Magické evokace True Widow se halí do trochu jiné melancholie

17. říjen 2016

Přísné, těžké riffy a ospale zamyšlená atmosféra připomínající bezcílné bloudění vyprahlou krajinou. Kde se bere zaujatost pro metalovou údernost v kombinaci s shoegazeovými kytarami a okultní tematikou, které známe mimo jiné od veleúspěšné metalačky Chelsea Wolfe – i na tohle tak trochu odpovídá texaská trojice True Widow na svém čtvrtém albu Avvolgere.

Když před pětadvaceti lety vyšla Newyorčanům Codeine jejich prvotina Frigid Stars, začal se tím pomalu, ale jistě ustanovovat v rámci nezávislého rocku nový žánr. Ve slowcoreu se sázelo hodně na vynalézavost a zručnost bubeníků. Pomalé tempo, minimalistické aranže a smutné texty pak dotvořily zvláštně znavenou atmosféru nahrávek. Codeine, i přes svůj jepičí život, nevyseli ve vakuu a na cestu zklidnění se přidávaly další kapely, mezi nimi i dodnes hrající kultovní mormoni Low. Z odkazu slowcoreových kapel těží i True Widow, pohybující se na scéně experimentální tvrdé muziky od roku 2007. Nenechte se zmást, i přes metalově hutný zvuk a příslušnost do stáje amerického vydavatelství Relapse, které má pod sebou například sludgeové Red Fang, metalisty Toxic Holocaust nebo hardcoreové Integrity, navazují velmi zdařile na auru nepolapitelné melancholie, prezentované právě v díle Codeine nebo Low.

Geniální využívání volného prostoru a úmyslné vynechávání momentů, tak typických pro slowcore, dovádí True Widow na Avvolgere k dokonalosti. I když existují tak trochu mimo žánry a své hudbě sami říkají „stonergaze“, obratně balancují mezi zmíněnými – stonerové repetice doplňují boostery a zasněné vyhrávky. A stále zbývá spousta prostoru pro posluchačovu vlastní imaginaci. Jistá jemná podobnost s Chelsea Wolfe není náhodná, kytarista Dan Phillips, přinášející do své domovské kapely dřevní a těžké riffy, spolupracoval na zpěvaččině loňské nahrávce Abbys.

Alchymistické inspirace v textech a metalový okultismus jsou nově naředěny výraznějším přiživením tempa a až postpunkovými rytmy. Album odsýpá a ani tentokrát nesklouzne k lacinému kolovrátku. Avvolgere se však nevyhly místy unávné vybrnkávačky, došlo i na intermezzo v podobě skladby To All That He Elong s akustickou kytarou a subtilnějším zpěvem, který se zde tak intenzivně nevrývá do morku kostí a působí trochu zbytečně. True Widow ovšem zůstávají i přes inovace věrní sami sobě. Zavírák What Finds Me je přitažlivou esencí toho nejlepšího, co tahle těžko popsatelná kapela za svou existenci vytvořila.

03725522.jpeg

True Widow, kteří zvládli odjet turné s Kurtem Vilem, Trail of Dead i Baroness či Boris, na novince dokazují, že svůj subžánr ještě nevyčerpali. Jsou stále schopní nenápadně podstrčit zábavnou a lezavě pochmurnou desku plnou zkreslených kytar a chytlavých repetitivních rytmů a přivodit jemné mrazení po zádech i v mozku. Asociace na dream pop? Snovost True Widow vychází z nočních můr.

Hodnocení: 75 %
True Widow – Avvolgere (Relapse Records, 2016)

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.