Louise a Michel radí: Odpráskni si svého kapitalistu!
Jak má řešit ekonomickou krizi proletářský nýmand, který přišel o práci a jakoukoli životní perspektivu? Sebrat odstupné, najmout si ostříleného zabijáka a nechat oddělat kapitalistické bařtipány, kteří si lebedí v daňových rájích. Radikální? Ovšem!
Režisérská dvojka Gustave Kervern & Benoit Délépine do toho šlape nemilosrdně, se surrealistickou vášní pro nesmysl a naprosto atrofovanou politickou korektností. Jejich třetí společný snímek Louise-Michel se jako splašený buldozer řítí přes ztrouchnivělá dogmata a uznává jen jediný zákon - zákon svobodné fantazie filmového vyprávění.
Určujícím momentem filmu je vstupní scéna, která s pozdějším dějem zdánlivě vůbec nesouvisí. Jenže právě moment, kdy se roztržitý zřízenec pokouší před očima pozůstalých provést kremaci doprovázen internacionálou, definuje celou tuhle bizarní podívanou. Do role zřízence se pasují oba filmaři a na židličkách pro truchlící sedí divák. Před jeho očima zuří těžkotonážní absurdita, která smrdí krchovem a tím nejpokleslejším vkusem. Někoho ten hnilobný zápach zvedne znechuceně ze sedačky, někoho naopak dostane do stavu vytržení.
Kervern & Délépine předkládají v Louise-Michel sociálně angažovaný akční film, v němž si to dva ztroskotanci z okraje společnosti rozhodnou vyřídit s kapitalismem po zlém. Výpravu za spravedlností lemují nesmyslné shody náhod, které kouzlem nechtěného demaskují fraškovitou povahu moderní společnosti. Tvůrci operují s nejrůznějšími tabuizovanými tématy, jako jsou postižení, lidé na pokraji smrti, změny pohlaví, třídní rozdíly. Vrhají je do hladového jícnu vyprávění a ukazují, že ve filmu je vše možné, vše dovolené. Film rovná se svobodné médium a absurdita představuje nejlepší možný katalyzátor - v tomto nespoutaném výsměchu všemu tragickému je možno mimo jiné zaslechnout ozvěny kultovních Monty Python.
Louise-Michel provází zdánlivě ledabylá režie, které místy evokuje skrytou kameru. Jako by pouze shodou okolností zachycovala fraškovitý výsek skutečnosti, pozorovala její dokonalou travestii. Zdánlivě nadsazený radikalismus francouzské dvojice přesně vystihuje pravou podstatu současné kocoviny systému. Rustikální herecké výkony mohutné Yoland Moreau a neohrabaného Bouli Lannerse příkladně souzní s laděním snímku, i ony staví na hlavu stereotypy a převracejí zažitá schémata naruby. Nevábná odpadlická dvojice kráčí bez fňukání a hrdě za satisfakcí ve světě, kde má spravedlnost dlouhodobě vyvěšený telefon.
Jakkoli při některých scénách nad hrubozrnným cynismem zatrne, zprávu vysílají Louise a Michel nezpochybnitelnou: tenhle svět je natolik v háji, že nad ním nemá cenu plakat. Naopak je třeba uštědřit mu dobře mířený kopanec do rozkroku, než vás dostane na lopatky. Výsměch nabízí přímou cestu k pochopení jakékoli tragédie. Gustave Kervern a Benoit Délépine v jednom z filmů roku ignorují veškeré objížďky.
Hodnocení: 90%
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
