Malé černé už zvládne navrhnout i počítač, umělá inteligence zasahuje i do kreativních profesí

Malé černé už zvládne navrhnout i počítač

Kromě montážních dělnických profesí budou mechanizací a automatizací v budoucnu možná nahrazeny i kreativní profese. Bát by se měli především módní návrháři, na světě je totiž první kolekce vytvořená umělou inteligencí.

Jmenuje se Glitch a její součástí je i taková klasika, jakou jsou „malé černé“ šaty. Jedná se o výsledek algoritmu navrženého dvojicí nyní již bývalých studentek Massachusettského technologického institutu Pinar Yanardag a Emily Salvador. Ty se potkaly na kurzu, v rámci kterého měli studenti umělou inteligenci využít v kreativní tvorbě – k produkci umění, bižuterie, parfémů nebo třeba právě módy. Polovina výnosů z prodeje „malých černých“ z této kolekce putuje sociálnímu podniku AnitaB.org, který podporuje ženy při vstupu do oblastí, jakými jsou věda, technologie, inženýrství a matematika. Dle nedávného výzkumu yaleských a oxfordských odborníků umělá inteligence brzy promění většinu oblastí lidského života, konkrétně výzkumníci zmiňují dopravu, zdravotnictví, vojenství nebo finance. Z výsledků dotazníkového šetření mezi výzkumníky v dané oblasti autoři studie odvozují 50% pravděpodobnost, že umělá inteligence v roce 2062 překoná lidské schopnosti ve všech oblastech jejich činnosti. Stejnou pravděpodobnost přisuzují i tomu, že do 120 let už budou všechny práce automatizované. Jak optimisticky odborníci na zavedení automatizace nahlíží, ale vysoce závisí na tom, odkud jsou – asijští jsou o poznání optimističtější než ti severoameričtí. Bližší pohled na to, jak by zavedení podobných technologií mohlo ovlivnit trh práce, nabízí zpráva Světového ekonomického fóra.

Spustit audio
  • Dělá trénink mistra? Studie odhalila, že vynikající houslisté cvičí stejně často jako ti dobří

    23. srpen 2019
    housle - hra na housle

    Studie, která sledovala vliv cvičení na schopnosti houslistů, zjistila, že vynikající hudebníci trénují stejně nebo méně často než ti, kteří nejsou tak dobří. Velmi významnou roli tak mohou hrát i jiné faktory, jako je kvalita výuky, schopnost učení a možná i přirozený talent.

    Výzkum zásadně zpochybňuje takzvané pravidlo 10 000 hodin, které ve své knize Mimo řadu propaguje kanadský autor Malcolm Gladwell a podle kterého se s dostatkem cvičení může stát mistrem kdokoliv. Podle Gladwella je zázračnou hranicí 10 000 hodin strávených konkrétní činností. „Tato myšlenka se v naší kultuře skutečně zakořenila, ale jde o přílišné zjednodušení,“ řekla pro Guardian psycholožka Brooke Macnamara z Case Western Reserve University v Clevelandu v Ohiu. „Pokud jde o lidské dovednosti, je ve hře komplexní kombinace různých faktorů spojených s prostředím, genetikou a jejich vzájemnými interakcemi, která vysvětluje rozdíly ve výkonu různých lidí.“

    Pravidlo 10 000 hodin vychází ze studie z roku 1993, která stejně jako nejnovější studie zkoumala vliv častého cvičení na schopnosti hudebníků. Zjistila, že s časem stráveným hraním roste zdatnost houslistů a pianistů. Špičkoví houslisté strávili do věku 20 let cvičením v průměru 10 000 hodin. Ve studii autoři zavrhli roli přirozeného talentu a tvrdili, že rozdíly ve schopnostech, dokonce i mezi špičkovými hudebníky, do velké míry závisí na tom, jak často cvičí. Gladwell pak výsledky tohoto výzkumu vztáhl i na další lidské činnosti a vysvětlil s jejich pomocí úspěch významných osobností – od Billa Gatese až po Beatles.

    Macnamara společně se svými kolegy část tohoto výzkumu replikovala, aby zjistila, zda dojde ke stejným výsledkům. Odhalila ale, že zatímco méně zdatní houslisté trénovali do 20 let v průměru asi 6 000 hodin, mezi dobrými a vynikajícími hudebníky nebyl v počtu hodin velký rozdíl. Obě skupiny strávily hraním v průměru asi 11 000 hodin. Podle výzkumu se tak čas strávený cvičeným podílel na výsledném rozdílu pouze z jedné čtvrtiny. Podle Macnamary je proto důležité, aby si lidé uvědomovali limity tréninku. Jakmile se jednou v něčem stanete dobří, cvičení už nehraje tak zásadní roli. „Díky cvičení budete lepší, než jste byli včera,“ komentuje výsledky výzkumu. „Ale možná díky tomu nebudete lepší než váš soused. Nebo někdo jiný ve vaší houslové třídě.“

  • David Lynch vybral do knihovny svého pařížského klubu svých pět nejoblíbenějších knih

    23. srpen 2019
    David Lynch

    David Lynch, známý především jako režisér slavných snímků jako Mazací hlava, Mulholland Drive nebo Modrý samet, si nemůže pomoct a neustále se pouští do dalších uměleckých oborů. Krom filmu se věnuje také malování, fotografii a elektronické hudbě. A samozřejmě také stojí za kultovním seriálem Twin Peaks.

    Lynch sice vydal několik fotografických monografií, ale jeho první a zatím jediný vstup do literatury se odehrál v roce 2006, kdy napsal knihu s názvem Velká ryba. Krátký titul popisoval jeho tvůrčí proces, historky z jeho filmové kariéry a zkušenosti s transcendentální meditací, o které mluví ve většině rozhovorů jako o největším zdroji inspirace.

    Před pár lety Lynch otevřel v Paříži soukromý klub Silencio, nazvaný podle stejnojmenného podniku v jeho snímku Mulholland Drive. Sám filmař jej popisuje jako „místo určené umělecky zaměřeným lidem a skupinám“. Interiér navrhl David Lynch v kolaboraci s designérem Raphaël Navotem. Silencio se nachází v samotném srdci pařížského Montmartru. Krom fotografické galerie a kuřáckého salónku se v klubu nachází také knihovna, do které Lynch vybral jako poslední třešničku na dortu svých pět nejoblíbenějších knih. A těmi jsou:

    1) The Name Above the Title od Franka Capry
    2) Zločin a trest od Fjodora Michajloviče Dostojevského
    3) The Art Spirit od Roberta Henriho
    4) Anonymous Photographs od Roberta Flynna Johnsona
    5) Proměna od Franze Kafky

  • V Súdánu vznikla první ženská fotbalová liga, umožnily to politické změny

    22. srpen 2019
    Súdánky slaví dohodu opozice s armádou

    V Súdánu příští měsíc začne jejich historicky první ženská fotbalová liga. Ještě před rokem by přitom něco takového bylo nemyslitelné. Úvodní zápas ženské fotbalistky odehrají první týden v září. Do budoucna plánují reprezentovat zemi také na mezinárodních šampionátech. Vznik týmu umožnily změny na zdejší politické scéně.

    Před časem na svou pozici po protestech rezignoval prezident Umar al-Bašír a mnoho Súdánců nyní věří v liberálnější vývoj v zemi, včetně upevnění svobody slova a ženských práv. „V minulosti bylo pro ženy obtížné hrát fotbal, bylo zde mnoho překážek, které v tom bránily,“ okomentovala pro AFP vznik ligy dvaadvacetiletá fotbalistka Rayan Ibrahim Rajab. „Nyní ale každý hledá novou možnosti a má nové ambice.“ Súdán se připojil k Mezinárodní federaci fotbalových asociací (FIFA) v roce 1948 a spolu s Egyptem, Etiopií a Jižní Afrikou pak založil Konfederaci afrického fotbalu. Ženský fotbal to ale v zemi měl velmi těžké. V roce 1983 totiž Súdán přijal islámský zákon šaría a šest let poté se při převratu podporovaném islamisty chopil moci generál al-Bašír.

  • Mikroplasty ve vodě nejsou zatím pro lidské zdraví nebezpečné. V budoucnu to ale může být jinak

    22. srpen 2019
    Mikroplasty

    Mikroskopické částečky plastu, které se vyskytují v pitné vodě, nepředstavují při současném množství vážnější zdravotní riziko pro její konzumenty. Uvedla to Světová zdravotnická organizace ve zprávě, která shrnuje dosavadní poznatky o vodě z vodovodu a balené vodě. Odborníci ale přiznávají, že je potřeba ještě dalšího výzkumu v této oblasti.

    Ze zprávy vyplývá, že částice větší než 150 mikrometrů představují menší riziko, protože tělem pouze projdou. Menší částečky by ale tělo mohlo vstřebávat. Podle vědců ale není pravděpodobné, že by se v organismu usazovaly ve škodlivém množství.

    „Na základě omezeného množství dostupných důkazů představují chemické látky a mikrobiální patogeny spojené s mikroplasty v pitné vodě pouze malé riziko pro lidské zdraví. Přestože neexistuje dostatek informací k tomu, aby bylo možné učinit solidní závěry o toxicitě nanočástic, žádné spolehlivé informace nenaznačují, že se jedná o problém,“ uvádí zpráva.

    Vliv mikroplastů na lidské zdraví ale zatím není podle WHO dostatečně prozkoumán a bylo provedeno pouze malé množství důvěryhodných studií. Organizace proto odborníky vyzývá k důkladnějšímu výzkumu.

    Zpráva také varuje především před nebezpečím, které mohou plasty představovat do budoucna. Pokud budou plasty přibývat i nadále stejnou rychlostí, mohly by mikroplasty představovat všeobecné ohrožení vodních ekosystémů, což by mělo negativní dopad i na zdraví lidí. Produkce plastů v posledních desetiletích exponenciálně rostla a předpovídá se, že se do roku 2025 opět zdvojnásobí.

  • Cenzura v komiksu? Artu Spiegelmanovi odmítli uveřejnit esej o politice v superhdinských příbězích

    22. srpen 2019
    Art Spiegelman

    Tvůrce legendárního grafického románu Maus požádalo britské nakladatelství Folio Society, ať napíše úvodní text k luxusní edici komiksů z takzvané zlaté éry Marvelu (1938 – polovina 50. let). Výsledkem je strhující esej, který nabízí netypickou perspektivu zhodnocení superhrdinského formátu, ale také nachází nelichotivé paralely mezi situací 30. let a naší současností. To se mu také stalo nejspíš osudným.

    Spiegelman pro něj typicky závažně hravou formou dává vznik superhrdinských komiksů do souvislosti s nástupem předválečného fašismu a xenofobních nálad. V jeho očích tehdy v Spojených státech společensky ostrakizovaní převážně židovští (nebo jiní minoritní) tvůrci vtělovali denní sny o ochráncích pořádku a národů do podoby nezničitelných hrdinů, kteří neznají odpočinku ani překážek. Jestliže velkou poptávku po příbězích, v nichž síly mytických rozměrů svádějí boje o podobu světa, vyvolal právě i pocit tísně a nejistoty, odvozuje z toho Spiegelman, že stejné latentní obavy mohou stát za dnešním boomem filmů z produkce Marvelu. Neodpustí si přitom narážku na současného amerického prezidenta: „V dnešním až příliš skutečném světě ožívá znovu na plátně Red Skull, největší nepřítel Captaina Americy, a Orange Skull přitom zatím straší Ameriku.“ Právě tuto větu měl Spiegelman na žádost vydavatelství Marvel přeformulovat nebo zcela vypustit, což odmítl, text stáhl a ten nakonec vyšel s krátkým dovětkem na webu Guardianu. V něm legenda amerického undergroundového komiksu vysvětluje, jak se až v důsledku této nepříjemné epizody dozvěděl, že bývalý ředitel Marvel Entertainment Isaac „Ike“ Perlmutter je dlouholetým přítelem Donalda Trumpa a jedním z nejštědřejších donátorů jeho politické kampaně. Celý esej si můžete přečíst zde.

    Přečtěte si taky Příběh Marvelu: Komiksová historie vyprávěná jako román plný pozapomenutých hrdinů.

  • Keanu Reeves se vrátí ve své kultovní roli. Matrix čeká čtvrté pokračování

    21. srpen 2019
    Z filmu Matrix

    O čtvrtém pokračování Matrixu informoval mimo jiné server Variety. Další příspěvek do této franšízy, původně uzavřené už v roce 2003 filmem Matrix Revolutions, bude režírovat jedna ze dvou autorek původního filmu, Lana Wachowski, která v současnosti pracuje na scénáři. Její sestra Lilly Wachovski se podle současných informací na snímku podílet nebude.

    Keanu Reeves a Carrie-Anne Moss budou ve filmu znovu hrát kultovní postavy Nea a Trinity. Nebude to reboot ani prequel, ale regulérní pokračování. „Spousta klíčových otázek a myšlenek týkajících se reality, které jsme s Lilly prozkoumávaly před dvaceti lety v původních filmech, je v dnešní době ještě důležitější než tehdy,“ řekla Lana Wachovski médiím. „Jsem šťastná, že se zase můžu zaobírat svými oblíbenými postavami a že mám možnost pracovat se starými kamarády.“

    „Lana je skutečnou vizionářkou. Je to jedinečná a originální filmařka. Jsme nadšení, že pro nás bude režírovat novou kapitolu ze světa Matrixu,“ uvedl pro server Variety Toby Emmerich, ředitel produkční společnosti Warner Bros.

    Detaily ohledně zápletky zatím známé nejsou a zůstává nejisté, zdali se na plátna vrátí i postava Morphea, kterou v původních filmech hrál Laurence Fishburne. Podle neoficiálních informací by se mělo začít s natáčením začátkem příštího roku.

    Podívejte se taky na Devadesátky končily Matrixem. Slavný sci-fi film slaví dvacáté narozeniny a pořád dokáže inspirovat nebo na Fuka, Tesař, Fila: Matrix byl zjevením. Fanouškovská pocta žánru se nestala blockbusterem přes noc.

  • Škodlivé látky v hračkách nebo teniskách v budoucnu vyčteme z čárových kódů, pomůže mobilní aplikace

    21. srpen 2019
    První naskenovaný produkt s čárovým kódem - multipack žvýkaček, 26. 6. 1974 v supermarketu v Ohiu

    Dobrovolníci v Česku testují mobilní aplikaci, která z čárového kódu na výrobku odhalí, jestli neobsahuje zdraví škodlivé látky. V pilotní fázi se aplikace Scan4Chem zaměřuje na toxické látky v produktech od velkých nadnárodních společností.

    Na složení kartáčků na zuby nebo tenisek se aplikace po naskenování kódu ptá přímo výrobce zboží. Cílem je firmy přimět k tomu, aby zákazníka o obsahu potenciálně škodlivých látek v produktech informovaly. Podle evropské legislativy mají povinnost na dotazy ohledně obsahu výrobků odpovídat – aplikace tak chce tuto komunikaci usnadnit. Na vývoji Scan4Chem spolupracují s Evropskou unií akademici, spotřebitelské instituce i nevládní organizace. Za Česko projekt zaštítila nezisková organizace Arnika.

    Aplikace by měla jít do ostrého provozu letos v říjnu. Lidem pomůže odhalit složení zboží, u kterého výrobci nemají povinnost uvádět výčet použitých látek na zadní straně obalu. Týká se to například dětských hraček, nádobí, školních potřeb, elektroniky nebo oblečení. „V minulosti se v těchto předmětech našly extrémně jedovaté látky, jako jsou bromované zpomalovače hoření, bromované dioxiny, ftaláty, těžké kovy nebo azobarviva a další látky, které mohou zpomalovat vývoj nervové soustavy, ohrožovat plodnost, nebo jsou dokonce karcinogenní,“ tvrdí Karolína Brabcová z Arniky.

    V Dánsku a Německu už fungují podobné aplikace, které jsou zaměřené na toxické látky v kosmetických produktech. Například německou ToxFox si už stáhlo 1,3 milionu uživatelů. Prostřednictvím aplikace mají možnost denně ověřit složení u více než 40 tisíc výrobků.

  • Koala medvídkovitý je funkčně vyhynulým druhem, může za to odlesňování a klimatická změna

    21. srpen 2019
    Koala medvídkovitý

    Podle zprávy Australské nadace pro koaly medvídkovité (AKF) populace těchto vačnatců klesla tak rapidně, že už nejsou schopni vyprodukovat další generaci potomků. V ekosystému už k tomu není dostatek dospělých jedinců. Právě proto označují odborníci koaly za funkčně vyhynulé (functionally extinct).

    V současnosti žije podle AKF ve volné přírodě 80 000 koalů, ještě před třemi lety to bylo 320 000. Jejich úbytek je způsobený masivním odlesňováním, znamenajícím ztrátu míst s dostatečnou vlhkostí, které jsou pro koaly přirozeným prostředím. A to hlavně porostů s blahovičníky neboli eukalypty, jejichž listy se koalové téměř výhradně živí. Bez nich vačnatci umírají na dehydrataci. Z dřívějších známých 128 biotopů jich koalům podle AKF zbylo pouze 41. Vyskytují se na území čtyř australských států – v Queenslandu, Novém Jižním Walesu, Jižní Austrálii a Victorii. Za razantní úbytek koalů medvídkovitých může také klimatická změna. Tito vačnatci totiž velmi špatně snáší extrémní sucha a vlny veder, které v posledních letech sužují planetu.

    Australská vláda uvádí koaly medvídkovité na čelním místě seznamu ohrožených živočišných druhů, jejichž status je nutné dále posoudit. Předsedkyně AKF Deborah Tabart dlouhodobě bojuje za to, aby byly ochranářské zákony pro koaly upraveny a zpřísněny. Uvedla, že Australané dál nestrpí vidět mrtvé koaly na tamních silnicích.

  • NASA hlásí průlom ve vesmírné misi, která by mohla odhalit zásobárnu vody na měsíci Jupiteru

    21. srpen 2019
    Šestý největší měsíc ve sluneční soustavě ležící u planety Jupiter s názvem Europa

    Cílem mise je šestý největší měsíc sluneční soustavy. Ten obíhá kolem planety Jupiter, jmenuje se Europa a je celý obalený ledem. Vědci se domnívají, že se pod jeho ledovou vrstvou skrývá 170 kilometrů hluboká zásobárna vody. Právě proto je měsíc Europa považovaný za horkého kandidáta na přítomnost živých organismů ve vesmírném prostoru jinde než na planetě Zemi.

    Kromě vody je podle vědců na Europě taky potřebná chemie a energie ve formě ohřevu – měsíc Jupiteru by tak mohl splňovat trojici podmínek, které jsou k nastartování života nezbytné. Americká vesmírná agentura NASA nyní schválila finální podobu sondy, která se k Europě vypraví. Na družici teď začnou pracovat vesmírní inženýři. „Všichni jsme tím rozhodnutím nadšeni. Posouvá misi Europa Clipper o jeden klíčový krok blíž k odhalování záhad tohoto oceánského světa,“ řekl Thomas Zurbuchen z ředitelství vesmírného výzkumu v agentuře NASA. Družice by měla podle plánů NASA vyrazit do vesmíru do roku 2025. Několik let pak k Europě ještě poletí. Vyvíjená sonda by měla nést přístroje, které budou na Europě zkoumat záření, ale taky zaznamenají, jaký má vesmírné těleso povrch. Tato výzkumná mise se plánuje už od 90. let.