbu ve zdravotnickém zařízení.

    Klinika je součástí Národního centra pro závislost v Londýně a přijímá pacienty ve věku mezi 13 a 25 lety. O ně se budou starat kliničtí psychologové, terapeuti a psychiatři se specializací na léčbu závislých dětí a mladých lidí. První mladí gambleři započnou léčbu příští měsíc. „Zdravotní potřeby populace se neustále vyvíjejí a na to musí reagovat i služby Národní zdravotní služby (NHS). Klinika pro děti a mladé lidi závislé na hrách je reakcí na existující problém,“ řekl deníku Guardian generální ředitel NHS pro Anglii. Světová zdravotnická organizace loni uznala závislost na počítačových hrách jako duševní nemoc a zahrnula ji do nejnovějšího vydání mezinárodního seznamu nemocí. S nekontrolovatelnou oblibou počítačových her u dětí a se závislostí na používání internetu se snaží vypořádat země na celém světě. Jižní Korea například zakázala dětem mladším 16 let používání online her mezi půlnocí a šestou ráno. V Číně technologická firma Tencent omezila počet hodin, které mohou děti strávit hraním těch nejpopulárnějších her, jako jsou Fortnite nebo Call of Duty.

    Přečtěte si taky Make love, not Warcraft. Závislost na videohrách bude nově na seznamu duševních nemocí.

  • Domorodé kmeny amazonských pralesů čelí genocidě, varují experti

    8. říjen 2019
    Kayapové

    Poslední dobrovolně izolované brazilské domorodé kmeny zažívají podle antropologů genocidu, která je důsledkem politiky prezidenta Jaira Bolsonara. Země pod jeho vládou rekordně těží v amazonských pralesích a dochází k ohrožování a napadání tamních domorodců.

    Podle britského deníku The Guardian, který situaci v regionu dlouhodobě sleduje, se na krajně pravicového Bolsonara teď v otevřeném dopise obrátili přední světoví specialisté na ekologii i antropologii. Zastánci ochrany původních domorodých obyvatel Amazonie zbystřili potom, co byl z Brazilské agentury pro domorodé záležitosti bez udání důvodu propuštěn Bruno Pereira, jeden z předních odborníků na izolované kmeny. Pereira byl aktivním zastáncem ochrany původních obyvatel, letos vedl mimo jiné za poslední desetiletí největší výpravu za domorodci. Jeho propuštění si vědci vykládají jako další krok ke zrušení zákonné ochrany kmenů, což má Bolsonarova vláda v plánu. Brazilští domorodci dobrovolně žijí v nulovém nebo jen v minimálním kontaktu s civilizací. Celkově na brazilském území amazonského pralesa žije 240 domorodých etnik. Patří mezi ně například Kayapové, osmiapůltisícový kmen, který čelí stále častějším útokům od nelegálních dřevorubců, těžařů a horníků. Za Bolsonara se podle místních organizací počet takovýchto napadení zdvojnásobil. Minulý týden oznámil ministr těžby Bento Albuquerque, že návrh zákona, který umožní těžbu na území původních obyvatel, bude připraven do konce října.

    Přečtěte si taky Brazilský prezident Bolsonaro dal po pár hodinách ve funkci pralesy do rukou zemědělské lobby.