Makakové umí ocenit hodnotu předmětů. Podle toho si pak vybírají, co ukradnout turistům

„S velkou lítostí musíme oznámit, že letošní festival Glastonbury se neuskuteční,“ napsali organizátoři. Kvůli pandemii byl zrušen už loňský jubilejní 50. ročník, kde měl vystoupit například Kendrick Lamar, Taylor Swift nebo Pet Shop Boys. Pořadatelé taky v oficiálním prohlášení ujistili všechny, kdo složili v říjnu 2019 zálohu na nákup vstupenky na rok 2020, že ji budou moci proměnit za vstupenky na příští ročník v roce 2022.

Server BBC přináší taky reakci britského ministra kultury. „Je to politováníhodné, ale rozumné rozhodnutí. Zdraví je totiž na prvním místě,“ napsal Oliver Dowden na svém twitterovém účtu.

Glastonbury je jedna z největších hudebních přehlídek na světě s kapacitou pro zhruba 200 tisíc diváků. O vstupenky bývá každoročně takový zájem, že se vyprodají v řádu hodin.

Norská poslankyně zmiňuje, že podobný apel zazněl i z úst nového amerického prezidenta Joea Bidena během jeho středečního inauguračního projevu.

Mezinárodní síť pro kontrolu faktů sdružuje několik desítek médií a organizací ověřujících informace po celém světě. V současné době jde asi o osmdesátku subjektů, které podepsaly svůj kodex zásad. Mezi signatáři jsou i velké zpravodajské agentury jako AFP a Reuters.

Nominace na Nobelovu cenu míru mohou předložit desítky tisíc lidí, mezi nimi právě poslanci, ale také bývalí laureáti nebo někteří univerzitní profesoři. Institut Nobelovy ceny v Oslu přijímá nominace do konce ledna. Vítěze by potom měl oznámit na začátku října.

Média připomínají, že Gorman v dětství trpěla, podobně jako nový prezident USA, vadou řeči. V jejím případě mělo jít o neschopnost správně vyslovit některé hlásky. O úspěchu informují světové zpravodajské weby včetně britského Guardianu.

Web deníku New York Times se zase podrobněji věnuje tomu, jak inaugurační báseň vznikla. Básnířka ji prý psala 6. ledna, kdy došlo k útoku na Kapitol. Tyto události ji přinutily zůstat celou noc vzhůru a psát. „Být Američan je více než jen zděděná pýcha. Je to minulost, do níž vstupujeme a již napravujeme,“ stojí v jedné části básně.

Amanda Gorman sama sebe označuje za knihomola. A svým středečním vystoupením se stala vůbec nejmladší básnířkou, která kdy na prezidentské inauguraci vystoupila.

Zájem o její osobu dokládá i nárůst fanoušků na sociálních sítích. Počet sledujících na jejím twitterovém účtu poskočil za několik hodin z počátečních desítek tisíc na současných 1,3 milionu.

Studie se zúčastnilo dohromady 79 adolescentů ve věku od 15 do 19 let. Konkrétně šlo o členy dvou hudebních uskupení, kteří se spolu účastnili koncertního turné. Každý z nich si vedl deník, kam zaznamenával své každodenní nálady. Podle jednoho z autorů, doktora Pera Blocka, studie prokazuje, že každý jedinec je ovlivňován náladami lidí ve svém okolí. To na něj může přenést i negativní emoce. Na druhou stranu pozitivně naladěný adolescent může zase dostat svého kamaráda z jeho splínu. O výzkumu, jehož výsledky byly publikovány Americkou psychologickou asociací informuje The Guardian. 

Block věří, že je tato studie krokem, který povede k pochopení toho, proč lidé upadají do dlouhodobých stavů smutku. Dále by nám to mělo pomoci lépe pochopit sociální faktory, které mají vliv na emoční pohodu adolescentů. Nakonec bychom měli dospět ke zjištění, jak nejlépe podpořit duševní zdraví mladého člověka, který se po této stránce necítí dobře.

Evropský projekt bude mít podle serveru EUobserver tři fáze. V té první chce komise zahájit velkou debatu mezi aktéry z široké palety oborů. Mělo by jít hlavně o návrháře, umělce nebo vědce, účastnit by se ale mohl v podstatě kdokoliv. Zapojit se do debaty tak máte šanci i vy, a to na webových stránkách Evropské unie.

Podle eurokomisařky Mariyi Gabriely jde o to, dostat debatu i mimo obvyklé okruhy, kde se takovéto věci řeší. Nový evropský Bauhaus by podle ní mohl nastartovat systémovou změnu založenou na synergii mezi uměním a kulturou, vědou, technologiemi a právě bydlením. Součástí první fáze projektu bude i udílení cen existujícím evropským stavbám, které naplňují základní hodnoty této iniciativy.

Na podzim by měly být předloženy návrhy nových architektonických projektů, pět z nich bude poté realizováno v členských státech Evropské unie. Stavba těchto budov by měla být zahájena do dvou let. V třetí fázi pak Evropská unie plánuje šířit vznikající koncepty a nápady do dalších sfér, a to právě prostřednictvím nových projektů.

Eurokomisařka Mariya Gabriel na tiskové konferenci k projektu New European Bauhaus|foto:Profimedia

Hlasovat by se mělo o včlenění tohoto textu do 1. článku ústavy: „Republika je zodpovědná za zachování biodiverzity, za životní prostředí a za boj proti klimatickým změnám.“ Týdeník Le Point ale informuje o možném neúspěchu případného lidového hlasování. Vychází ze dvou průzkumů veřejného mínění.

První z nich byl proveden agenturou Ifop pro server Depanneo.com. Výsledkem je zjištění, že 40 % Francouzů vůbec neví, o co se jedná. Dalších 25 % o referendu ví, ale nemají přesnější představu, o co půjde. Jasno má pouze 35 % respondentů. Od toho se i odvíjí předem deklarovaná účast. Odhodláno je jít hlasovat pouze 36 % Francouzů. Z toho 79 % ale deklaruje, že bude hlasovat pro zakotvení ochrany přírody.

Druhý výzkum vznikl na základě poptávky deníku Le Figaro a rozhlasového kanálu France Info a provedla ho výzkumná společnost Odoxa. Podle tohoto průzkumu je pouze 35 % Francouzů odhodláno jít hlasovat. Dalších 31 % uvádí, že jejich účast je možná. Zbytek svoji účast buďto odmítá, anebo ještě není rozhodnutý. Pokud by však měli všichni respondenti k referendu jít a rozhodnout se, jestli hlasovat pro změnu ústavy, vyslovilo by se jich 75 % pro. Návrh tak má podle průzkumu podporu veřejnosti, jen je otázka, jestli se podaří zmobilizovat dostatečný počet občanů, aby referendum bylo platné.

Mezi nimi vyniká silikonový náramek Moodbeam se dvěma tlačítky. Žluté tlačítko stisknete za předpokladu, že se cítíte dobře, modré naopak, když vám do smíchu moc není. Náramek je pak spojený se zařízením kohokoliv chcete a průběžně ho informuje o vaší náladě či duševním stavu.

U zrodu tohoto produktu stála potřeba spoluautorky nápadu Christiny Colmer McHugh sledovat pocity svého dítěte ve škole. McHugh totiž zjistila, že se tam její dceři nedaří dobře, a chtěla mít nástroj, který by ji informoval o tom, jak se její dcera ve škole má.

Využití náramku se ale přeneslo úplně do jiné oblasti. Žijeme v období, kdy má spousta zaměstnavatelů značnou část zaměstnanců na home officu. Nemohou se tak s nimi normálně vidět v místě pracoviště. Nemohou se jich osobně zeptat, jak se jim daří. Nedostatek informací o duševním stavu zaměstnanců by měl kompenzovat právě náramek s názvem Moodbeam. McHugh pro BBC dále vysvětluje: „Podniky se snaží být v kontaktu s pracovníky, kteří dělají z domova. Tady se mohou zeptat 500 takových zaměstnanců: Jste v pořádku?“

Pro zaměstnavatele je to unikátní možnost, jak mít přehled o psychické pohodě svých zaměstnanců. Spokojený je s ním například správce britské charitativní organizace Brave Mind Paddy Burtt. Svoji zkušenost s ním popisuje pro BBC takto: „Jeden člen týmu se cítil na místě, kde pracoval, nekomfortně, dále bojoval s velkým pracovním vytížením a s deziluzí. Není to něco, co by nám pověděl, a tak bychom o tom nevěděli, kdybychom neměli data.“

Pro zaměstnavatele a také pro celou ekonomiku je velmi důležité sledovat, jak jsou na tom po psychické stránce jednotliví zaměstnanci. Úzkosti a deprese totiž snižují produktivitu. To vede ke ztrátám, které v globální ekonomice sahají až k jednomu bilionu dolarů.

Rumunský stát totiž stavěl obě osoby do velmi nekomfortní pozice. Buďto měly podstoupit operaci, ačkoliv se na to vůbec necítily, nebo měly na jakékoliv uznání genderu zapomenout.

První z nich se v této věci obrátila na rumunský soud už v roce 2013. Ten ale její požadavek odmítl. A to i přesto, že mu předložila tři lékařské zprávy o tom, že trpí poruchou genderové identity. Muž narozený s ženskými pohlavními znaky se dočkal uznání své pociťované identity až ve Velké Británii, kam se v roce 2014 přestěhoval. Stejný požadavek měla i druhá osoba. U rumunských soudů ale také nepořídila. Nakonec prodělala v roce 2017 operaci změny pohlaví. O rok později dostala nový občanský průkaz, kde už byla psaná jako muž.

Evropský soud pro lidská práva nařídil Rumunsku tyto osoby odškodnit, a to 8 563 a 7 500 eury. O celém případu informoval server BalkanInsight.

Podívejte se taky na Jsme skupina hlučných a viditelných lidí, říkají pořadatelé turecké Gay Pride. Teď čelí stíhání.

Demo mělo být nahráno ještě v době, kdy se kapela jmenovala On a Friday, a to mezi roky 1987 a 1989. Právě pátek byl dnem, kdy se kapela dala dohromady. K přejmenování došlo v roce 1991 potom, co skupina uzavřela smlouvu s vydavatelstvím EMI.

Kazetu je možné najít na online Punkové a indie aukci, která je součástí Omega Auctions. Proběhnout má 26. ledna. Nebude to ale nic levného. Podle serveru DAZED její cena poroste až k dvěma tisícům liber.

Podívejte se taky na Everything in its Right Place. Kid A od Radiohead vyšlo před dvaceti lety, předpovědělo soumrak optimismu.