Maso v květináči a šodó pro stovky vyřízených dětí. Jak dnes vypadají jídelny na základce?

17. říjen 2017

„Luštěniny, ryby, zelenina. No prostě všechno, co je zdravé,“ vyjmenovává paní Jašková jídla, která děti ve školní jídelně nejvíc vrací. Stojíme v kuchyni nad obrovským kotlem plným šodó, které se tu už od brzkého rána vaří pro 600 malých strávníků. Mají dnešní děti ještě rády buchtičky s krémem? A kam schovávají nedojedené jídlo?

Školní jídelna byla pro mnoho příslušníků starších generací zdrojem nepěkných nočních můr. Místo potoků krve v nich teklo UHO a dozor, který dohlížel na dojídání, si v ničem nezadal s dozorci z lágrů. I autorka tohoto textu se nad talířem plným nudlí s mákem nejednou rozplakala. Před dvaceti lety jsme nechtěné zbytky schovávali pod ubrus a do váziček s umělými květy, dnes děti nic dojídat nemusí, přesto se i ony předhánějí v hledání nápaditých skrýší. „Byly tu takové velké květináče, které jsme už radši nechali odvézt, protože v nich bylo pořád schované maso nebo něco vylitého. Jo, a topení, to je taky bezva místo,“ popisuje vedoucí školní jídelny v Horních Počernicích Denisa Jašková tvořivost svých svěřenců.

V Horních Počernicích se snaží dětem i učitelům vycházet co nejvíc vstříc, na výběr jsou dvě jídla, jedno většinou bezmasé. Myslí tu i na děti, které mají speciální zdravotní potřeby. Jídelny průběžně zařazují i nové populární potraviny. „Před deseti lety jsme třeba parmazán skoro nepoužívali, dnes už je to běžná věc,“ uvádí příklad paní Jašková. Ani moderní gastro trendy ale nedokázaly sesadit z piedestalu klasické favority. „Nejoblíbenější je pořád svíčková, rajská, buchtičky se šodó, špagety na všechny způsoby a kuřecí řízek.“

Ve škole - škola - dítě

Jídelníčky si nesestavuje každá škola, ale řídí se podle spotřebního koše, s potravinami, které se musí v určitém množství v jídelníčku objevovat nehledě na to, jestli jsou oblíbené, nebo ne. Děti tak pořád dostávají hovězí maso nebo ovoce, o které ale nejeví žádný zvláštní zájem. „Odmítají si brát i banány, prostě jim nechutnají. Ovoce obecně nechtějí, říkají třeba – my máme doma lepší. Ani v mikulášských balíčcích to nechtěly. Dnešní děti už mají všechno.“ Na druhou stranu jsou skoro v každé škole děti, které si obědy nemohou dovolit. Paní Jašková si proto myslí, že dotované obědy jsou správná věc. „Když děti nechodí na oběd, nemůžou chodit ani do družiny. Jsou to třeba děti samoživitelek. A je to škoda, to jsou pak ti nejvděčnější strávníci.“

Jak to vypadá ve školní jídelně a kolik je třeba litrů mléka na šodó pro 600 lidí, si poslechněte v reportáži…

autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.