Marie Kobrlová

Externí redaktorka

Jsem externí redaktorka Radia Wave.

Marie Kobrlová

Moje jméno, případná přezdívka? 
MeritAmm

Jsem ročník?
1994. Stejný jako Eliška Soukupová, na rok, měsíc i den, aneb narozeninový zázrak na Wavu!

Na Radiu Wave zastávám práci?
Divadelní redaktorky

Předtím jsem stihla?
Honit všechno na poslední chvíli, udělat řidičák a neřídit, nedostudovat fyzioterapii na ČVUT a následně získat fajn job v geriatrickém rehabilitačním středisku. Pracovat rok v oblasti pohybové terapie, lítat přes oceán do Kanady, mrknout se do USA, cestovat a půl roku studovat v Anglii a získat tři jazykové certifikáty, které zatím nikoho nezajímaly. Dokončit DAMU v Praze a Rose Bruford College of Theatre & Performance v Londýně. Hrát, zpívat a učit na klarinet, překládat a psát do všech možných i nemožných časopisů. Vystupovat a tančit s divadelní skupinou Teatr Novogo Fronta, poznávat osobité lidi a užívat života od minima po maximum a vice versa.

Nejraději poslouchám?
Moře v mušli, bouřku, techno a Beethovena. Nové hudební objevy z Inverted Audio, playlisty radia Wave nebo experimentální mixy z radia Punctum. A ticho je sexy.

Moje oblíbená hudba?
Alternative rock, indie, world music, ambient, techno s prvky klasiky, jazzu nebo i rapu, R&B a vše neotřelé, na žánr nehledě. Namátkou konkrétněji Unknown Mortal Orchestra, Astronauts etc., filmový skladatel Stephen Steinbrink, Rachid Taha, Caribou, Primal Scream, HVOB, Explosions in the Sky, Royalston, mixy od JayDee, FISHER, Panjabi MC, Violent Quand on Aime, Venderstroik, Techno Thriller… je toho tisíc.

Za koncert roku 2018 považuji?
V Praze koncert Nilse Frahma v rámci festivalu Spectaculare.

Mé nejoblíbenější filmy?
Dobrá a těžká otázka… Rain Man, Hotel Rwanda, Bílá stuha od Hanekeho, Dogville a Manderlay od von Triera, Three Billboards Outside Ebbing, Zažít Woodstock. Dekadentně-extravagantní filmy, které propojují divadlo a vizuál, např. mistrovské dílo hyperrealismu Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec, z grotesky, krimi, tragikomiky a drama pak samozřejmě Clockwork Orange, Muž z Acapulca, Strach a hnus v Las Vegas, Svěrákova Jízda, Samotáři nebo Sedím na konári a je mi dobre.

Jestli čtu, tak většinou?
Vlastně neustále. Hlavně články, rozhovory, reportáže, odborné texty a scénáře. Rozjímavou poezii nebo meditativní literaturu dám ráda před spaním nebo po probuzení. Teď zrovna Bdělost od Anthony de Mella.

K jídlu a pití mám nejraději?
Středomořskou kuchyni. K pití vodu, tmavá argentinská a uruguayská vína. Taky ujíždím na koktejlech z Black Angels, fentimans limonádách a matchbatách. A miluju čaj.

Když mám volný čas, tak ho trávím?
S rodinou, přáteli, na kole, ve vodě, venku nebo ve vzduchu. Ráda objevuju novou hudbu, zpívám, hraju a komponuju.

Co bych chtěla sdělit světu?
Všichni se musíme mentálně, fyzicky i duševně probrat. Naučit se žít teď a tady. Současný okamžik je vše, co máme, nic jiného nám nepatří. Proto v něm jednejme radostně, rozumně a odpovědně. Právě přítomnost má přímý dopad na naše zítřky. Shrnu to jinotajným mottem: „Dance more, drink slow!“

Všechny články