Mají Češi pojem o termínu blackface? Kauza hry Chuchel ukázala, že se bojíme přílišné korektnosti

14. leden 2019

Čeští herní vývojáři ze studia Amanita Design se rozhodli přebarvit hlavní postavičku ve své hře Chuchel. Klubíčko z vlasů a prachu mělo podobu černého obličeje s výraznými oranžovými rty, a nechtěně připomínalo tzv. blackface, karikaturistické zobrazení osob tmavé pleti. Čeští vývojáři se na základě stížností zahraničních uživatelů rozhodli barvy změnit, teď ale čelí kritice za absurdní politickou korektnost.

„Kdo konkrétně se ozval kvůli tomu, že zobrazujeme blackface, to nevím. Byli to ale zahraniční hráči,“ říká Lukáš Kunce z Amanita Design – nezávislého herního studia, které hru Chuchel vytvořilo. Barvu hlavní postavy se rozhodli změnit i proto, že se česká hra v poslední době dostala do světového povědomí. Její viditelnost rostla díky různým oceněním, ale taky díky tomu, že se rozšířila na další platformy.

„Je dost nežádoucí, když máte komediální hru především pro děti, která u někoho vzbuzuje automaticky negativní konotaci. Když máme produkt, který nabízíme celosvětově, tak si myslím, že se nemůžeme schovávat za to, že jsme z Česka a že tady je ten kontext jiný,“ říká Lukáš. „Nikdo nás přímo z rasismu neobvinil, ale museli jsme se zamyslet nad tím, jestli tam ta vizuální podoba je. A ona tam přece jen byla. S tím se nedá moc polemizovat. Navíc to bylo podpořeno tím, že Chuchel je ulítlý chomáč chlupů, který není moc inteligentní. I kvůli tomu si to spousta lidí spojila nejen s blackface, ale i s minstrel shows,“ dodává.

Nová podoba postavy Chuchel

Johanna Nejedlová ze spolku Konsent tvrdí, že reakce českých vývojářů je ukázková. „Něco vytvořili, neuvědomili si, že by to pro některé lidi mohlo být spojené s negativními konotacemi, a proto na to reagovali, omluvili se a změnili to,“ říká publicistka.

Ostrá debata na sociálních sítích i různých internetových fórech se ale strhla až poté, co studio hlavní postavu nechalo přebarvit. „Do té doby byly všechny připomínky a reakce týkající se toho, jestli Chuchel připomíná blackface, kultivované. Nikdo se nepouštěl do žádných review bombing, tedy návalu negativních recenzí, které mají vyjádřit nesouhlas s nějakým rozhodnutím vývojářů,“ popisuje Lukáš. „Po změně přišel velký nával negativních emocí. Nečekali jsme to. Spousta lidí se pustila do skoro až konspiračních teorií a osočování z toho, že taháme do her politiku. Z naší strany nejde o žádný politický statement, pro nás je to zkrátka vyhovění obří skupině lidí, které by to z historických důvodů, které bychom neměli ignorovat, mohlo urážet,“ dodává.

Blackface (ilustrační foto)

„Mě ty negativní reakce na změnu nepřekvapují,“ říká Johanna. „Zapadá to do našeho současného kontextu, kdy se spousta lidí bojí nějaké přílišné korektnosti. Nejsou příliš citliví vůči rasistickým stereotypům.“

Navíc se u nás podle Johanny vede debata ve stylu „o nás bez nás“. „Ve společenské debatě v Česku nejsou, na rozdíl od zahraničí, zastoupené menšiny, kterých se to týká. Komunita lidí z Afriky, se kterými jsem v kontaktu, navíc často přebírá všechny stereotypy, které používá česká společnost. Jsou natolik asimilovaní, že nemají spojitost se svými kořeny. Přestože jsou tmaví, uvažováním jsou bílí.“

Kde jsou hranice mezi rasismem a absurdní korektností? Jaká je česká herní komunita? A jaké urážlivé stereotypy se objevují v české společnosti? Poslechněte si celou debatu!

Blackface je forma divadelního make-upu, který používali především herci s bílou pletí, aby karikovali lidi s tmavou pletí. Ironické zpodobnění lidí tmavé kůže bylo prezentováno v USA koncem 19. století. Zobrazování blackface je považováno za symbol rasistického útlaku ze strany bílých otrokářů a souvisí tak s dlouholetou nesvobodou Afroameričanů. Okolo roku 1830 byly mainstreamovou zábavou večery, které napodobovaly hudbu a tanec pracujících na jižanských plantážích. Veselí „otroci“ si od draní bavlny jakoby odskočili na pódium zazpívat chytlavé rytmické melodie nebo předvádět scénky postavené na údajné černošské pověrčivosti nebo lenosti.

Minstrel show byly potulné kabarety, které se staly svérázným druhem amerického kabaretního umění. Počátky lze vysledovat na sklonku 18. století v Anglii, kdy se na scéně poprvé objevuje bílý zpěvák převlečený za černocha. Dějiny amerického minstrelu se datují obvykle od roku 1828, kdy Thomas Dartmouth Rice předvedl v Baltimoru výstup, v němž karikoval zpěv černošského podomka. Výstup se stal šlágrem sezony a založil téměř stoletou tradici. Symbolem minstrelských představení se stal pálený korek, kterým se zpěváci líčili na tmavou barvu pleti.

autor: Filip Titlbach
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.