Londýnská část Westminster požádá bohaté starousedlíky o dobrovolnou daň, která pomůže bezdomovcům

12. únor 2018
bezdomovec - lidé bez domova

Nejbohatší obyvatelé rezidenční čtvrti Westminster jsou nejen ochotní přispívat na chudé, ale směrem ke svým městským zastupitelům vyjádřili přání do společného fondu dávat více peněz. Radní z Westminsteru tak obeslali prestižní adresy ve Westminsteru s výzvou, aby tamní obyvatelé zaplatili dobrovolnou daň v nejvyšší hodnotě 833 liber (tedy necelých 24 tisíc korun).

„Vybrané peníze pomohou těm nejzranitelnějším v naší komunitě, včetně těch, kteří nocují na ulici…,“ píše se ve výzvě městské části, kterou zveřejnily přední britské listy včetně The Guardianu. Iniciativu, která vznikla minulý rok, si pochvaluje i šéfka městské rady Nickie Aiken. „Výsledek odráží štědrý duch obyvatel Westminsteru. Mohu potvrdit, že obyvatelé nejdražších domů chtějí přispívat na komunitní projekty,“ vysvětluje pro Huffington Post. Westminster, který platí za nejluxusnější a nejbohatší čtvrť v zemi, zároveň podle studie charitativní organizace Shelter obsadil třetí místo s nejvyšším výskytem bezdomovců na počet obyvatel. Ve Westminsteru žije přes osm tisíc lidí bez domova, tedy každý 31. obyvatel čtvrti, uvádí Huffington Post.

Spustit audio
  • Indické dívky se čtyři roky vydávaly za chlapce. Díky tomu zachránily otcovo holičství

    18. leden 2019
    Holičství v Indii

    Když před čtyřmi lety otec dnes osmnáctileté Jyoti Kumari a její o dva roky mladší sestry Nehy vážně onemocněl, vypadalo to, že bude muset zavřít své holičství. S tím se ale nechtěly smířit jeho dvě dcery. Rozhodly se podnik v indické vesnici ve státě Uttarpradéš, který tvořil jediný rodinný příjem, udržet za každou cenu v chodu.

    Zákazníci ale byli zpočátku k práci dívek skeptičtí a nechtěli si od nich nechat své vlasy a vousy upravit. Jiní se zase k dívkám chovali hrubě. Proto se obě sestry rozhodly změnit svou identitu. Ostříhaly si vlasy, oblékly pánské kovové náramky a proměnily se navenek v muže. Dokonce si vymyslely chlapecká jména Deepak a Raju. Píše o tom server Hindustan Times.
    Několik lidí z obce sice jejich pravou identitu znalo, většina zákazníků z okolních vesnic ale celé čtyři roky nic netušila. Dvojice vydělala minimálně 400 rupií denně (asi 126 korun), což jim stačilo, aby se mohly postarat o otce a finančně pomoci rodině.
    „Na začátku, v roce 2014, jsme čelily řadě problémů. Někteří vesničané se nám posmívali, ale my jsme je ignorovaly a soustředily se na práci. Neměly jsme žádnou jinou možnost,“ řekla Neha listu The Guardian.
    Děvčata v holičství pracovala vždy odpoledne, mohla tak zároveň pokračovat ve studiu. Jyoti už školu úspěšně dokončila, Neha stále studuje. Postupem let dívky odhalovaly svou pravou identitu více a více zákazníkům. „Získaly jsme více sebevědomí a už se nikoho nebojíme. Většina lidí ví, že jsme dívky,“ dodala Neha.
    Jejich příběh nakonec zveřejnil novinář z nedalekého města Gorakhpur a díky tomu dívky ocenili i vládní úředníci.
    „Sestry jsou inspirací pro celou společnost, jejich příběh je důkazem toho, že člověk dokáže přežít i nejtěžší životní zkoušky,“ řekl Guardianu úředník Abhishek Pandey. „Bolelo mě, když jsem viděl, že ve volném čase musí pracovat, ale jsem na ně hrdý. Díky nim rodina dokázala překonat krizi,“ dodal otec dívek Dhruv Narayan. Dívky chtějí v provozování holičství ve vesnici Banwari Tola, které se stalo díky místním novinářům známé, pokračovat. Zákazníci odhalení jejich pravé identity přijali a jejich podniku zachovali přízeň.

  • Studenti ČVUT navrhli útulny pro zbloudilé turisty. Od léta budou sloužit v Krkonoších

    18. leden 2019
    Útulna pro KRNAP

    Studenti architektury ČVUT v Praze navrhli a postavili šest útulen do Krkonoš. Domečky budou v našem nejvyšším pohoří od léta sloužit jako nouzová přístřeší na křížení hlavních turistických tras.

    Podobné stavby už v Krkonoších stojí, není jich ale dost a některé již dosluhují. Informuje o tom web Fakulty architektury. Každý ze šesti studentských týmů přišel s vlastním, originálním řešením. Dvě útulny tak mají patro, aby se v nich vyspalo více nocležníků. Jedna stavba je vyrobena z kovu a její kruhový půdorys kopíruje kruhová lavice, jiná připomíná vesmírnou sondu a další zase vypadá jako posed.
    Stavby je možné vidět na prostranství před Fakultou architektury, kde je studentské týmy od prosince podle vlastních návrhů samy stavěly. Právě přiblížit studentům práci rukama je jedním z cílů projektu financovaného Krkonošským národním parkem. „Myslím, že je strašně důležité, že studenti mají možnost realizovat to, co sami navrhnou, a že to je ojedinělá příležitost. Stejně důležité je, že projekty, které sami navrhnou, nebudou potom rozebrány na dřevo, ale že budou sloužit,“ uvedl děkan Fakulty architektury ČVUT Ladislav Lábus. Píše o tom web Archiweb.
    Studenti už s KRNAPem v minulosti spolupracovali. Od loňského jara se tak v Krkonoších mohou návštěvníci projít po pěti lávkách, které mladí architekti navrhli a postavili v roce 2017. Přečíst si o nich můžete na serveru Earch.

  • Samici žraloka bílého pozorují vědci 20 let. Teď se jí přiblížili na dotyk a natočili úžasné video

    18. leden 2019
    Žralok bílý (Carcharodon carcharias)

    Týmu potápěčů na Havaji se podařilo přiblížit k jednomu z největších místních žraloků bílých.

    Šest metrů dlouhou a asi dvě a půl tuny vážící samici jednoho z nejkrásnějších a také nejnebezpečnějších žraloků zkoumají vědci už asi 20 let. Pojmenovali ji Deep Blue. Samici do vod jižního pobřeží ostrova Oahu přilákal uhynulý vorvaň. Potápěči natáčeli, jak na mrtvé velrybě hodují žraloci tygří, když vtom se objevila Deep Blue.
    „Pozorovali jsme několik žraloků tygřích a potom připlula ona, všichni ostatní žraloci se rozestoupili a ona se začala drbat o naši loď. Byla krásná, obrovská a velkolepá. Přidala se k nám za úsvitu a zůstala po celý den,“ řekla potápěčka Ocean Ramsey listu Honolulu Star Advertiser.
    Podle potápěčů je asi padesátiletá Deep Blue, která má i vlastní účet na Twitteru, nezvykle při těle a pravděpodobně je těhotná. Právě starší gravidní samice žraloka bílého jsou podle Ramsey nejklidnější a je relativně bezpečné se s nimi potápět. Přesto to však v žádném případě nedoporučuje amatérským potápěčům, obzvláště v momentech, kdy se žraloci krmí. Žraloci bílí na člověka útočí hlavně tehdy, když jsou lidé příliš zvědaví nebo když si je spletou se svou obvyklou kořistí. Píše o tom britská BBC.

  • Více než 60 % Islanďanů změnilo své denní návyky kvůli změnám klimatu, zjistil průzkum

    18. leden 2019
    Tuleni v Jökulsárlónu (ilustrační foto)

    Dotazování provedla agentura Gallup při příležitosti environmentální konference pořádané tento týden v Reykjavíku.

    Oslovení respondenti se podle webu Iceland Review vyjadřovali také k tomu, jestli se zřetel klimatických změn promítl v jejich běžných nákupech a ovlivnil kulturu cestování. Zatímco 62,6 % tázaných uvedlo, že v průběhu minulých 12 měsíců upravovalo své jednání směrem k ekologické udržitelnosti, a 51,6 % bralo totéž v potaz při nákupech, jen 25,2 % bylo ochotno změnit způsob cestování. Průzkum zaměřený na podobné téma si nechává od roku 2009 v rámci série výzkumů Eurobarometr vypracovat i Evropská komise. V tom posledním z roku 2017 jen 38 % Čechů uvedlo, že „osobně podnikli nějaké kroky pro to, aby se vypořádali se změnami klimatu“, 58 % neučinilo nic a 4 % se vyjádřila, že nevědí, jak odpovědět. Unijní průměr je přitom vyrovnaný – 49 % občanů EU je aktivních, 47 % nikoli a 4 % nevědí. Nejvíce ohleduplní, pokud jde o klimatické změny, jsou lidé ve Švédsku, na Maltě a v Lucembursku, kde se více než 70 % tázaných vyjádřilo pozitivně.

    Přečtěte si také Třídění odpadků a farmářské trhy postup klimatické krize nezpomalí. Zbývá už jen tlak na politiky.

  • Knihovnice nechtěla odstranit stoletý strom. Udělala v něm veřejnou knihovnu

    18. leden 2019
    Veřejná knihovnička ve starém stromě

    Sharalee Armitage Howard z města Coeur d’Alene v Idahu se rozhodla dát nový život starému topolu, který rostl před domem její rodiny 110 let. Když strom odumřel a musel se pokácet, rozhodla se, že ho zcela neodstraní, a v pahýlu vybudovala veřejnou knihovničku.

    Své dílo zdejší knihovnice a umělkyně dovedla do nejmenšího detailu. Ke stromu-knihovně vedou kamenné schůdky zakončené skleněnými dvířky, police s knihami jsou osvětleny zevnitř i zvenku. Vchod je ozdoben dřevěnými knižními miniaturami, mezi kterými nechybí Hobit, Volání divočiny nebo Hrozny hněvu. Z knihovničky si kdokoli může zdarma půjčit kteroukoli knížku a také do ní jakékoli dílo přinést. Podobných veřejných knihoven je jen pod iniciativou Little Free Library, v tomto případě Little Tree Library, registrováno asi 75 000 v 88 zemích světa. Čím dál populárnější jsou i v Česku, asi 30 jich spravuje iniciativa Knihobudka, po celé republice najdete ale i desítky dalších.

  • Co dělat, když vám zeď pomaluje Banksy? Přináší to slávu i zodpovědnost, říkají tři Britové

    17. leden 2019
    Banksyho graffiti Looters

    Minulý měsíc se objevila nová malba streetartisty Banksyho na zdi garáže Iana Lewise v britském městě Port Talbot. Mediální ohlas a pozornost veřejnosti přinesl majiteli garáže obrovský stres a prý i zodpovědnost za vzniklé dílo.

    Ian Lewis si totiž díla velmi cení a chtěl ho od začátku chránit, říká pro deník The Guardian. Už prý ale nemá sílu se pozornosti bránit. Denně k jeho domu přichází lidé, někteří chtějí dílo poškodit nebo z něj odlupují kousky. Lewis překryl zeď plastem, a první dny dokonce potřeboval ochranku. David Anslow z Bristolu našel jednoho dne rozsáhlé graffiti na domě, který pronajímal a chtěl ho zrovna v té době prodat. Zájemci ale odmítali posprejovaný dům koupit, a tak se nabízela varianta, že prodá malbu umělecké instituci a dům k ní nechá jako dar. Brzy po zveřejnění této nabídky se však do domu někdo vloupal a umělecké dílo zničil. Jason Fanthorpe, umývač oken z přístavního města Hull, založil streetartovou venkovní galerii, aby umělcův loňský komentář k brexitu uchránil.
    The Guardian dodává, že lidem dnes i přes protichůdné názory na Banksyho přestává vadit, že jim někdo sprejuje na majetek, a jsou také ochotni platit vstupné do galerií, kde se graffiti vystavuje.

  • Na eBayi se dražila šála, jejíž vzor dala autorka dohromady podle každodenního zpoždění vlaku

    17. leden 2019
    Na eBayi se dražila šála, jejíž vzor dala autorka dohromady podle každodenního zpoždění vlaku

    Claudia Weberová z německého Bavorska upletla šálu tak, aby zaznamenávala, jak velké zpoždění měl vlak nebo autobus každý den roku 2018 na její cestě do zaměstnání a zpátky domů. Úřednice z mnichovské cestovní kanceláře každý den upletla dvě řady šály různými barvami podle toho, kolik času v dopravním prostředku musela strávit navíc. 

    Každý den po návratu z Mnichova na venkov milovnice pletení na pruhované šále přidala dvě řady šedé, růžové nebo červené vlny. Šedá znamená zpoždění do 5 minut, růžová do třiceti minut a červená pak i několik hodin nebo prodlevu v obou směrech.
    „Na jaře to bylo ještě dobré. Převládala šedá a růžová, ale v létě jsem pletla hlavně červenou, kvůli vlakové výluce a náhradní autobusové dopravě,“ řekla pětapadesátiletá paní Weberová deníku The Guardian. Šálu v originále nazvanou Bahn-Verspätungsschal po jejím dokončení vydražila na eBayi pro charitativní účely. Podle deníku The New York Times se peníze mají použít na zaplacení asistentů právě na vlakových nádražích. Událost se brzy stala senzací sociálních sítí, kam ji umístila její dcera. Konečnou cenu 7 500 eur za ni v pondělí zaplatil neznámý kupec. „Není to pouhá statistika, je to záznam toho, jak jsem se během cestování ten rok cítila,“ dodává pro The New York Times Weberová.

  • Pétanque řeší dopingový skandál. Belgičtí hráči prý při turnajích šňupou kokain

    17. leden 2019
    pétanque

    „Znám spoustu belgických hráčů, kteří šňupou koks,“ řekl šestačtyřicetiletý špičkový nizozemský hráč Edward Vinke. „Jdou na toaletu, a když se vrátí, jedinkrát nehodí špatně.“

    Vinke není jediný, kdo má podobnou zkušenost. „Zažil jsem to jednou,“ řekl sedmadvacetiletý Kees Koogje. „Byli jsme daleko před nimi a hráli jsme bezchybně. Pak odešli na 10 minut na záchod a vrátili se s obrovskýma očima. Všechno se jim dařilo.“ Tvrzení ale odmítá vlámský šampion Stefan Kauss. Podle něj to kvůli Vinkemu a Koofjemu, které osobně zná z turnajů, vypadá, že každý belgický hráč bere kokain. Tak to ale podle něj není. Zároveň přiznává, že užívání drog je v tomto sportu skutečně problém, který se nikdo nesnaží řešit. Podle něj by na turnajích jednoduše stačilo zavést dopingové kontroly. Předseda Vlámské pétanquové federace Reinold Borré v reakci na tato obvinění vyzval hráče, aby zmínili konkrétní jména. Říká, že hráči na evropském a světovém šampionátu byli na doping testováni a výsledky vyšly negativně. Problém na nižších úrovních by podle něj mohly vyřešit jedině větší prestiž a více peněz, které sportu chybí. 

  • Staré telefonní budky v Šanghaji přebudovali na útulné miničítárny s internetem i sedačkou

    17. leden 2019
    Staré telefonní budky v Šanghaji přebudovali na útulné miničítárny s internetem i sedačkou

    Ve většině světových metropolí se dnes staré telefonní budky ke svému původnímu účelu nepoužívají. Čínská metropole Šanghaj se rozhodla, že jim dá nový smysl. Nechala je proměnit v útulné kabiny, kde si můžete třeba i ve dvou sednout a přečíst si noviny, zatímco si nabíjíte mobil.

    O design i nový účel se postarala místní architektonická kancelář 100architects, hlavním záměrem bylo nejen změnit design telefonních budek, ale učinit je praktickými pro veřejnost a snadno přístupnými. Nové kabiny mají oranžový interiér, noční LED osvětlení a můžete se v nich buď pohodlně opřít, nebo si dokonce sednout ke stolku. Můžete se v nich připojit k bezplatné Wi-Fi, naleznete v nich například denní tisk, elektrickou zásuvku a taky telefon pro případ nouze, jak uvádí dezénový server Inhabitat. Šanghajské budky stojí podél historické silnice Yuyuan Road a dohromady je jich pět.