Meditace jako tiché otevření se Bohu. Jak rozjímají křesťané?

21. říjen 2018

Když se řekne meditace, většina lidí si pravděpodobně představí nějakou její formu vycházející z hinduistické nebo buddhistické tradice. Vedle těchto tradic se ovšem meditaci ve svém specifickém pojetí věnují i jiné duchovní proudy. Farář a vikář Církve československé husitské Vladimír Volráb je národní koordinátor Světového společenství pro křesťanskou meditaci v České republice. Do Hergot!u nám přišel vysvětlit, jak je praktikována meditace v tomto ekumenickém společenství.

Světové společenství pro křesťanskou meditaci v České republice je součástí celosvětově působící organizace The World Community for Christian Meditation. Ve své praxi vychází především ze zkušeností irského benediktinského mnicha Johna Maina. Ten, jak uvádějí stránky tohoto společenství, se v mládí jako katolický diplomat pracující na Dálném Východě, seznámil s meditací hinduistického mnicha Swami Satyananda. „Main okamžitě rozpoznal důležitou úlohu tohoto cvičení, které prohloubilo a obohatilo další formy křesťanské modlitby. A teprve o mnoho let později si plně uvědomil, jak hluboce je tato tichá meditace, modlitba srdce, zakořeněná v jeho vlastní křesťanské tradici.“

V čem spočívá podobnost a odlišnost křesťanské meditace od meditací vyrůstajících z jiných tradic? „Meditace je cesta, jak opustit vlastní myšlenky, obrazy, fantazie a vystavit se realitě skutečnosti. Potud by to bylo asi podobné jako u ostatních duchovních proudů. V křesťanském pojetí je ale ta skutečnost, tak jak jí vnímáme, spjatá s Bohem. Je to tedy cesta, jak se úplně otevírat Bohu, kdy o Bohu nepřemýšlíme, nevytváříme koncepty, o nic Boha nežádáme, ale jsme mu v tichu otevřeni,“ srovnává kontemplativní tradice Vladimír Volráb.

Na praktické úrovni zahrnuje činnost Světového společenství pro křesťanskou meditaci v České republice pořádání různých přednášek, meditačních ústraní a také setkávání v malých skupinkách. Meditačních skupinek v České republice funguje v současnosti celkem dvanáct. Jejich otevřenost dokazuje nejen přítomnost lidí z prostředí různých křesťanských církví, ale i agnostiků a ateistů. „Meditace, tím že jde o zkušenost, že nejde o koncept, že nejde čistě o učení, tak může nabídnout dnešnímu světu, ateistům nebo agnostikům způsob, jak prohloubit svůj život, jak se otevřít hlubší realitě. Potom člověk může začít definovat, co se v něm děje, jak ten svůj život pochopit a uchopit,“ vysvětluje Vladimír Volráb.

Chcete se dozvědět více? Poslechněte si celý Hergot o tom, jak rozjímají křesťané!

Spustit audio