Londýn mě zachránil, říká Palmistry. Na drahý život v britské metropoli vydělává psaním písní pro popové hvězdy v LA

Palmistry
Palmistry

Když Benjamin Keating aka Palmistry vydal v roce 2016 debutové album Pagan, podařilo se mu s touto v podstatě undergroundovou nahrávkou, kterou si celou sám složil, nahrál, zprodukoval i smíchal, prorazit do komerčního hudebního povědomí. „Začaly se mi ozývat popové hvězdy, jestli bych pro ně nenapsal písně,“ vzpomíná Palmistry, aktuálně z domovského Londýna přestěhovaný do Los Angeles. „Takže teď žiju v LA a zkouším vydělat peníze psaním songů.“

Do Londýna se sice Palmistry přestěhoval ve chvíli, kdy měl blízko především k industriálu, ale záhy mu hudební život změnil všudypřítomný dancehall, který je pro něj aktuálně nejoblíbenějším žánrem i díky ideálnímu skloubení písňové formy s klubovým vyzněním. „V Anglii má jamajská hudba pořád velký vliv, od ska přes reggae až po dancehall. A v jižním Londýně tomu člověk prostě neunikne. Ale když si teď tak uvědomuju, poslouchal jsem Boba Marleyho ještě dávno předtím, než jsem vůbec začal dělat hudbu, takže ty predispozice ve mně někde byly.“

„Londýn mě zároveň v podstatě zachránil, protože mimo něj je na ostrovech hodně těžké žít. Všude je hodně rasismu a homofobie a v tomhle je metropole bezpečným místem, i když zároveň velmi drahým pro žití, pokud nemáte nějakou regulérní práci.“ I proto se na popud kamarádky, producentky Sophie rozhodl přestěhovat do Los Angeles a zkusit štěstí v hudebním průmyslu, aby si vydělal na drahý život v britské metropoli.

Jaké má Palmistry vzpomínky na Berlín a Athény, kde několik měsíců žil před přestěhováním z Londýna do Los Angeles? Proč se rozhodl na druhé desce spolupracovat s dalšími hudebníky? A z jakého důvodu vystoupil v loňském roce na rakouském Donaufestivalu v autě?