Matěj Schneider: Trump Washington nakonec nezměnil a velké šance na to nemá ani Biden
Ve Washingtonu proběhlo předání moci, které mělo tentokrát daleko divočejší průběh, než Spojené státy pamatují. Jeho bezprecedentnost umocnilo už rozhodnutí Donalda Trumpa neúčastnit se inaugurace Joea Bidena. Sám opustil Bílý dům vrtulníkem ještě před ní.
Na washingtonském letišti pak měl ještě závěrečný proslov svého úřadování, ve kterém trochu tajnosnubně naznačil, že se „v nějaké podobě vrátí“. Byl to ostrý kontrast k pokrytí amerických televizních stanic, většina z nich mluvila sebevědomě o Trumpově naprosto poslední cestě prezidentským vrtulníkem.
Čtěte také
Nad jeho budoucností se vznáší mnoho otázek a ty možná rozsekne druhý proces impeachmentu, který započal v Kongresu. Šéf senátních republikánů Mitch McConnell v jednom proslovu zmínil, že dav, který vyraboval Kongres, byl poháněn nepravdami a opatrně zmínil vinu právě i Trumpa. Americkými médii proběhla zpráva, že McConnell je otevřený možnosti hlasovat pro Trumpovo (zpětné) odvolání. Jeho součástí může být i zákaz znovu kandidovat.
Přemostit propasti a najít dialog
Trumpova budoucnost je tedy ve hvězdách. Už teď ale je jasné, jak skončilo jeho aktuální úřadování. Svůj poslední den Trump věnoval jednak poslední várce prezidentských milostí. O něco symboličtější bylo ale to, že zrušil jeden ze svých prvních dekretů, který omezoval možnosti členů jeho administrativy, aby se po odchodu z vlády stali lobbisty.
Čtěte také
Jestliže Trump v roce 2017 přicházel do Bílého domu se svým slavným slibem „vypustit bažinu“ Washingtonu, tak zrušením tohoto zákazu opět pevně zarazil špunt na její dno, aby se bažina mohla zase pohodlně naplnit až po okraj. Vcelku trefný konec úřadování, ve kterém dokázal daleko méně, než sliboval.
Už chvíli po jeho odletu se začal plnit Kapitol politiky, kteří spěchali na inauguraci jeho rivala. Ta byla letos značně osekaná a s temným podtónem. Primárně kvůli koronaviru tu bylo jen velmi omezené publikum složené hlavně z členů Kongresu, Nejvyššího soudu a trochu osamělého odcházejícího viceprezidenta Mikea Pence.
Zároveň ale obřadu přihlíželo přes 25 tisíc vojáků Národní gardy, kteří měli zajistit bezpečí v kontextu divokého násilí, které se odehrálo na tom samém místě o dva týdny předtím.
Čtěte také
Za tyto okolnosti Biden nemůže, ostatně od Trumpova povolebního extempore se držel stranou. Přesto se nelze ubránit dojmu, že nepřítomnost amerického lidu trefně podtrhla reálnou hrozbu, že Biden nebude schopný překlenout problémy, které občany Spojených států pálí.
Bidenova inaugurace byla mnohým, ale rozhodně ne mezi řádky slibovaným návratem do normálu. Hluše vyzněl i Bidenův proslov na téma sjednocení Ameriky. Ani ne kvůli tomu, že se rozléhal do prázdného prostranství před Kapitolem. I přímo obsah Bidenovy řeči v kontextu dění uplynulých měsíců vyzněl dost naprázdno. Vcelku laciné floskule o potřebě jednoty a pravdy snad ani nemohly mít sílu překrýt realitu několika otřesy vylidněného parku National Mall.
Biden přichází do Bílého domu s odhodláním přemostit vzniklé propasti a najít společný dialog se znesvářenými republikány. Vedení demokratů v současnosti pod jeho taktovkou nabízí republikánům podanou ruku v podobě nabídky předsednictva několika senátních výborů i přesto, že na začátku ledna ve volbách v Georgii vybojovali tu nejtěsnější možnou většinu v horní komoře.
Když se demokraté před více než deseti lety v první půlce Obamova prvního volebního období s mnohem výraznější většinou pokoušeli o kompromisy, se zlou se potázali, o svá křesla brzo přišli a nastartovali drtivý nástup republikánů. Hezké řeči o spolupráci dvou stran nefungovaly tehdy a není moc důvodů věřit, že to tentokrát bude jinak.
A i Trump přicházel do Bílého domu jako dělová koule. Přestože možná do budoucna otevřel nové možnosti, jak vidno, sám DC změnit nedokázal.
Autor je publicista
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
