Matěj Schneider: Bloomberg versus Biden

Například v nedávné televizní debatě se plamenně vyjadřoval k tomu, jak je potřeba zakročit proti násilí na ženách. Rozhodl se svou vervu vtělit do slov, že je potřeba tento problém, volně přeloženo, „umlátit k smrti“. Takovéto rétorické přešlapy se pro Bidena staly obzvláště v posledním půl roce velmi typickými. Na konci měsíce opustila jeho kampaň poradkyně pro kontakt s hispánskými voliči, údajně kvůli frustraci ze směřování kampaně.

Čtěte také

Matěj Schneider: Problematické výroky kandidáta Demokratů Bidena. Může vyhrát nominaci a porazit Trumpa?

Centristické křídlo demokratů se proto rozhlíží po náhradě. Představa Bernieho Sanderse v Bílém domě se pro některé z nich zdá být děsivější než znovuzvolení Donalda Trumpa. Elizabeth Warrenová je pro středové demokraty přijatelnější, ale je jasné, že ideálním kandidátem pro ně není – například pro své plány na daně zaměřené na nejbohatší procento Američanů. Starosta Pete Buttigieg sice zabodoval v pár průzkumech, ale po bok stabilně nejsilnější trojce Biden–Sanders–Warrenová ho rozhodně zařadit nejde. Krize tak trvá, a dokonce Hillary Clintonová v nedávném rozhovoru pro BBC prohlásila, že ji mnoho lidí přemlouvá, aby kandidovala znova. Zatím to prý ale neplánuje.

Miliardář spasitel

Do role zachránce rozumného středu se nakonec rozhodl stylizovat miliardář a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg. O jeho možné kandidatuře se spekulovalo skoro u každých prezidentských voleb od roku 2008. Letos poprvé kampaň opravdu spustil. Nečeká ho ovšem procházka růžovým sadem, jak naznačuje už několik uplynulých týdnů. Krom otázek ohledně jeho byznysu nad ním visí právě éra jeho starostování.

Před nedávnem se v afroamerickém kostele v Brooklynu omluvil za zavedení policejní praxe takzvaného „stop and frisk“, která umožnila newyorské policii náhodně zastavovat a prohledávat jedince. Praxe pochopitelně tvrdě dopadla především na rasové menšiny a ke snížení míry zločinu nevedla. Bloombergova opožděná omluva za jeho nejznámější politický krok příliš dobře nevyzněla. Náhodný uživatel Twitteru ji parodicky parafrázoval takto: „Chtěl bych kandidovat, takže se asi omlouvám a teď mi odevzdejte své hlasy!“

Mediální magnát

Čtěte také

Jan Fingerland: Bloomberga se bojí všichni, mají důvod

Další palčivou otázkou je Bloombergovo vlastnictví velkého mediálního domu. Při pohledu z České republiky má toto spojení mediálního a politického světa obzvláště nevábný lokální kontext. Už před několika týdny varoval David Sirota, že novináři domu Bloomberg budou vystaveni velkému tlaku, pokud se jejich zaměstnavatel rozhodne kandidovat. Sesypala se na něj hora kritiky – mimo jiné asi také proto, že Sirota na začátku roku přerušil svou novinářskou práci a začal pracovat pro kampaň Bernieho Sanderse.

Bloomberg loni sliboval, že jestli bude kandidovat, dá svoji společnost do takzvaného „blind trustu“ („slepého svěřeneckého fondu“), nebo ji raději rovnou prodá. Nakonec je vše jinak a daleko horší, než jak varoval Sirota. Šéfredaktor Bloomberg News John Micklethwait oznámil, že se jeho podřízení nebudou jakkoliv zabývat zkoumáním svého šéfa ani jeho demokratických rivalů a zaměří se pouze na Trumpa. Dva zaměstnanci Bloomberg News rovnou opustili a budou pracovat pro miliardářovu kampaň. Jaký vliv bude mít Bloombergovo vkročení do ringu, se těžko předpovídá. Rozhodně není ale nějakým jasným zachráncem středové politiky. Už na začátku jeho kampaně kolem něj visí řada kontroverzí.

Matěj Schneider|foto: Barbora Linková

Navíc je možné, že z jeho kandidatury bude těžit právě levé křídlo demokratů: jde ji totiž považovat za potvrzení Bidenovy slabosti. Navíc se středové hlasy mohou rozmělnit mezi Bloomberga, Bidena a Buttigiega. Definitivně to ukáže až začátek hlasování na začátku února.

Autor je redaktor Radia Wave