Měli to mladí lidé s bydlením někdy jednodušší? Od bytových pořadníků za socialismu k dnešní krizi

Veronika a Tobiáš mají za sebou první půlrok společného bydlení. Byt si zařídili a pořádají kolaudaci. Zároveň ale řeší, co bude s nájmem, až se odstěhuje spolubydlící Martin. S majitelem nyní domlouvají podmínky, za kterých se smlouva přepíše na ně. „Rodiče moc nechápou, proč bychom měli platit nájem, přijde jim to hrozně nelogický,“ říká Veronika.

V závěrečné epizodě se zaměříme právě na generační rozdíly v bydlení. Jakým krizím bydlení čelili prarodiče a rodiče dnešní generace Z? A mohou se jejich situace vůbec srovnávat? „Dnešní krize bydlení znamená, že je bydlení drahé a špatně dostupné v poměru k osobnímu rozpočtu. Krize bydlení v předchozích desetiletích znamenala něco úplně jiného,“ vysvětluje historička Marta Edith Holečková z Ústavu pro soudobé dějiny AV.

Barbora Venclová

V současné době dokončuje studium na Katedře dokumentární tvorby na FAMU. Ve své tvorbě se věnuje sociálním a společenským tématům, natočila krátký film Pavla! (2024) o průkopnici feminismu v Čechách a zakladatelce kultovní kapely Zuby nehty a v současnosti připravuje film o lidech žijících s Long Covidem. Letos je to už pošesté, co se ve svém dospělém životě v Praze stěhuje.

S Veroničinou babičkou si ústřední dvojice popovídá o tom, jaká byla situace v bydlení za jejího dospívání. Že se na byt čekalo roky podle pořadníků, že přednost měli sezdané páry s dětmi nebo že běžné bylo bydlet s rodiči v malém bytě. „Vidíme, že ten systém je velmi nepružný,“ dodává Holečková.

Jak se bydlelo mladým lidem v socialistickém Československu? Co se stalo s byty po roce 1989? A jaké jsou kořeny současné krize bydlení? Poslechněte si poslední díl série Nájemníci.