Mejdan na obloze pro fotografy. V pondělí ráno úplné zatmění Měsíce těsně nad obzorem

19. leden 2019

S astronomem Janem Veselým jsme se dnes sešli ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové proto, abychom si na začátku roku 2019 pověděli, co všechno uvidíme v tomto roce nad našimi hlavami. 

Už jste letos viděl něco zajímavého na obloze?
Viděl jsem Venuši a Jupiter. Tyto dvě planety jsou ráno krásně vidět. A přestože nám letos počasí zatím pozorování moc nepřálo, i když v tuto chvíli i svítí sluníčko, tak alespoň občas šlo mezi mraky na obloze něco zajímavého zahlédnout.

Mgr. Jan Veselý ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A co se nám to blíží? V pondělí 21. ledna nad ránem se bude na obloze odehrávat velká věc.
Ono se to opravdu blíží, blíží se Měsíc do úplňku. Kromě toho se Měsíc blíží k Zemi, protože obíhá po elipse, tak ne vždy je stejně daleko. A důležitější v tuto chvíli je to, že 21. ledna se Měsíc ocitne v úplňku a bude zrovna přesně v rovině, ve které obíhá Země kolem Slunce, neboli se Měsíc zanoří do zemského stínu a nastane úplné zatmění Měsíce. A toto úplné zatmění Měsíce bude prakticky celé pozorovatelné od nás. Protože celý úkaz trvá několik hodin. Krátce po půl páté, ve 4:34 ráno, začne vysoko na západě Měsíc vstupovat do stínu Země. Potom nastane v 5:41 hodin úplná fáze zatmění, které trvá přibližně hodinu, do 6:43 hodin. Už to bude trochu níž nad obzorem, ale pořád to budeme moci dobře pozorovat, dá-li počasí. Zajímavé na tom je, že Měsíc během úplného zatmění nezmizí docela. Je to velmi zajímavá podívaná, protože Měsíc zrudne, bude sytě hnědo-oranžový, což je vlastně barva zemského stínu. Zemský stín totiž není černý. Sluneční světlo se láme v atmosféře - vzduchu - dovnitř stínu, a protože při průchodu vzduchem se rozptýlí modrá barva, tak ta pak chybí. Čili dále pokračuje především víc červené, a je proto zemský stín hnědo-oranžový nebo červený.

Bude to moc pěkná podívaná na zatmění Měsíce. A úžasný námět pro fotografy třeba nad nějakou zajímavou krajinou.
Mgr. Jan Veselý, astronom

To jsme ostatně mohli vidět už loni v létě.
Něco podobného jsme mohli vidět loni v létě, kdy bylo zatmění Měsíce také v době, kdy byl Měsíc nejblíž k Zemi, ale v té době, loni v létě, to bylo ještě výš na obloze. Měsíc procházel středem zemského stínu, čili toto loňské zatmění bylo opravdu velké, navíc byl kousek vedle tehdy Mars. I tohle bude ale velmi pěkná podívaná, protože jak se Měsíc blíží k obzoru, tak druhá částečná fáze skončí v 7:51 hodin. To je to, co je pro nás na tom zatmění Měsíce viditelné a to už bude těsně nad obzorem. Takže si myslím, že to bude moc pěkná podívaná na zatmění Měsíce třeba nad nějakou zajímavou krajinou a námět pro fotografy.

Úplné zatmění Měsíce 21.1.2019

Zároveň to prý bude poslední z našeho území viditelné úplné zatmění Měsíce až do 7. září 2025?
Přesně tak, pokud jde o úplné zatmění Měsíce, tak teď budeme mít šest let pauzu. Nicméně mezitím nastanou ještě nějaká částečná zatmění, kdy tedy nedojde k úplné fázi, Měsíc nám projde třeba jen okrajem zemského stínu. Ale zatmění Měsíce obecně je poměrně relativně vzácný úkaz. To, že se nám teď opakuje po půl roce, je jen záležitost toho, že se ta zatmění nekonají pravidelně. Čili občas jsou dvě, tři za sebou a pak máme zase několik let pauzu.

I rok 2019 bude bohatý na zajímavé úkazy na obloze, slibuje hradecký astronom Jan Veselý

Úplné zatmění Měsíce

Možná jste byli mezi těmi, kteří se v létě vydali vystát frontu na hvězdárnu na unikátní zatmění Měsíce. Možná jste v noci sledovali meteorické roje a možná vás zajímá, jestli se podobných zajímavých astronomických úkazů dočkáme i v kalendářním roce 2019. 

Když se ještě vrátíme k tomu loňskému roku, co bylo pro vás pro astronomy tou největší událostí? Bylo to právě ono letní zatmění Měsíce s Marsem kousíček vedle?
Pro astronomy a profesionály to zatmění Měsíce vlastně nemá prakticky žádný význam. Nějaké významy se najdou, ale už to není nějak špičkový úkaz. Čili myslím, že důležitější byla například velká opozice Marsu, kdy byl Mars blízko k Zemi. Důležité to bylo hlavně proto, že v této době k Marsu startují kosmické sondy a právě v loňském roce jedna taková nová kosmická sonda na povrchu Marsu dosedla, sonda InSight.

Vizualizace sondy InSight na Marsu. Sonda má zkoumat nitro Marsu, včetně jádra planety.

Posílala nejen nádherné fotografie, ale i videa. Takže bylo úžasné vidět hned po dosednutí video z rudé planety.
Ano. To video tedy bylo už řadu minut staré, protože jsme museli ještě počkat, než doletí signál. Nicméně ta sonda vlastně teprve začne pracovat naplno. Ona si kalibruje přístroje, připravuje práci. Takže to bude pro vědce a astronomy zajímavé ještě několik následujících roků.

A ještě jedna věc se nedávno podařila a to je samozřejmě čínská sonda na Měsíci.
Čínská sonda Chang-e 4 přistála na Měsíci, ale na odvrácené straně, což je opravdu mimořádný výkon. Tím si Číňané řekli o příslušnost do elitního vesmírného klubu. Protože před pár desítkami let byl výzkum vesmíru takovým závodem mezi Sovětským svazem, později Ruskem a Spojenými státy. Pak se přidala Evropská kosmická agentura a Číňané byli celou dobu stranou. Ale zdá se, že postupují pomalu, aniž by ostatní svět sledoval podrobnosti. A tento krok, je možná poslední prvenství, které v oblasti Měsíce zbylo, přistát na odvrácené straně. Tam je problém, že se nelze domluvit se Zemí přímo, nelze komunikovat přímo. Takže museli nejprve vyslat družici, kterou umístili do takového bodu za Měsícem při pohledu ze Země, kterému se říká librační, ale trochu stranou a tím pádem jejich sonda, která přistála, vysílá přes tuto družici. Jinak tato sonda vychází z předchozích čínských sond na přivrácené straně Měsíce. Čili pokračují ve výzkumu, který asi není nějak úplně v tuto chvíli převratný, ale pokračují neustále kupředu.

Čínské lunární moduly Čchang-e-3 (Chang'e-3) a Ju-tchu (Yutu)  na kombinovaném snímku z prosince 2013.

Jim tam podařilo, jako prvním samozřejmě, protože tam nikdo předtím nebyl, vypěstovat semínka bavlny?
Ona nevyrostla přímo na Měsíci, vyrostla uvnitř sondy. Na Měsíci je samozřejmě vakuum, tam není atmosféra, teplota se mění od nějakých mínus 150 do plus 150 °C, čili přímo na Měsíci toho moc nevypěstujeme. Ale jsou to takové experimenty, které vedou k tomu, že pokud bychom tam chtěli vybudovat stálou stanici, tak se budeme muset postarat i o to, abychom si tam pořídili něco k jídlu a něco vypěstovali.

Nerozumím ničemu. To je něco jako ‚vím, že nic nevím‘. Ale nečekám, že mi to spolknete

Jan Veselý ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na výjimečné úkazy a výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba, divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

Pojďme zpátky na oblohu roku 2019. Už jsme zmínili úplné zatmění Měsíce. Co nás čeká potom? Protože i v únoru se bude dít něco zajímavého.
2. února nad ránem, někdy kolem 7. hodiny ranní, Měsíc zakryje planetu Saturn, což je docela pěkná podívaná hlavně v dalekohledu. Tento úkaz ovšem trvá jen něco málo přes minutu. Než přejde Měsíc tak daleko, aby zakryl celý Saturn. Čili je potřeba se dívat dalekohledem a kochat se. Pokud se díváte očima, tak Saturn uvidíte jako hvězdičku vedle Měsíce a přibližně minutu bude slábnout, možná minutu a půl. To je docela hezký úkaz, nicméně zatmění Měsíce skutečně bude letos takovým tím úkazem nejvýraznějším. Ale neznamená to, že se na obloze dál už nic dít nebude. Venuše je teď Večernicí, bude ještě v únoru, a potom se nám ztratí a bude procházet při pohledu ze Země za Sluncem. Takže po celý rok se letos Venuše téměř nedočkáme na obloze až zase v listopadu a prosinci se stane Jitřenkou. No a Mars byl loni nejblíž Zemi a tedy velmi výrazný na obloze. Protože se to stává jednou za dva roky, tak z hlediska Marsu bude letošní rok trochu slabší. Ale třeba v dubnu a v červnu bude nejvýš na obloze po celou noc pozorovatelný Jupiter, který už je teď ráno spolu s Venuší na obloze. A Saturn, který je tam také, tak bude zase nejlépe pozorovatelný v květnu, a potom v červenci, tedy v létě o prázdninách.

Zatmění Měsíce těsně nad obzorem Země

A o prázdninách nás čeká ještě jeden zajímavý úkaz, částečné zatmění Měsíce.
Ano, o prázdninách nás čeká právě jedno z těch částečných zatmění. Úplné bude až za několik let. Ale 16. července uvidíme z našeho území částečné zatmění Měsíce. Kdy Měsíc tedy neprojde tím úplně plným zemským stínem, ale část zůstane venku ze stínu. Mimochodem to datum je zajímavé tím, že právě na 16. července připadne také 50. výročí startu prvních lidí, kteří o několik málo dní později přistáli na Měsíci. Čili Apollo 11 startovalo 16. července 1969.

Já se už těším, že se v létě zase sejdeme. Možná právě před tím 16. červencem. A popovídáme si opět nejenom o tom Měsíci. Souhlasíte?
Já už jsem si říkal, jestli nechcete na tom Měsíci zkusit přistát.

Mgr. Jan Veselý ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Ano!
To se nám asi nepodaří, ale popovídat si o tom můžeme, rád přijdu.

Děkuji za dnešní zajímavý rozhovor astronomu Janu Veselému. Mějte se moc hezky, na shledanou.
Děkuji, hezký den a na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související