Máte nápad, jak vylepšit Zlín? Stavte se na magistrátu a přihlaste ho do participativního rozpočtu

Zlín

Máte rádi Zlín, ale něco vám v něm chybí? Nosíte v hlavě nápad, který by vylepšil veřejné prostory ve městě? Přesně k tomu slouží projekt Tvoříme Zlín. Jedná se o první ročník participativního rozpočtu, díky kterému mohou samotní obyvatelé ovlivňovat, na co by mělo město poskytnout peníze.

Projekt funguje tak, že Zlíňané vymyslí a navrhnou, jak vylepšit veřejné prostory nacházející se ve vnitřním Zlíně. Radnice pak ověří realizovatelnost návrhů, které následně představí veřejnosti. Obyvatelé nakonec vybírají hlasováním nejlepší návrhy. Vítězné nápady pak radnice realizuje. Pokud byste rádi přihlásili svůj projekt, ale nevíte jak na to, nebo si třeba nejste jistí, zda má vůbec šanci uspět, můžete se poradit přímo s odborníky. Dnes, 11. dubna, v podvečer budou ve zlínském Family Pointu na dotazy odpovídat zástupci projektu i Odboru městské zeleně, Odboru koncepce a realizace dopravních staveb nebo Odboru kanceláře primátora. Veřejně dostupné jsou k prohlédnutí zatím dva návrhy – pracovna v parku a pítko u cyklostezky. Nápady je možné registrovat až do konce dubna. Zájemci je můžou podat elektronicky nebo v papírové podobě doručit na zlínský magistrát. Veřejné hlasování bude letos v listopadu s tím, že samotná realizace návrhů začne příští rok. Město na ně z rozpočtu vyčlení částku 5 milionů korun.

Spustit audio
  • Modelka vybrala pro hořící Austrálii za nahá selfie 700 000 dolarů

    7. leden 2020
    Kaylen Ward

    Dvacetiletá Kaylen Ward, „nahá filantropka“, jak si teď říká, posílá každému, kdo má zájem a zaplatí minimálně deset dolarů, svoje nahé fotky. Během čtyř dnů vybrala pro několik charitativních organizací, které v oblastech požárů působí, zhruba 700 000 dolarů, na které má od neziskovek potvrzení.

    Když se americká modelka o zuřících požárech dozvěděla, darovala nejdřív tisíc dolarů a přemýšlela, jak zúročit pozornost šedesáti tisíc followerů na svém Instagramu. „Řekla jsem si, že tolik lidí se hodí a že darovat peníze by kromě mě mohl ještě někdo,“ uvedla pro deník The Guardian.

    Ward zkusila 3. ledna zveřejnit svoje nahá selfie jen s emoji, které ji decentně zakrývaly, a se seznamem charit, kterým mohli její fanoušci přispět. Během večera vydělala sedm tisíc dolarů a přes noc se její nápad stal virálním hitem s osmdesáti tisíci sdíleními.

    „Ne všichni hrdinové nosí pláště! oceňovali její snahu fanoušci. Instagram následně zablokoval její účet, a když si vytvořila nový, zablokovali ho znovu. Ward teď působí na Twitteru jako The Naked Philanthropist a dary přijímá dál.

  • Malé děti, které zažívají stres, nezájem a zanedbávání v ústavech, mají podle vědců menší mozky

    7. leden 2020
    Dítě - děti - smutné dítě

    Výsledky studie vysoké školy King's College London ukázaly, že testovaní mladí lidé, kteří žili jako malé děti v rumunských sirotčincích a později byli adoptováni do Británie, mají na mozcích nevratné změny, které jim citová deprivace v raném dětství způsobila.

    Odborníci se podle britského deníku The Guardian shodují na tom, že i když se děti dostaly do milujících a pečujících rodin, jejich zanedbávání v kojeneckém a batolecím věku se nesmazatelně otisklo do jejich mozkových struktur. „Naším nejdůležitějším zjištěním je, že tato poškození se už nedají napravit,“ říká spoluautor studie Edmund Sonuga-Barke. „I přes tu nejlepší péči můžete vidět následky stresu zažitého v raném dětství,“ dodává. Sonuga-Barke a jeho kolegové ve sborníku Národní akademie věd popsali, že zkoumali mozky 67 rumunských adoptovaných dětí, které strávily 3 až 41 měsíců života v těžké deprivaci v ústavní péči. V době výzkumu byli už všichni dospělí ve věku 23 až 28 let. Výsledky pak vědci porovnali s britskými adoptovanými dětmi, které se do náhradní rodiny dostaly v prvním půlroce svého života. Zjistili, že rumunské děti měly v průměru o 8,6 % menší mozek než děti britské. Tým vědců taky spočítal, že úbytek velikosti mozku souvisel s délkou času stráveného v sirotčinci: každý další měsíc znamenal orgán menší o 3 centimetry krychlové. Podle vědců je souvislost naprosto jasná: „Čím víc zanedbávání a stresu zažívaly, tím menší je jejich mozek,“ říká Sonuga-Barke. Už předchozí studie týkající se dětí, které tráví začátek života v ústavu, ukázaly, že celý život ve větší míře zápasí s hyperaktivitou, úzkostmi a depresí. Česko je poslední zemí v Evropě, která si institut tzv. kojeneckých ústavů uchovává. V ostatních zemích funguje alespoň pro nejmenší děti náhradní rodinná péče, Slovensko například zvýšilo hranici pro umisťování dětí do podobných zařízení na šest let a hodlá ji i nadále zvedat. V Česku na nevratné následky života v kojeneckých ústavech upozorňuje například organizace Dobrá rodina.

     

  • Maturant nesehnal dívčí doprovod na ples, a tak vzal s sebou kočku

    6. leden 2020
    Muž s kotětem

    Osmnáctiletý Sam Steingard zatím nepotkal nikoho, s kým by mohl vyrazit na maturitní ples. Mladý Američan nechtěl zůstat na ocet a stejně tak zavrhl možnost, že by zůstal doma a o večírek přišel. Shánět doprovod na společenský večer může být pro mladého muže stresující, Sam ale neztratil hlavu a uvědomil si, že jednu krasavici, která ho neodmítne, zná – svou kočku Ruby.

    Když ji o doprovod požádal, nebránila se. Za pomoci své sestry ji Sam oblékl do růžových šatů a moderních kecek a byli připraveni. S Ruby si pak v gala pořídili pár fotek, které jsou pro předvečer amerických maturitních plesů typické. Snímky šťastného páru pak Samova sestra sdílela na sociálních sítích, podle zábavního webu Bored Panda vyvolaly nadšení. Na samotný taneční parket Sam už Ruby nevzal, aby prý svou přítelkyni nestresoval.

  • Z Amazonie zmizel za posledních 10 let prales velký jako osm a půl milionu fotbalových hřišť

    6. leden 2020
    Deštný prales, Bahia, Brazílie

    Britská Královská statistická společnost zveřejnila svou Mezinárodní statistiku uplynulé dekády. Smutným vítězem a nejvýraznějším číslem je velká statistika Amazonie, která ukazuje, že za posledních deset let ubylo 6 216 000 hektarů deštného pralesa. To je velikost odpovídající osmi a půl milionu fotbalových hřišť.

    Nekončící odlesňování a těžba dřeva krajinu dramaticky mění a podle serveru Inhabitat se zásadně mění i podmínky života v pralese, který zatím zůstává. Mizí tisíce druhů rostlin i živočichů, odlesňování narušuje rovnováhu ekosystému, přichází sucho a požáry, objevuje se eroze půdy, která zase zvyšuje riziko povodní. Amazonie je také zásadní pro svou schopnost vázat uhlík deštný prales absorbuje a ukládá víc než 180 miliard tun uhlíku z atmosféry. Bez pralesa by se uvolňoval zpět do vzduchu, přidával se ke skleníkovým plynům a zhoršoval oteplování planety. Podle zpravodajského serveru CNN jen v Brazílii odlesňování od roku 2012 kontinuálně narůstá a prales, který je pětadvacetkrát větší než Spojené království, nekontrolovatelně mizí. Podle odborníků z Královské statistické společnosti se jedná o nejhorší příklad degradace životního prostředí za poslední dekádu.

    Přečtěte si také Požáry v Amazonii. Lesy hoří kvůli zemědělské lobby i Bolsonarově protekcionistické politice, Amazonský prales se blíží k bodu zlomu, už v roce 2021 nevyprodukuje dost deště, říká studie a Domorodé kmeny amazonských pralesů čelí genocidě, varují experti.

  • Válečné drama 1917 má Zlatý glóbus za nejlepší film a režii, uspěl i jihokorejský Parazit

    6. leden 2020
    Z filmu Parazit, režie Bong Joon-ho

    Zlatý glóbus pro nejlepší film v kategorii drama získal válečný snímek 1917 režiséra Sama Mendese, který si odnesl i ocenění za režii. Film zachycuje v reálném čase dvojici mladých britských vojáků na sklonku první světové války a překvapivě porazil favorizované snímky Irčan Martina Scorseseho, Joker Todda Phillipse i Manželskou historii Noaha Baumbacha.

    V kategorii komedie nebo muzikál získal cenu film Tenkrát v Hollywoodu Quentina Tarantina, který byl oceněn i za scénář a za herecký výkon Brada Pitta ve vedlejší roli. Ceny Zlatý glóbus uděluje Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu a jsou považovány za předzvěst Oscarů. Zlatý glóbus pro nejlepšího herce v dramatu dostal Joaquin Phoenix za hlavní roli ve filmu Joker. Mezi herečkami zaujala nejvíc Renée Zellweger, která ztvárnila herečku a zpěvačku Judy Garland ve snímku Judy. Laura Dern získala cenu za vedlejší roli v dramatu Manželská historie, které mělo nejvíc nominací, ale ze šesti proměnilo jen jednu. Irčan měl nominací pět a nakonec neuspěl ani jednou. V kategorii nejlepší herec a herečka v komedii dostali cenu Taron Egerton jako protagonista životopisného snímku o zpěváku Eltonu Johnovi Rocketman a rapperka vystupující pod pseudonymem Awkwafina za roli ve snímku The Farewell (Sbohem). Jedenatřicetiletá Awkwafina, jejíž matka je jihokorejská imigrantka a otec americko-čínského původu, se podle agentury AP stala první ženou asijského původu, která dostala Zlatý glóbus pro nejlepší herečku v kategorii komedie nebo muzikál. V televizních kategoriích uspěly například seriály Boj o moc, Potvora a Černobyl. Cenu za neanglicky mluvený film dostal jihokorejský snímek Parazit, mezi animovanými filmy zvítězil Hledá se Yetti a cenu za nejlepší píseň dostali tvůrci dramatu Rocketman. Seznam všech nominovaných zpracovaný britským deníkem The Guardian najdete tady.

  • Klimatickým aktivistům pracujícím u Amazonu hrozí vyhazov ze zaměstnání

    3. leden 2020
    03454501.jpeg

    Skupina zaměstnanců firmy Amazon vypověděla, že jim společnost vyhrožovala propuštěním za to, že se otevřeně vyjadřují k problematice životního prostředí. Prý jim bylo řečeno, že porušují firemní politiku.

    K tomu došlo poté, co se někteří přidali k veřejným výzvám, aby tento gigant internetového obchodu více přispíval k řešení klimatické krize. V příspěvcích na Twitteru se objevily zprávy, že byli poté kontaktování týmem Amazonu pro právní a lidské zdroje a dostávali otázky týkající se jejich veřejných komentářů. Zpráva pokračuje oznámením, že někteří pracovníci následně obdrželi e-maily, ve kterých jim Amazon hrozí vyhazovem, pokud budou i nadále hovořit o firemních praktikách.

    Společnost  uvedla, že politika vztahující se k veřejným komentářům o firmě ze strany pracovníků není žádnou novinkou a týká se všech zaměstnanců. „Nedávno jsme aktualizovali zásady naší firemní politiky a s nimi související schvalovací proces, abychom zaměstnancům usnadnili jejich veřejné aktivity související s firmou, jako jsou projevy, rozhovory do médií či užívání firemního loga. Pokud se dozvíme o případech, kdy zaměstnanec nedodržel tato pravidla, je možné, že obdrží zprávu od oddělení HR. Takový postup je běžný i v jiných firmách,“ uvedl Amazon. Skupina zaměstnanců bojujících za klimatickou spravedlnost, věří, že je zodpovědností každého jednotlivce zajistit, aby se jejich firma nepodílela na klimatické krizi. Vyzvala Amazon, aby do roku 2030 dosáhl nulových emisí, omezil spolupráci se společnostmi vyrábějícími fosilní paliva a zastavil financování politiků a lobbistů, kteří popírají existenci změny klimatu.

    V květnu 2019 tisíce zaměstnanců Amazonu využily výroční schůze akcionářů společnosti a vyzvaly výkonného ředitele Jeffa Bezose, aby nechal rozšířit iniciativu v oblasti změny klimatu. Akcionáři návrh sice zamítli, ale v září oznámil Bezos, že společnost plánuje být do roku 2030 poháněna obnovitelnou energií a do roku 2040 mít nulové uhlíkové emise.

  • Ve státě New York byl objeven nejstarší fosilní les na světě

    3. leden 2020
    Fosilie

    V severní části státu New York byl objeven nejstarší les na světě, nachází se západně od řeky Hudson a jižně od města Albany. Pozůstatky nalezené ve vápencovém lomu jsou staré asi 386 milionů let, jedná se o zkamenělé kořenové sítě.
    Obrovské stromy starověkého lesa pravděpodobně v minulosti pokrývaly oblast zasahující do Pensylvánie a dále.

    Nálezy jsou o 2 až 3 miliony let starší než ty, které byly v minulosti považovány za pozůstatky nejstaršího lesa. Bývalý rekordman se nachází asi 40 kilometrů západně v Gilboa v New Yorku. „Zjištění, že rostliny, u kterých jsme se domnívali, že se vyskytovaly na stejných místech, preferují zcela odlišné podmínky pro život, je velmi překvapivé,“ řekl v prohlášení Chris Berry, výzkumník na Cardiffské univerzitě ve Walesu a také spoluautor studie o prastarém lese, zveřejněné 19. prosince v časopise Current Biology.

    Když les ještě existoval, byla tato část údolí deltou řeky Hudson, a proto byly ve stejném lomu nalezeny také fosilie ryb. Vědci uvedli, že porost ve starých lesích se nemnožil pomocí mnohobuněčných semen, k rozmnožování docházelo produkcí jednobuněčných výtrusů. V lese rostly tři druhy stromů: cladoxylopsidy, které připomínaly primitivní kapradiny bez plochých zelených listů (ty byly rozšířené také v místě Gilboa), archaeopteris, který nesl znaky podobné modernímu jehličnanu, ale měl ploché zelené listy, a pak jeden nalezený exemplář třetího, doposud neidentifikovaného typu stromu.

    Podle vědců tento les odhaluje klíčový mezník v klimatické historii Země. Když došlo k vývinu rostliny v druhy s dlouhou životností, velkou hustotou a dřevěnými kořeny, vytáhly z atmosféry oxid uhličitý, což zásadně proměnilo globální složení vzduchu planety. Nakonec byl tento les zničen, pravděpodobně během povodní.

  • Vegani zkusí dosáhnout stejné právní ochrany, jaká se vztahuje na lidi vyznávající náboženství

    3. leden 2020
    vegan

    Případ vegana vyhozeného ze zaměstnání, který se objevil u britského soudu ve čtvrtek, by se mohl stát mezní kauzou, která zajistí, že veganství bude považováno za chráněnou „filozofickou víru“ podobnou náboženství.

    Jordi Casamitjana, který je etickým veganem, tvrdí, že byl v dubnu 2018 propuštěn charitativní organizací Liga proti krutým sportům, protože informoval kolegy, že prostředky z penzijního fondu jejich zaměstnavatele se investují do společností, které experimentují na zvířatech, a do neetických fondů. Charita toto tvrzení odmítla. Aby mohl Casamitjana zpochybnit rozhodnutí svého bývalého zaměstnavatele, doufá, že dojde ke změně britského zákona o rovnosti. Veganství by mělo být nahlíženo jako filozofická víra a chráněno před diskriminací. Zákon schválený v roce 2010 definuje „náboženství nebo víru“ jako jednu z devíti chráněných položek, patří sem např. rasa, pohlaví, těhotenství a mateřství, a proto je v zaměstnání nezákonné někoho diskriminovat z těchto důvodů. Aby Casamitjanovi právníci dosáhli ochrany veganství ze zákona, musí prokázat, že veganství je „víra, a nikoli názor“, že má „určitou úroveň soudržnosti, vážnosti, přesvědčivosti a důležitosti“ a že je „hodno úcty v demokratické společnost, slučitelné s lidskou důstojností a není v rozporu se základními právy ostatních“.
    Casamitjana tvrdí, že jeho identifikování se s etickým veganstvím znamená mnohem víc než jen nejíst jídlo s živočišnými ingrediencemi, je také proti zneužívání zvířat pro jakýkoli účel. Jde podle něj o filozofii a systém víry týkající se většiny aspektů jeho života. Bývalý zaměstnavatel Casamitjany, organizace Liga proti krutým sportům, tvrdí, že nemá nic proti jeho žádosti o to, aby bylo veganství chráněno. „Diskuse o tom, že je veganství filozofickou vírou, je myšlenkou, která bude zajímat mnoho našich zaměstnanců – tato debata však nesouvisí s tím, proč byl pan Casamitjana propuštěn,“ řekl CNN mluvčí charitativní organizace na konci minulého roku.

  • Divocí papuchálci taky umí používat nástroje. Vyplývá to z pozorování vědců na Islandu a ve Walesu

    3. leden 2020
    Papuchálek

    Poškrábat se klacíkem na těle, to kromě člověka doposud zvládali v přírodě jen primáti a sloni. Roztomilého papuchálka, ptáka s obřím oranžovým zobákem, pozorovali nyní vědci při stejné činnosti. Jedná se o vůbec první zaznamenaný případ u nedomestikovaných ptáků.

    Papuchálka severního zachytila kamera v jeho hnízdišti na ostrově Grimsey na severu Islandu, jak do zobáku bere klacík a s jeho pomocí se škrábe. Stejné chování bylo vědci zaznamenáno už o 4 roky dříve u jiného ptáka tohoto druhu na waleském ostrově Skomer. Totožné projevy u jedinců žijících na místech vzdálených až 1 700 kilometrů svědčí podle odborníků o tom, že tento typ chování je rozšířený mezi určitými druhy mořských ptáků, u kterých bychom to původně neočekávali. „Naše zjištění naznačují, že i když výskyt tohoto chování je spíše vzácný, není omezen pouze na jedinou populaci,“ uvádějí ve zprávě z výzkumu jeho realizátoři Annette L. Fayet, Erpur Snær Hansen a Dora Biro. Jako vysvětlení nabízejí možnost, že se tímto způsobem papuchálci snaží zbavit klíšťat, která zamořují jejich kolonie. Právě klacík jim „může posloužit při jejich seškrabání nebo vytlačování pravděpodobně lépe než zobák“. Vědci doufají, že prezentovaná zjištění podnítí další zkoumání jak mořských ptáků, tak užívání nástrojů u divokých zvířat. Vidí v tom jeden z možných způsobů, jak lépe „porozumět vývojové historii našich vlastních druhů“. Zprávu přinesl web Iceland Review.