Logické hry už dávno nejsou jenom Tetris, dokážou být filozofické i příjemně absurdní

03771549.jpeg
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03771549.jpeg

Od úspěchu obou dílů parádního a v lecčems nepřekonaného Portalu mají fanoušci propracovaných počítačových hádanek nové důvody k radosti. Rozšíření internetových platforem, jako je Steam nebo itch.io, propojilo nezávislé autory a hráče v dosud nevídané míře. Vytvořilo se tak ideální prostředí pro vznik nových a odvážných titulů.

Představíme vám alespoň několik puzzle videoher, které si hrají s hranicemi žánru, ať už nabouráváním herních principů, nebo svojí filozofickou hloubkou.

Ve světě nekonečných schodišť

Nizozemský kreslíř M. C. Escher proslul obrazy, ve kterých konstruoval nekonečná schodiště. Ještě před jejich matematickým popsáním ilustroval principy podobnosti a s pomocí neeuklidovské geometrie stavěl nereálnou architekturu. Jeho fascinující výtvory byly donedávna jen na papíře, díky technologickému pokroku se do nich ale můžeme vnořit třeba v nezávislé hře The Bridge. V ručně kreslené grafice přivádí k životu celou řadu prvků z Escherových děl a vytváří z nich hádanky, ve kterých musíte přemýšlet trochu jinak – propojovat zdánlivě nepropojitelné chodby, otáčením obrazovky měnit perspektivu a ohýbat fyzikální zákony.

Escherovými obrazy se inspiruje i Antichamber, jedna z nejpozoruhodnějších logických her vůbec. Konvence žánru obrací doslova naruby, když hráče nechává místo řešení problémů ve světě s jasně danými pravidly odhalovat principy, na kterých její místnosti fungují. Hádanky v Antichamber jsou protkané absurdními zákony, přístroji s na první pohled nelogickými funkcemi, mizejícími zdmi, kterými hráč prochází jen za doprovodu malých tabulek s kryptickými nápovědami. Australský autor Alexandr Bruce za Antichamber dostal přes 20 ocenění, i po několika letech od vydání je pořád výjimečným dílem.

Když se hra ptá, jaké to je být člověkem

Od autorů bezmyšlenkovité střílečky Serious Sam čekal logickou hru málokdo, natožpak tak povedenou, jako je Talos Principle. Hráč je v ní vržen do simulovaného počítačového světa a z přikázání naléhavého božího hlasu řeší hádanky, které obsahují všechny propriety moderních puzzlů – tlačítka, bedny, laserové spínače, práci s plynutím času, větráky a další prvky. Kdyby zůstalo jen u toho, šlo by o povedenou, ale nijak zvlášť originální logickou výzvu – Talos Principle má ale filozofickou rovinu, jejíž hloubka snese srovnání i s díly mimo videoherní médium.

Hra vás bude nutit promýšlet ideální uspořádání společnosti, otázky lidské smrtelnosti, původu vědomí nebo vztahu lidstva s umělou inteligencí. Talos Principle se odehrává na pozadí postupně odhalované dystopické vize, která jako by vypadla ze sci-fi filmů nebo knih.

03771550.jpeg

Zajímavých logických her je dnes skutečně hodně – také třeba profláklý, ale nádherně atmosférický Braid, meditativní nezávislý titul TRI: Of Friendship and Madness nebo i zmiňovaný Portal, jehož druhý díl nasadil nečekaně vysokou laťku humoru a úrovni videoherního vyprávění. Jsou natolik osobité a zároveň relativně neznámé, že by byla škoda je v záplavě povánočních výprodejů minout. Čekají v nich desítky hodin zábavy a intelektuálních výkonů. Tedy pokud se nebojíte vykročit do neznáma.