Meč, lži a magie. Fantasy Mince a dýka od autora The Expanse sleduje epickou válku o právo na lhaní
Fantasy sága Mince a dýka od spoluautora space opery The Expanse ohýbá žánr do nečekaných, ale strhujících poloh. Proti pavoučí bohyni, jejíž uctívači mají schopnost rozeznat, kdy lidé lžou a kdy ne, bojuje mimo jiné i vysoká hodnostářka velké banky nebo šlechtična zběhlá ve dvorských intrikách.
Americký spisovatel Daniel Abraham je spoluautorem space opery The Expanse (spolu s Ty Franckem pod pseudonymem James S. A. Corey), která se proslavila zejména díky své seriálové adaptaci. Píše ale také fantasy cykly, ve kterých osobitým způsobem navazuje na styl Hry o trůny George R. R. Martina. Abraham také vypráví několik paralelních dějových linií, také má velký cit pro postižení často tragických nebo melancholických nálad svých postav a jeho hrdinové také nejsou žádní nadlidští bojovníci. Na rozdíl od Martina se mu ale podařilo jeho fantasy série ukončit. Je autorem tetralogie Kvartet vysoké ceny, ze které u nás bohužel vyšly jen první dva díly – Stíny v létě a Zrada v zimě, a pentalogie Mince a dýka, jejíž poslední díl s názvem Pavoučí válka právě vychází v českém překladu.
Abraham prohlásil, že Kvartet vysoké ceny byla tragédie, zatímco Mince a dýka je dobrodružství. V první tetralogii skutečně vytvořil fantasy, která je založená spíš na psychologii postav a komplikovaných intrikách než na krvavých bitvách s hrozivými monstry. Ostatně i princip, na kterém tu funguje magie, nahrává spíš subtilnějšímu zacházení než okázalé brutalitě. Speciálně vychovaná kasta básníků dokáže vytvarovat živé bytosti z abstraktních idejí. Tato stvoření spolu s magickými schopnostmi ale získávají spoustu povahových vlastností svých stvořitelů.
Magie má úzkou souvislost s jazykem a mluvením také v sáze Mince a dýka, která se skládá z knih Dračí cesta, Královská krev, Tyranův zákon, Vdovin dům a Pavoučí válka. Kněží pavoučí bohyně v ní dokážou poznat, když někdo lže – ale jen v případě, když mluví a když lže vědomě. Nepoznají lež v psaném textu, ani když se mluvčí jen nevědomky mýlí. Kromě toho mají dar sugesce – jejich slova dokážou ovlivnit uvažování těch, kdo jim naslouchají. To Abrahamovi umožňuje přemýšlet o tom, co to obecně znamená být o něčem přesvědčen a jakou pozitivní roli hrají lži ve společnosti.
Příběh se navíc odehrává ve světě, kterému kdysi vládli draci. Ti sice dávno vyhynuli, ale zůstaly po nich velké cesty a majestátní města. A také samotní obyvatelé. Draci totiž používali lidi jako otroky a vyšlechtili z nich několik ras, které mají různé dispozice, ale také rozdílný vzhled. Do nějaké míry je to jen okrasný, exotický prvek, ale v knihách se objevují také náznaky rasismu nebo drobné zvláštnosti civilizace složené z ras, které byly původně vyšlechtěné k určitým konkrétním účelům.
Mince a dýka je mnohem dobrodružnější a svým způsobem klasičtější fantasy než Abrahamova předchozí tetralogie. Dojde na cestování po exotických končinách fantastického kontinentu, válečné scény, sadistické násilí, a dokonce i na majestátní monstra. Přesto Abraham kráčí vlastní cestou, která nejde ani v Tolkienových stopách a hodně daleko má i do současného proudu cynické grimdark fantasy. Jeho příběhy se opírají hlavně o silné protagonisty, z nichž i ti nejhrdinštější nebo nejdémoničtější působí zároveň hodně civilně – mistrovská je v tomhle ohledu zejména postava mladého nadšence do spekulativních esejů a zároveň krutého diktátora Gedera Palliaka.
Spisovatel Tad Williams zve do ztraceného srdce tolkienovské fantasy
Hostem letošního Světa knihy bude americký spisovatel Tad Williams. Milovníci epické fantasy tolkienovského stylu ho uznávají zejména za impozantní trilogii Jasný osten, Žal a Trn. Do země Východního Ardu se Williams vrací i v čerstvě vydaném románu Srdce ztraceného, který je tragickým vyprávěním o tom, že žádný nepřítel není tak démonicky zlý, jak vypadá, a že i tu nejspravedlivější válku je těžké včas skončit.
Stejně jako ve Stínu v létě a jeho pokračováních i v nové pentalogii se Abraham zajímá spíš o prostředí měst než o středověkou šlechtu. Není to ani tak městská fantasy, ale spíš měšťanská fantasy. Jednou z hlavních inspiraci Mince a dýky byla podle Abrahama kniha Tima Parkse Medici Money, věnovaná bankovnictví ve Florencii 15. století. Mezi hrdiny série najdeme i mladou bankéřku, skvěle reprezentující tuhle vlivnou třídu, kterou autoři fantasy mají tendenci opomíjet – hrdinka Cithrin často své přemýšlení o vlastních rozhodnutích staví na obchodních vztazích, ke kterým má blízko ve své práci.
Daniel Abraham zkrátka v sérii Mince a dýka potvrzuje, že v současné epické fantasy má pořád originální, jasně rozeznatelný hlas. Navíc dokáže udržet na uzdě své vyprávění a nerozřeďuje ho do nových a nových vyprávěcích linií, takže na rozdíl od George R. R. Martina je schopen své fantastické ságy dokončit.
Více o výhodách členství v kultu pavoučí bohyně a tajích fantastického bankovnictví si poslechněte v novém díle Ektoplasmy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka