Měli bychom změnit jídelníček? Češi plýtvají potravinami a jedí hodně masa

„Živočišné potraviny mají na ekologii obrovský dopad. Celý zemědělský sektor má na svědomí 14 % celosvětových emisí, což je víc než doprava. Češi jedí hodně masa. Když se na to podíváme z pohledu udržitelnosti, tak je jasné, že do budoucna to takto nepůjde. Musíme omezit spotřebu,“ tvrdí Bára Kebová z organizace Zachraň jídlo.

Češi dávají podle studie VŠCHT ve velkém přednost vepřovému masu, jehož chov je energeticky velmi náročný, protože samo prase spotřebuje hodně potravy, než dojde k jeho porážce. „Ještě horší než vepřové je ale hovězí,“ říká Kebová. „V tomto modelu je vepřové maso tak výrazné, protože ho spotřebujeme o mnoho víc,“ doplňuje Matuštík. „Kdyby bylo stejné množství hovězího jako vepřového, tak by výsledky byly ještě horší.“

Češi dávají podle studie VŠCHT ve velkém přednost vepřovému masu, jehož chov je energeticky velmi náročný, protože samo prase spotřebuje hodně potravy, než dojde k jeho porážce. „Ještě horší než vepřové je ale hovězí,“ říká Kebová|foto: Pexels,CC0 Public domain

Jakými pravidly se řídit, abychom konzumovali potraviny, které jsou k životnímu prostředí šetrnější, popisuje Bára Kebová. „První pravidlo je, že živočišné potraviny jsou na produkci většinou náročnější, než jsou ty rostlinné. Za mě platí selský rozum a návrat k přirozenosti. Potravina, která je přivezena z druhého konce světa, nebude tak ekologická jako ta, kterou farmář vypěstoval někde poblíž. Nejlepší je jíst lokálně, sezonně a sám si vařit.“

Podstatnou roli hraje také enormní plýtvání. Třetina potravinové produkce se vůbec nedostane ke zpracování, druhá třetina se vyhodí při výrobě produktů nebo ji vyhodí sami spotřebitelé. „Je to problém celého potravinového řetězce. Když se dělaly průzkumy mezi lidmi, ve kterých se zjišťovalo, kdo je z jejich pohledu největším viníkem v plýtvání potravinami, vyšlo z nich, že jsou to podle respondentů restaurace a supermarkety. Realita je ale opačná. Víc než 50 % odpadu vzniká v domácnostech,“ upozorňuje Kebová.

Strašák plast

Velká debata se vede také o uchovávání jídla, konkrétně v plastových obalech. Je ale opravdu plast takový strašák, jak se o něm mluví?

K výrobě plastových materiálů jsou využity přibližně jen 4 % vytěžené ropy. Zatímco u papíru, o kterém se hovoří jako o ekologičtější variantě, je potřeba na jednu tunu asi dvě až tři tuny dřeva, což je přibližně jeden vzrostlý strom. Papír je při výrobě navíc náročnější na spotřebu vody a energií.

Češi přírodu milují, odpustit si kvůli ní maso nebo létání ale nedokáží

• Upravit
• Smazat

„Věci, které máme rádi, máme tendenci považovat za méně nebezpečné. Lidé, kterým chutná vepřové nebo hovězí, ho považují za méně zdravotně závadné,“ odkazuje na jednu ze studií ze svého oboru Jan Krajhanzl, sociální psycholog a ekopsycholog. Věda dnes umí vysvětlit rozpor mezi myšlením a chováním. Tedy i to, proč na jednu stranu milujeme přírodu, ale nedokážeme ji chránit a zabránit změně klimatu.

„Plast je skvělým materiálem. Problém ale je, že většina skončí na skládce nebo ve spalovně a nevrací se do oběhu. Co se týče bezobalové politiky, tak plast má smysl například v podobě obalu na okurku. Lidé na to často nadávají, tvrdí, že je to zbytečné, ale už se nemluví o tom, že to prodlouží trvanlivost okurky o 11 dní,“ říká Kebová.

„U plastů není problém ta výroba. Má to nějaké environmentální dopady, ale oproti papíru nebo bavlně jsou nižší. Problém je nakládání s plasty. Jsou přítomné v životním prostředí, v oceánech jsou tuny plastů a mikroplastů. My dnes ani pořádně nevíme, co to způsobuje,“ dodává Jan Matuštík.