Meditativní hry: Chcete se ztratit mezi digitálními břízami?

03566046.png
03566046.png
Počítačové hry nemusí být jen o střílení, závodění nebo budování. V oblasti nezávislé tvorby najdeme tituly, které na jakoukoliv akci, soutěžení, či dokonce i herní úkoly rezignují, a to ve prospěch uklidňujícího, meditativního zážitku. A kromě relaxace ve virtuálních lesích vykreslují hranice herního média v mnohem tekutějších konturách.

Můžeme začít asi nejryzejším představitelem tohoto fenoménu, kterým je Proteus, explorační (tedy něco jako objevitelská) hra vytvořená dvojicí anglických vývojářů ze studia Twisted Tree Games. S názvem odkazujícím k synovi boha moří Poseidona patří Proteus mezi dnes už klasické tituly nezávislé scény, které jsou trnem v oku některých konzervativně založených hráčů. Nemá totiž cíl v tradičním slova smyslu, hráč je v něm vržen na okraj prosluněného ostrova, jehož excentrická, minimalistická grafika s pastelovými barvami přímo vybízí k bezcílnému potulování. Ve světě podkresleném hudbou generovanou z elektronických smyček je přitom prostor pro interakci omezený, i když na vás některé z ostrovních organismů reagují a v jeho lesích pár míst, kde má vaše přítomnost význam, najdete, hlavní poslání Protea je vlastně jednoduché: pozoruj a užívej si téměř zenový klid. V jeho světě sice nestrávíte desítky hodin, občasná dvacetiminutová virtuální meditace ale stojí za to.

Trochu jinou cestou jde experimentální projekt The Endless Forest, který narušuje zažité vnímání žánru online her. Pohádkový les sice zabydlují živí hráči, ti ale mají podobu jelenů a jejich komunikace je právě na zvířecí prostředky omezená. I když mají dvanácteráci tak trochu antropomorfní obličeje, na slova nebo chat zapomeňte – pokud se k Endless Forest připojíte, s ostatními se budete muset dorozumívat zvuky, posunky a řečí svého jeleního těla. A to vše bez příběhu nebo daného cíle. Samotní autoři vystupující pod jménem Tale of Tales prý chtěli vytvořit cosi jako „živou malbu“, na svém webu pak pro hraní Endless Forest dávají jediný pokyn: Prostě se proběhněte lesem a uvidíte, co se stane.

Přestože se na první pohled může útěk do virtuálních porostů zdát jako projev ztráty schopnosti skutečnou přírodu ocenit, není to tak. Meditativní hry totiž ukazují hlavně jednu věc – jedinečný pocit, který zažijete při prozkoumávání digitálních světů. Nesnaží se realitu simulovat, ale naopak vám nabídnout její magickou verzi. Jestliže romantici z počátku 19. století kontemplovali nad nekonečnem ztraceni v jehličnatých hájích středoněmecké vysočiny, křemíkový věk nám nabízí místa sobě vlastní. A byla by škoda do nich alespoň občas nezavítat.