Matka tříleté dcery Markéta Kutilová o cestě do Sýrie: Kobani je jako Drážďany po 2. světové válce

14. říjen 2015

„Maminko, ty jsi byla v Sýrii a jedla jsi tam sýry?“ I tak může znít otázka dítěte, když se maminka vrátí ze „služební cesty“. Markéta Kutilová, matka tříleté dcery, novinářka a humanitární pracovnice, uskutečnila svou zatím poslední cestu do válečné Sýrie. Tam se společně s Lenkou Klicperovou jako první české novinářky dostaly do osvobozeného města Kobani. Markéta Kutilová přijala pozvání do Automatek, kde popisuje situaci v Sýrii a uprchlickou krizi v kostce.

„Pro Syřany je rodina všechno, a když ji nelze sloučit v Sýrii, udělají to v Evropě,“ říká Markéta Kutilová. „Česko není cílová země, zejména proto, že tady není ta komunita, a panika, která vzniká kvůli uprchlíkům, není vůbec na místě,“ dodává.

03492984.jpeg

„Na cestě je nezbytné uprchlíkům pomáhat, je to naše humánní povinnost. Ale je potřeba jim dávat to, co ti lidé potřebují. Když vidím fotky s hromadami školních brašen a plyšáků, neumím si představit, že by si tohle měli lidé s sebou brát na pochod. Je důležité zmínit, že jdou často desítky kilometrů, a navíc všechny přechody hranic jsou pro ně ilegální a musí být mobilní,“ upřesňuje.

Pro Markétu Kutilovou nebyla Sýrie první válkou zmítaná země, kterou navštívila. Jako projektová koordinátorka společnosti Člověk v tísni působila v Íránu, v Demokratické republice Kongo, na Šrí Lance a pomáhala po zemětřesení na Haiti. „Základem každé správné humanitární práce je koordinace a to platí dvojnásobně v případě uprchlické vlny. Spousta lidí se rozhodne a jede na hranice a mezi svými známými vyberou, co lidem přebývá. A potom se diví, že pro ty věci není využití.“

03492983.jpeg

A jaké to je odjet na frontovou linii a nechat dítě u babičky? „Nemám potřebu své dítě vlastnit a realizovat se skrze něj,“ odpovídá Markéta Kutilová. „Na jedné frontě se nám stalo, že probíhal útok IS, a musím se přiznat, že jsem myslela na svou dceru, ten útok trval asi dvě hodiny a Kurdové ho naštěstí odrazili.“

Kobani, které podle slov Markéty Kutilové vypadá jako Drážďany po druhé světové válce, nemá školu, elektřina se zapíná střídavě a obyvatele sužuje nedostatek jídla, vody a obrovská inflace. A právě pomoci postavit školu můžete díky sbírce SOS Kobani, na kterou půjde i výtěžek z připravované reportážní knihy Markéty Kutilové a Lenky Klicperové, o které ještě budeme v Automatkách hovořit.

03492988.jpeg

Pokud si chcete utřídit, co se v Sýrii děje, poslechněte si další díl Automatek. Markéta Kutilová tam byla.

03492985.jpeg
autor: Barbora Sedláčková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.