Ludmila Čírtková o stalkingu: Lidem chybí základní vztahové dovednosti
Nebezpečné pronásledování neboli stalking je v zákoně ustanoven jako trestný čin od roku 2010. Přesto je jeho prokazování stále nesnadné. Naopak jeho realizace je s dostupností sociálních sítí a různých mobilních aplikací daleko snadnější, a tak se mezi pachateli stále častěji objevují lidé bez nějaké výrazné duševní poruchy, jak tomu bylo dřív.
Stalkeři se nejčastěji rekrutují z řad opuštěných partnerů či odmítnutých nápadníků, častěji se jedná o muže. Pomineme-li duševní poruchy a osobnostní faktory, hrají důležitou roli při vzniku stalkingu chybějící vztahové dovednosti. „Mladým lidem mnohdy chybí takové ty základní dovednosti – jak navázat vztah, jak o něj pečovat a jak se zdravě rozejít,“ říká v rozhovoru Diagnózy F psycholožka Ludmila Čírtková. Podle ní je důležité, aby si lidé ve vztahu dokázali udržet blízkost a přitom aby měl každý z partnerů svůj prostor. Při rozchodu pak doporučuje jasné vymezení a vykomunikování konce vztahu. V opačném případě může být taková situace záminkou k pronásledování, protože „všichni máme právo na lásku a všichni máme přece právo za lásku i bojovat“.
V době sociálních sítí je stalking daleko snadnější než dřív. „Dnešní pronásledovatelé zpravidla ani nemusí mít žádné zásadní kriminální dovednosti. Nemusí člověka tolik pronásledovat osobně. Když chtějí člověka pošpinit před jeho okolím, už nemusí obcházet celé jeho sociální okolí, stačí na internet umístit jednu dehonestující informaci, která se rázem může rozletět na všechny strany,“ dodává Ludmila Čírtková, podle níž se stalking oblékl v posledních letech do virtuálního kabátu. I takové počínání se ale velmi obtížně prokazuje.
Poslechněte si Diagnózu F o stalkingu a o vztazích s psycholožkou Ludmilou Čírtkovou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
