Mainstreamová média nebo offline interakce. Jak se podle sociologů vyhnout názorovým bublinám?

„Já úplně nejsem zastánkyní koncepce homogenizace, která říká, že internet posiluje ty bubliny/echo chambers,“ vysvětluje Lenka Vochocová, výzkumná a pedagogická pracovnice katedry mediálních studií FSV UK. Přiklání se spíše k teorii, jež předpokládá, že se k nám naopak díky síťovosti mohou dostat mnohem snáz informace z úplně odlišných názorových pólů.

Podle herního vědce a pracovníka katedry mediálních studií FSV UK, Jaroslava Švelcha, se uzavíráním do názorových bublin ochuzujeme o určitou znalost společnosti. „Viděli jsme několikrát v reálné historii, že liberální komentátoři neodhadli podporu nějakých názorů/postojů ve společnosti, protože nebyli v kontaktu s občany, kteří mají konzervativnější názory,“ říká. Zároveň ale sledování názorových oponentů na sociálních sítích nechce nikomu předepisovat. Je si totiž vědom, že je k tomu potřeba určitá psychická odolnost.

I přesto, že Vochocová nepřikládá fenoménu názorových bublin velkou váhu, doporučuje každému konzumaci mainstreamových médií. To je podle ní zárukou, že se k nám nedostane úplně vyfiltrovaná konstrukce reality. Švelch zase radí vystavovat se offline interakci s lidmi. „Často nevíte, jaké budou ti ostatní lidé mít názory. A potom, když se s nimi bavíte, tak to třeba zjistíte. Zjistíte, že s nimi můžete spolupracovat, máte s nimi něco společného, a zároveň se v nějakých názorech lišíte. Myslím, že to pomůže vnímat lidi s opačnými názory jako osoby z masa a kostí, a ne jen jako názorové oponenty,“ dodává.

Kdy jsou na vině algoritmy a kdy si za uvěznění v názorové bublině můžeme my sami? Můžou názorové bubliny přispívat k polarizaci společnosti? A proč máme tendence sledovat především lidi stejných nebo podobných názorů? Poslechněte si celý příspěvek.