Matěj Schneider: Paralely mezi Corbynem a USA jsou líné. Corbyn prohrál, protože váhal o brexitu

19. prosinec 2019

Labouristé pod vedením Jeremyho Corbyna drtivě prohráli britské volby.

Reakce z druhé strany Atlantiku na sebe nenechala dlouho čekat. Podle amerických centristů je poučení jasné: demokraté musí odmítnout své levicové kandidáty, jinak je čeká stejný osud.

Čtěte také

V podstatě se jim nedivím – zdejší centristé se nachází uprostřed nelítostných bojů především se senátorem Berniem Sandersem, který má zatím v předvolebních průzkumech snad nejstabilnější výsledky. Nejsou ale paralely s děním v Británii ve skutečnosti líné a nefunkční?

Srovnání s Corbynovou prohrou spoléhá na jeden předpoklad: labouristé prohráli, protože se oproti většině populace posunuli příliš doleva. Většina dat ale naznačuje, že nohy jim podrazila spíš rozpolcenost strany a nejasné volební poselství.

Obojí souvisí především s neschopností strany vypořádat se s brexitem. Podle průzkumu z léta 2019 dokonce ti voliči labouristů, kteří jsou pro odchod z Evropské unie, důvěřují více Borisu Johnsonovi než předsedovi vlastní strany.

Corbyn a Sanders

Dobrým ilustračním příkladem je výsledek labouristů v okrsku Blyth Valley, kde neprohráli od roku 1950. Od roku 1987 okrsek zastupoval socialista Ronnie Campbell.

Campbell od začátku podporoval brexit, za což ho nenávidí a hlasitě proti němu brojí středové křídlo labouristů, kteří jasně tíhnou k setrvání v EU. Campbell, kterému je téměř 80, letos už znovu nekandidoval. Rozpolcená strana ale toto místo nebyla schopná udržet a jeho nástupkyně prohrála o 700 hlasů.

Čtěte také

Americká levice v reakci na aktuální odsudky středových demokratů vtipkuje. „Zpráva z britských voleb je jasná: americká levice musí mít jasné stanovisko k brexitu,“ zní vtip, který padl za posledních několik dní asi tisíckrát. Kromě váhání ohledně brexitu byl totiž podle průzkumů levicový program labouristů poměrně populární.

Podobně je tomu i ve Spojených státech, kde ovšem chybí velký strašák brexitu. Nejvýraznějším předvolebním tématem je jednoznačně stále zdravotnictví. Nejlevicovější kandidát Bernie Sanders k němu přitom má ze všech svých kolegů nejjednoznačnější stanovisko. „Já ten zatracený zákon napsal,“ říkal o návrhu všeobecného zdravotního pojištění před nedávnem v debatě. A jeho návrh je mezi voliči oblíbený.

Sanders ještě má co vysvětlovat, co se týče financování velkolepého plánu, to je aspekt, ohledně kterého ještě voliči pochybují. I libertariánský think-tank Mercatus Center, který Sandersův návrh rozhodně nepodporuje, v loňské studii přiznal, že by tento plán mohl dlouhodobě stát méně než současný systém (byť šlo jen o nejoptimističtější propočet).

Čtěte také

Největší problém pro Sanderse představuje to, že pro spoustu Američanů je stále přijatelnější slyšet o tom, jak platí soukromé společnosti za pojištění, než kdyby měli platit federální vládě v podobě daně. Sanders se to snaží změnit často opakovaným tvrzením, že kromě tohoto sémantického rozdílu by drtivá většina Američanů v rámci jeho plánu platila úhrnem za zdravotnictví méně.

Jestli se během následujících několika měsíců Sandersovi podaří přesvědčit dostatečný počet voličů, to se ještě uvidí. Rozhodně není ve vyloženě špatné pozici. A na rozdíl od svých váhavých centrističtějších kolegů a Jeremyho Corbyna s brexitem má Sanders jednoznačný postoj k největšímu politickému tématu, které leží na stole. Jestli prohraje, důvody budou jiné než u Corbyna.

Autor je publicista

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.