Matěj Schneider: Senioři pro Bidena? Latinos pro Trumpa? Letos je v USA všechno jinak

Ta bývá v posledních dekádách často klíčovým státem v rámci amerického systému prezidentských voleb. Kdo vyhraje Floridu, vyhraje volby – tak zní volební poučka, která neplatila od 30. let jen dvakrát.

Čtěte také

Matěj Schneider: Poslední prezidentská debata byla v USA klidná. Kostky jsou vrženy

Asi čtvrtinu zdejší populace tvoří právě Hispánci. Ti navíc – především vlivem zdejší konzervativnější kubánské diaspory – tíhnou ve větší míře k republikánům, než jak je tomu u latinos ve zbytku Spojených států. A zatímco Hillary Clintonová tu podle průzkumů vedla v roce 2016 mezi latinos 59 ku 36 procentům, podle různých letošních průzkumů Biden vede jenom o jednotky procent. Bývalý viceprezident se proto snaží hasit problém a hispánským voličům se teď podbízí všemi možnými prostředky.

Podle logiky demokratů by přitom hispánští voliči měli tíhnout spíše k nim: vždyť přece oni staví svou voličskou koalici na menšinách a Trump je proslulý svou protiimigrantskou rétorikou. Takto banálně ale voličské preference nefungují. Biden měl mezi latinos problémy už během primárek. Až překvapivě dobře si u těchto voličů naopak vedl demokratický socialista Bernie Sanders – a to i přes to, že si v průběhu primárek nadělal komplikace, když podle svých kritiků nedostatečně odsoudil kubánsky režim.

Nepředvídatelná show

Čtěte také

Jiří Pehe: Americké prezidentské volby mohou vyústit v chaos

I na Floridě se mu podle průzkumů nakonec podařilo dosáhnout na podobný podíl hispánských hlasů jako v té době už primárkám dominujícímu Bidenovi. V jiných státech – především v Nevadě – ale Sanders vyhrál něco přes polovinu všech latino hlasů.

Sanders za ně mohl vděčit především pilné práci svého poradce Chucka Rochau, který měl na starosti komunikaci právě s hispánskou komunitou a odvedl fantastickou práci. Když proto před nedávnem Sanders varoval, že by se Biden měl víc zaměřit na komunikaci s těmito voliči, nebyla to prázdná slova. Přímo Chuck Rocha se bojí, že Biden za celonárodní kampaň zaměřenou na latinos utratí méně, než on měl od Sanderse k dispozici jen pro čtyři státy.

Latinos ale nejsou jedinou demografickou složkou, která se při letošních volbách chová trochu jinak. Zatímco latinos by podle demokratických stratégů měli být pevněji v jejich táboře, naopak starší voliči většinou v USA tíhnou k republikánům. S tím ale zamávala pandemie koronaviru a Trumpovo umenšování její hrozby. Svou roli také může hrát obava, že Trump by v příštím období spíše než Biden seškrtal americký systém sociálního zabezpečení.

Čtěte také

Lucie Priknerová: Soudný den se blíží. Oslní Trumpovo charisma popálenou zem?

Právě i starší voliči jsou velmi důležitou voličskou skupinou také na Floridě, která je oblíbenou destinací na přestěhování amerických důchodců. To vše jenom ukazuje, jak jsou letošní volby v něčem unikátní. Latinos přebíhají k Trumpovi, starší Američané k demokratům a Bidenova kampaň cílí na umírněné republikány.

Aby toho nebylo málo: v tuto chvíli přes 80 milionů Američanů už odvolilo korespondenčně, především kvůli pandemii koronaviru. Pro srovnání, v minulých volbách volilo celkově asi 138 milionů lidí. To jsou faktory, které dělají z letošních voleb hůře předvídatelnou show než obvykle. A jak už to ve Spojených státech bývá: na Floridě vše platí dvojnásob.

Autor je publicista