LSD stírá hranice mezi vnímáním sebe sama a ostatních lidí, potvrzují švýcarští vědci

Podle webu University of Virginia trpí poporodní depresí 10–15 % matek. Obvykle se objevuje v prvních týdnech po porodu, kdy dochází k náhlému poklesu reprodukčních hormonů – estrogenu a progesteronu. To vedlo reprodukční psychiatričku Virginii Payne k zásadní otázce: „Proč náhlý pokles hormonů po porodu výrazně ovlivňuje některé ženy, ale jiné ne?”

Spolu s epigenetikem Zacharym Kaminskym zjistili, že riziko souvisí s tím, jakým způsobem se estrogen váže na konkrétní geny v lidském těle. Změny v těchto genech jsou u žen patrné už během těhotenství. Riziko poporodní deprese je tedy možné předpovědět dlouho dopředu právě z krevního testu. Těhotné ženy, které se dozví, že jsou ohroženy, mohou podniknout preventivní kroky, například užívat antidepresiva po porodu nebo zajistit dodatečnou podporu.

Podle Payne by krevní test mohl snížit stigma, které mnoha ženám brání vyhledat pomoc. „Pokud máme k dispozici krevní test, snižuje to psychiatrii na úroveň biologie, což podle mě může i laik pochopit tak, že poporodní deprese je problém, který vyžaduje léčbu a není jen v hlavě,” řekla psychiatrička časopisu Smithsonian.

Časopis také cituje Lisette Lopez-Rose, která sama těžkou poporodní depresí prošla a nyní působí v organizaci Postpartum Support International, jež ženám s tímto problémem pomáhá. Podle ní by test mohl nastávajícím matkám pomoci lépe se připravit na možné komplikace.

V současnosti probíhá rozsáhlá klinická studie, nezbytná k tomu, aby test mohl být schválen úřady a uveden na trh. Jedná se o poslední fázi procesu, test tak nejspíš již brzy bude dostupný těhotným ženám.

Virální skladba „Walk My Walk“ od umělou inteligencí vytvořeného country zpěváka Breaking Rust, která ovládla americký žebříček Billboard – Country Digital Song Sales, má na Spotify přes 3,5 milionu přehrání. I přesto, že má na streamovací platformě status ověřeného umělce, není toho o něm známo mnoho. Na Instagramu, kde má téměř 43 000 sledujících, můžeme najít jen pár videí vytvořených rovněž umělou inteligencí, ve kterých se objevují zarostlí kovbojové.

Podle serveru Euronews však některým „zpěvákovým“ fanouškům nevadí, že je vytvořen umělou inteligencí. Jiní si pak zřejmě vůbec neuvědomují, že není skutečný a v komentářích ho žádají, aby vyrazil na turné.

Nedávno zveřejněný průzkum francouzské streamovací služby Deezer a společnosti Ipsos ukázal, že neschopnost rozpoznat, zda byla hudba vygenerovaná umělou inteligencí, není ničím výjimečným. Výzkumu se zúčastnilo 9 000 lidí a 97 % z nich nedokázalo určit, zda skladby, které poslouchají, vytvořil člověk nebo umělá inteligence. Více než polovina respondentů přiznala, že je to zneklidňuje, a 51 % vyjádřilo obavy, že používání AI povede k uniformnější a generičtější hudbě.

Server Newsweek cituje vedoucího hudební katedry z Ohio University Joshe Antonuccia, podle kterého se hudba přímo generovaná umělou inteligencí, nebo vytvořená s její pomocí, stává čím dál tím běžnější a svou cestu do hitparád si najde i v budoucnu. Dodává, že zásadní otázka je v tomto případě tato: „Bude fanouškům ještě záležet na tom, jak je hudba vytvořena?“

Podle serveru Vice je nový model Země tak přesný, že dokáže sledovat vznik bouřky nebo pohyb konkrétního mraku nad pohořím. Tradiční meteorologické modely mají rozlišení nanejvýš 40 kilometrů, což znamená, že nedokážou zachytit malé meteorologické jevy, které však mohou být lokálně velmi významné a mít velké dopady na lidské životy.

Projekt vedený výzkumníkem Danielem Klockem z německého Institutu Maxe Plancka zároveň nabízí to, co meteorologové dlouho označují za „svatý grál“ svého oboru – propojení předpovědí počasí s klimatickým modelováním. Model rozděluje planetu na 672 milionů jednotlivých buněk. Každá buňka pojímá část vzduchu, vody nebo země a model provádí výpočty teploty, větru a toku energie pro každou z nich.

Tým vědců provedl simulaci na dvou nejvýkonnějších superpočítačích v Evropě, JUPITER a Alps, které byly schopné předpovědět bouřky s přesností několika sekund nebo modelovat chemické procesy v oceánech na několik desetiletí dopředu. Za jediný den dokázaly simulovat 145 dní globálního počasí.

Takový výpočet samozřejmě není snadný a vyžaduje značné technologické kapacity. Ty podle webu Science Alert velké technologické společnosti nejspíš využijí k dalšímu rozvoji generativní umělé inteligence a jiných ekonomicky výhodnějších projektů. Na využití nového modelu Země v praxi si tedy budeme muset ještě počkat.

Tým kolem Daniela Klockeho svůj výzkum popisuje jako testovací běh pro kompletnější digitální model Země, který by teoreticky mohl předpovídat klimatickou budoucnost. Zda takovým předpovědím budou lidé naslouchat, je už podle vědců jiná otázka.

Hudební program odstartuje v 10:00 písničkář Jakub Daš a po něm se v 11:30 představí zpěvačka Bea K. s kapelou. Po obědě, ve 13:15, rozezní stage kapela Atomy Nevadí, která spojuje indie rock s psychedelií, a od 15:00 se publikum může těšit na hudebníka českého hudebníka žijícího v Berlíně Boba Bleedyho.

Podvečer pak bude patřit indie-popové skupině Ghost of You, která zahraje od 17:30, a celý hudební den uzavře v 19:00 ústecká skupina Meluzína – vítězná kapela posledního ročníku hitparády neobjevených Startér. Programem Stage provedou moderátoři Filip Černý a Martin Šolc, kteří se na Radiu Wave dlouhodobě věnují hudebním projektům Startér a Czeching.

Speciální část programu čeká návštěvníky od 16 hodin v Paláci Metro, kde proběhne živé natáčení pořadu Bojs. Moderátor Kryštof Šimek si do diskuse o moderní maskulinitě a svobodě pozve novináře Františka Trojana z týdeníku Respekt a Filipa Titlbacha z Deníku N.

Co dneska znamená být chlap? Jak moc se role muže proměnila? A jak se dneska daří mladým lidem v mediálním prostředí? Nejen o tom budou Bojs live 17. listopadu na Národní třídě v Praze.

Geografie, klima a četné vodní nádrže vytvářejí ve třetím největším městě Polska ideální podmínky pro rozmnožování komárů, proti kterým se úřady již delší čas snaží bojovat pomocí ekologických sprejů. Nově testují také používání dronů, díky kterým mohou podle představitelů města přesněji zasáhnout i hůře přístupná místa a aplikovat spreje účinněji.

Server Notes from Poland cituje operátora dronů Piotra Jawieńe, podle kterého se drony dokážou dostat se na místa, která jsou pro lidi nepřístupná – ke slepým ramenům řek, do rákosí i do bažinatých oblastí. Díky tomu je možné provádět ošetření rychleji a přesněji. Použití dronů je v současné době pouze pilotním projektem, vratislavští úředníci však doufají, že by se do budoucna mohlo stát trvalým nástrojem.

Program kontroly populace komárů ve Vratislavi funguje už od roku 1998. Zahrnuje každoroční monitorování téměř 300 lokalit v období od března do října. Po vytipování míst, kde se komáři rozmnožují, v nich pracovníci města aplikují biologické přípravky, které likvidují hmyzí larvy. Městské vodní nádrže jsou také osazeny rybami, jako jsou lín a karas, které se larvami živí.

Vratislavské úřady také pravidelně zveřejňují rady pro obyvatele, jak rozmnožování komárů omezit. Patří mezi ně zakrývání a pravidelné vyprazdňování nádob s dešťovou vodou, vysazování malých ryb, které se živí larvami, do zahradních jezírek a pěstování bylinek, které komáry odpuzují, jako je levandule, máta nebo bazalka.

Podle serveru Good News Network jsou drony při boji s komáry využívány i v Japonsku nebo afrických státech. Například v Ghaně nebo Keni se s jejich pomocí snaží snížit počet onemocnění malárií – tedy nemocí, kterou je vzhledem k šíření invazivních druhů komárů stále více ohrožen i jih evropského kontinentu.

Vědci zkoumali data z 27 evropských zemí, která pocházela od více než 86 000 lidí ve věku od 51 do 90 let a zjistili, že u lidí, kteří mluvili pouze jedním jazykem, byla téměř dvojnásobná pravděpodobnost takzvaného předčasného stárnutí. To znamená, že jejich biologický věk byl vyšší než jejich chronologický věk, a byli tak vystaveni vyššímu riziku onemocnění, která souvisejí se stářím.

Studie uvádí, že lidé, kteří umí přepínat mezi alespoň dvěma jazyky, mají riziko předčasného stárnutí přibližně poloviční. Web Euronews také cituje jejího spoluautora Augustina Ibaneze z Trinity College Dublin, podle kterého znalost každého dalšího jazyka stárnutí ještě více oddaluje, a to natolik, že jsou tyto odchylky měřitelné.

I dřívější studie spojovaly dvojjazyčnost s pomalejším stárnutím, pracovaly však s menšími skupinami lidí a zaměřovaly se hlavně na kognitivní úpadek. Díky značnému rozšíření výzkumu nová studie poskytuje mnohem širší pohled na to, jak může mnohojazyčnost pozitivně ovlivnit celkové zdraví a stárnutí.

„Mluvení několika jazyky procvičuje více schopností naráz. Nutí vás pracovat s vaší pozorností, vytěsňovat rušivé vlivy a přepínat mezi různými gramatickými systémy, což dohromady posiluje nervová spojení, která mají s věkem tendenci slábnout,“ říká Ibanez. Na mozek to má podobný účinek, jako pravidelné cvičení na tělo.

Web Vice konstatuje, že závěry studie jsou dobrou zprávou pro většinu světa, kde je dvojjazyčnost normou. Okolo 75 % Evropanů v produktivním věku mluví více než jedním jazykem. Na špici evropského žebříčku je pak Skandinávie a jižní Evropa. I jinde ve světě je však vícejazyčnost běžná. O něco méně příznivé jsou novinky pro anglicky mluvící země, jako jsou Spojené státy, Velká Británie a Austrálie, kde přibližně tři čtvrtiny obyvatel mluví pouze anglicky.

Lidé si pyl, když zrovna neoplodňuje rostliny nebo nekrmí opylovače, představují jako zbytečný prach, který alergikům znepříjemňuje život. Cho se ale domnívá, že by z něj vyrobený mikrogel mohl být všestranným stavebním kamenem pro řadu udržitelných materiálů včetně papíru, fólie a houbiček.

Průlom ve využití pylu nastal v roce 2020, kdy Cho se svým týmem oznámil, že inkubace pylu v alkalickém roztoku hydroxidu draselného při teplotě 80 °C významně mění povrchové vlastnosti pylových zrn. Poté jsou částice měkké a poddajné, což umožňuje tvorbu složitějších struktur. To otevírá řadu možností materiálového využití. Choův tým obvykle pracuje s pylem slunečnice a heřmánku, které levně nakupuje jako směs pro včelaře převážně z Číny.

Aby vědci mohli začít pracovat s pylem, musí odstranit lepkavý povlak kolem zrn pomocí takzvaného odtučnění. Výsledný pyl je pak poddajný jako plastelína. Před úpravou jsou pylová zrna spíše jako kuličky: tvrdá, inertní a z velké části nereaktivní.

Cho si nechal patentovat výrobní proces pylového mikrogelu, ze kterého se dá vyrábět papír. To by v budoucnosti mohla být udržitelná alternativa k tradičnímu papíru z celulózy. Na výrobu běžného papíru je třeba kácet stromy. Navíc je na každou vyrobenou stránku potřeba až 13 litrů vody.

V Brazílii právě probíhá každoroční klimatická konference OSN COP30. Ani Brazílie ovšem navzdory hostování významné klimatické události nedodržuje své sliby a nedělá dostatečné kroky pro odvrácení nebezpečného globálního oteplení.

Průměrné oteplení o 2,6 °C výrazně překračuje maximální bezpečné oteplení stanovené Pařížskou dohodou v roce 2016. „Svět teplejší o 2,6 °C znamená globální katastrofu,“ řekl Bill Hare, generální ředitel společnosti Climate Analytics. Pravděpodobnost překročení některých „bodů zlomu“ při takovém nárůstu teplot hraničí s jistotou. Očekává se zpomalení nebo úplný kolaps Atlantické meridionální cirkulace, ztráta korálových útesů, dlouhodobé narušení ledového pokryvu a přeměna amazonského deštného pralesa na savanu.

V důsledku odlesňování a spalování fosilních paliv se svět momentálně od průmyslové revoluce oteplil přibližně o 1,3 °C. Vede to k prudším bouřím, povodním, lesním požárům, suchům a zesílení dalších extrémních jevů. Podle Pařížské dohody mají země pravidelně aktualizovat své plány na snižování emisí. Očekává se nové předložení návrhů opatření jednotlivých států pro klimatické rozhovory OSN, které právě probíhají v brazilském Belému. Učinilo tak pouze asi 100 zemí a předpokládané snížení emisí pro řešení klimatické krize nedostačuje.

Data o starožitnostech Britského muzea ukazují, že Anglie zaznamenala v roce 2024 až 1 446 objevů – v předcházejícím roce jich bylo 1 266.

Východní Anglie se s 388 nálezy v loňském roce ukázala jako klenotnice národa. Mnohé poklady objevili hledači s detektory kovů, jako je Emma Youell. Ta odhaduje, že už našla tisíce artefaktů a označuje se za „velkou milovnici historie“. Nálezy z roku 2024 poprvé zahrnují dva předměty, které splňují novou definici pokladu. Dříve se za poklad považoval výrobek starý nejméně 300 let, vytvořený alespoň částečně z drahých kovů, jako je zlato nebo stříbro. Od července 2023 se definice rozšířila na předměty staré alespoň 200 let. Předměty mají být mimořádného historického, archeologického nebo kulturního významu, bez ohledu na to, z jakého druhu kovu jsou vyrobeny.

První nově definovaný poklad se našel v anglickém „hlavním městě pokladů“ Norfolku, kde bylo v roce 2024 nalezeno 138 historických cenností – nejvíce ze všech hrabství. Zde byla nalezena římská lampa ze slitiny mědi ve tvaru nohy v sandálu. Skupina studentů ji objevila v Kentu při průzkumu místa, o kterém se předpokládá, že bývalo malou římskou pevností. Podle systému Portable Antiquities Scheme se jedná o první známý exemplář svého druhu nalezený v Británii.

Emma říká, že od doby, co s tímto koníčkem před 12 lety začala, je venku skoro každý víkend. Čtyřiatřicetiletá žena z Kentu byla nejmladší ve své skupině hledačů kovů a jednou z mála žen. Nyní vidí, jak se zapojuje stále více žen a mladých lidí.