Makakové umí ocenit hodnotu předmětů. Podle toho si pak vybírají, co ukradnout turistům

Do poloviny století by mělo jen ve Velké Británii žít až o 8 milionů lidí víc. Pokud se tak podle serveru Independent nezmění návyky současné společnosti, tak bude zemi chybět až 5 miliard litrů vody denně, varuje úřad. Vzroste totiž množství spotřebované vody kvůli tomu, že víc lidí bude prát, mýt nádobí, ale i využívat velká datová úložiště, která potřebují k chlazení velké množství vody.

Datová úložiště, jejichž význam s rostoucí důležitostí umělé inteligence poroste, denně odhadem spotřebují 360 tisíc litrů vody. Vyplývá to z informací serveru Data Centre Review, který spotřebu sleduje.

Aby lidé datovým centrům ulevili, a šetřili tak vodu, mohou podle ochránců životního prostředí například mazat starou elektronickou komunikaci, která zabírá v úložištích místo. Centra by měla podle britské energetické společnosti do roku 2030 spotřebovat až 6 procent veškeré spotřebované energie.

Kromě toho ale ochránci životního prostředí vyzývají například k zastavení kohoutku s vodou při čištění zubů, zapínání pouze plné myčky a pračky a sběru dešťové vody, píše Independent.

„Zaměstnanci se rozhodli zůstat pospolu, dokud nedorazí vedení,“ oznámila zástupkyně odborářské organizace CGT-Culture Sarah Sefian. „Hlavními problémy, které musíme vyzdvihnout, jsou přeplněnost muzea a nedostatek personálu,“ dodala.

Pracovníci zřejmě nejslavnějšího muzea na světě si stěžují na příliš velké množství návštěvníků, nedostatek odpočinkových míst nebo toalet, informuje přední francouzský deník Le Monde.

Zavřené brány překvapily tisíce zájemců o vstup do muzea, kteří už čekali před vchodem. Kolem slavné pyramidy se tak táhla dlouhá fronta lidí, která sahala až do nákupní galerie pod pyramidou, kde je vstup dovnitř. Někteří lidé, kteří chtěli vidět slavná díla vystavená uvnitř, to vzdali a odešli.

„Mona Lisa právě uvnitř naříká,“ řekl americké agentuře AP jeden z překvapených turistů ze Spojených států, který se těšil, že uvidí slavný Da Vinciho obraz. „Asi i ona potřebuje volno,“ dodal s úsměvem.

Podle AP je Louvre symbolem přebujelého turismu, s kterým se potýkají města po celém světě od Benátek po Barcelonu. Galerii ročně navštíví asi 8.7 milionu lidí – to je víc než dvojnásobek toho, na co je galerie navržená.

Prezident Emmanuel Macron už dřív představil rozsáhlý plán vládních investic do desetileté renovace nejnavštěvovanějšího muzea na světě, které je podle svého vedení v žalostném stavu. Při rekonstrukci se počítá s tím, že malba Mona Lisy bude viset ve zvláštní místnosti tak, aby návštěvníci mohli navštívit pouze ji.

Plasencia je podle serveru ABC News jedním z pěti lidí, kteří jsou stíhaní v souvislosti s úmrtím slavného herce. Lékař, který provozoval kliniku akutní péče v Malibu, by měl v srpnu stanout před soudem. Hrozí mu až 40 let za mřížemi.

Muž přiznal vinu poté, co se jiný lékař, Mark Chavez, přiznal k distribuci ketaminu v říjnu 2024. Chavez by měl jít podle ABC News do vězení v září. Plasencia řekl, že Perrymu a jeho asistentovi Kennethovi Iwamasovi předal 20 lahviček s ketaminem, ketaminové pastilky a injekční stříkačky. Iwamasa by měl do vězení nastoupit v listopadu.

Dalšími obviněnými jsou Eric Fleming a Jasveen Sangha, kteří herci ketamin prodali. Sangha byla dokonce známá jako „Ketaminová královna“.

Perryho našli mrtvého v jeho domě v Los Angeles v říjnu 2023, bylo mu 54 let. V prosinci pak přišla zpráva, že jeho úmrtí souviselo s požitím ketaminu, který se používá jako anestetikum a v poslední době stále častěji také na potlačení duševních problémů. Perry podle zjištění vyšetřovatelů podstupoval terapii ketaminem kvůli depresím, pitva ale v jeho krvi odhalila hladinu látky, která zhruba odpovídala jejímu použití k uvedení pacienta do narkózy.

Perry si získal srdce diváků po celém světě jako představitel sarkastického a zároveň nejistého Chandlera Binga, kterého v deseti sériích Přátel ztvárnil ve všech více než 230 epizodách.

O případu píše slovinská veřejnoprávní RTV SLO. Záchod Amerika byl vystavený v Blenheimském paláci v hrabství Oxfordshire na jihu Anglie. Zločin zosnovali James Sheen (40) a Michael Jones (39). Sheen si výstavu prohlédl hned třikrát, jednou si dokonce zarezervoval soukromou prohlídku. Při té příležitosti si nafotil okna i další cesty, kterými se dostat dovnitř.

Oba muži s dalšími pomocníky nad ránem vjeli kradenými auty na dvůr a oknem se vloupali dovnitř. Podle BBC pak kladivy toaletu vypáčili z podlahy a ukradli. Na místě ale nechali svoje náčiní, pomocí kterého se je podařilo snáz vypátrat. Soudce oxfordského Korunního soudu Ian Pringle řekl, že jde o „drzou a nestoudnou krádež, která trvala asi 5 a půl minuty.“

Sheena usvědčily i stopy zlata nalezené na jeho oblečení. Se svým kumpánem totiž záchod rozřezal a prodal. Důkazy na sebe poslal i svým příbuzným, když se pochlubil fotkou 520 000 liber (15 milionů korun), které si vydělal prodejem zlata. Sheen i Jones mají podle státního zástupce Juliana Christophera bohatý trestný rejstřík. Sheen byl v době loupeže v podmínce za přestřelku. Celkem si už měl odsedět 19 let. Jones má první záznam z doby, kdy mu bylo 13 let.

Na problém upozorňuje australská veřejnoprávní stanice ABC. Minerály uvnitř lidských kostí postupně odumírají a přirozeně je nahrazují nové. U žen tento proces vrcholí kolem 30. roku života, nejohroženější jsou pak po menopauze. David Scott z Deakinovy univerzity ale říká, že sedavý styl života, který je pro lidi v 21. století stále typičtější, může zadělat na problémy všem, a to už v dětském věku.

Mezi další rizikové faktory patří nedostatek vápníku a vitamínu D, kouření a pití alkoholu, ale i dědičnost. Studie Deakin University varuje, že v roce 2033 bude kvůli osteoporóze docházet v Austrálii ke zlomenině každých 30 sekund. A jak řídnutí kostí předejít?

Mezinárodní nadace pro osteoporózu radí kombinaci zdravé stravy bohaté na vápník a bílkoviny, spolu s pobytem na sluníčku a cvičením. Průměrný mladý dospělý podle ní potřebuje alespoň 15 minut slunečního svitu denně.

Podle ABC je potřeba taky zvolit vhodný cvičební plán. Běžná procházka je podle webu sice dobrá pro načerpání vitamínu D, tělo při ní ale moc nezpevní. Klíčové jsou různé zátěžové cviky, vyplatí se taky dřepy, kliky a sedy lehy. Lidi by měli posilovat nárazově, aby tělo námahu neočekávalo a muselo se s ní poprat. ABC doporučuje cvičit třeba během reklam v televizi, při čekání na autobus nebo při vaření. A jestli bydlíte v bytovém domě, dejte před výtahem přednost schodům.

Překvapivě se podle Euronews ve statistikách umístilo na 5. nejhorším místě Švýcarsko s téměř 20 % nízkopříjmových důchodců. Následuje tak postkomunistickou Litvu. Česko je se 7,6 % naopak 9. nejlepší z 30 sledovaných zemí. Ze zemí bývalého východního bloku je na tom lépe akorát Slovensko. Nejlépe si vedou senioři z Islandu, Norska a Dánska.

Žebříček sestavila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na základě takzvané míry příjmové chudoby. Data pocházejí z roku 2023. Pro výpočet je potřeba znát mediánový příjem v rámci jednotlivých zemí. Ve finanční tísni se podle organizace nachází každý, komu za rok přijde méně než 50 % této částky. U nás byla podle Českého statistického úřadu v 1. čtvrtletí mediánová mzda 38 385 korun za měsíc na osobu, polovina této částky je tedy 19 192 korun.

Podle analytika OECD Andrewa Reillyho za rozdíly mezi jednotlivými státy stojí hlavně odlišně nastavené systémy penzí. „Nízké důchody jsou hlavním faktorem přispívajícím k chudobě důchodců.“ Euronews řekl, že například pobaltské státy silně vážou důchody na přechozí výdělky a zároveň nemají tak rozvinutý systém sociálních dávek. Naopak severské země podle něj penze vyplácejí univerzálněji a míra chudoby je tak minimální.

Společně s ptáky, vážkami nebo semeny pampelišek se atmosférou šíří obrovské množství mikroskopických organismů. Vědci tento život v ovzduší nazývají aerobiom – dočasný ekosystém plný organismů pocházejících ze země i moře.

Do aerobiomu se mikroorganismy dostávají větrem, v kapičkách vody, odpařováním nebo například stoupajícím kouřem z požárů. V mracích pak nacházíme viry, bakterie, plísně, řasy i další formy života. Některé druhy se do vzduchu dostávají aktivně – například houby a mechy záměrně uvolňují miliony spor.

Podle BBC vědci odhadují, že každý rok se takto do atmosféry dostane bilion bilionů bakterií a padesát milionů tun houbových spor. Mnohé z nich pak proniknou do mraků, kde třeba ovlivňují počasí. Například led v mraku vzniká právě díky pevným částicím, na které se nalepí molekuly vody. Někteří vědci dokonce spekulují, že jde o oboustranně výhodný cyklus: bakterie pomáhají vytvářet mraky a déšť, který zavlažuje rostliny – a na těch pak mohou růst další mikroorganismy. Pokud by se tato hypotéza potvrdila, šlo by o fascinující příklad symbiózy mezi rostlinami a atmosférou.

Mikroorganismy v mracích urazí i stovky kilometrů denně. Jak vysvětlil pro server CREAF Emilio Casamayor, ředitel Laboratoře ekologie a komplexity globálního mikrobiomu při CEAB–CSIC, jejich vliv je různorodý. Některé z nich napomáhají tvorbě nových biologických komunit v izolovaných oblastech, jiné ale představují riziko. V mracích se totiž nachází i velké množství genů odolných vůči antibiotikům. Tyto geny umožňují bakteriím přežít i při kontaktu s léky, čímž usnadňují šíření odolných infekcí. Důsledkem může být i to, že například na angínu přestávají účinkovat antibiotika, která dříve fungovala.

Většina indických jablek pochází pouze ze dvou severních oblastí země – z Džammú a Kašmíru a sousedního Himáčalpradéše. Pro dobrou úrodu je totiž nezbytné dlouhé zimní období s teplotami mezi 0 až 6 °C, které většina regionů v Indii nesplňuje. Jak upozorňuje server BBC, například Velká Británie má těchto tzv. „chill hours“, tedy hodin chladu, výrazně víc, a díky tomu dokáže pěstovat téměř všechny odrůdy jablek.

Někteří vědci a farmáři se proto snaží vytvořit nové odrůdy. Takzvané „low-chill“ jabloně, které v současnosti testují v indickém městě Ráňčí, dokážou nést plody už při zhruba 400 hodinách teplot mezi 0 až 6 °C. Výzkum vede tým z Birsa Agricultural University, zatím ale s omezeným úspěchem – ovoce přinesla pouze jedna odrůda. Kromě nevhodného klimatu totiž jabloním nesvědčí ani místní půda.

Jiní sadaři zase zkouší původní odrůdy jablek šlechtit. Touto cestou se ubírá i regionální výzkumné centrum ovocnářství při Dr. YS Parmar University of Horticulture and Forestry, kde odborníci testují 300 různých odrůd a sledují, jak na ně působí klimatická změna.

Klimatická krize negativně dopadá i na tradičně úspěšné pěstitelské oblasti. Jak připomíná Indian Express, čistý zisk se kvůli nestabilním povětrnostním podmínkám a vysokým výrobním nákladům stále snižuje. Sadaři tak začínají sázet i peckoviny, jako jsou mandle, švestky, meruňky nebo třeba třešně.

Čtyřdílný seriál režírovaný Philipem Barantinim sleduje, jak se otec vyrovnává s následky podezření, že jeho třináctiletý syn zabil jednu ze svých spolužaček. Server Euronews píše, že seriál funguje jako kulturní výstraha. Vyvolal širší diskusi o toxické maskulinitě a devastujícím vlivu tzv. „manosféry” na mladé lidi, kteří jsou vystaveni webům a online fórům propagujícím misogynii a ultrakonzervativní modely maskulinity, které koketují s krajně pravicovými ideologiemi.

Francouzské ministerstvo se rozhodlo seriál zařadit do výuky i díky petici, kterou iniciovala matka třináctiletého chlapce, Laëtitia Curetti. The Guardian informuje, že producent udělil francouzské vládě práva k využití seriálu pro vzdělávací účely. Školy tak nyní mohou zařadit do výuky pět hodin založených na ukázkách z oceňované série. Ty budou podle ministryně Borne doplněny o speciální výukové materiály.

Britským středním školám zpřístupnil Netflix seriál už v dubnu. Využívají ho i další země – například Nizozemsko nebo region Vlámsko na severu Belgie.