Mallory o životě po léčbě ze závislosti: Strach už mě nikdy neopustí

Ve 13 letech začala brát drogy, dalších 20 let se pohybovala střídavě mezi drogami a vězením. Nějakou dobu během toho času abstinovala v souvislosti s narozením prvního syna, po jeho smrti se ale rozhodla, že se ufetuje. S narozením druhého syna přišla naděje na změnu a šla se léčit. Od té doby uběhlo dalších 18 let, během kterých se i přes obtížné životní situace, do kterých se tolikrát dostala, k drogám už nevrátila.

„Časosběru nejde dávat nějaký rastr. Začátky byly dobrodružné,“ říká Helena Třeštíková

• Upravit
• Smazat

Po letošním vyhlášení Českých lvů její jméno média zdůrazňovala v souvislosti s podpisem výzvy pro podporu České televize. Scenáristé Prezidenta Blaníka z ní udělali jednu z tváří pomyslné pražské kavárny, stala se jí prý už podruhé a ráda. Politickou sférou prošla před lety krátce na postu ministryně kultury. „Humor a nadhled pomůže ve velkých šlamastykách a tehdy jsem moc veselá nebyla,“ dodává k politickému angažmá.

Třináct let jejího života po léčbě sledovala dokumentaristka Helena Třeštíková, vznikl z toho celovečerní film Mallory, oceněný Křišťálovým glóbusem za nejlepší dokument. „Když se rozhodneš zveřejnit svoji minulost, svoje pocity, svoje s***ky, musíš počítat s tím, že budeš nějak zaškatulkovaná. Doufám, že díky tomu příběhu a díky tomu, že se celou dobu držím, bude mít Mallory taky svoji škatulku – škatulku naděje, vůle a síly,“ odpovídá Mallory Neradová na otázku, jaké to je, když si vlastně celý život táhne svůj příběh s sebou. Vzhledem k tomu, že pracuje v oblasti prevence kriminality, o svém životě často vypráví v rámci různých besed, a tak je vlastně stále, ač už 18 let drogy nebere, řadou lidí vnímána jako „bývalá feťačka“.