Města se kvůli pandemii nezmění, věří Norman Foster. Jenom urychlí trendy, které začaly už před ní

15. říjen 2020

Podle Normana Fostera se pandemii nepodaří zásadně změnit města. Možná ale povede k tomu, že se budou stavět udržitelnější domy. Větší rozvoj předpovídá elektromobilitě či městským zahrádkám.

„Pandemie místo změny jenom urychlila trendy, které byly zřejmé už před ní,“ cituje Fostera magazín Dezeen. Světoznámý britský architekt přirovnává současnou krizi k těm předešlým, v jejichž důsledku se města vylepšila.

Například velký požár Londýna v roce 1666 vedl k ustavení stavebních norem. Díky nim pak vznikly ohnivzdorné cihlové budovy. Kvůli epidemii cholery v 19. století přestala Temže sloužit jako odpadní stoka a začalo se s moderními hygienickými opatřeními. Pandemie španělské chřipky v letech 1918–1920 si vzala mnoho životů, lidé kvůli ní byli v plošných karanténách a nosily se roušky. V následujících 20. letech se ale lidé shromažďovali ve velkém na stadionech, náměstích, v obchodních domech či kinech.

„Minulost nám říká, že dvoumetrové rozestupy nejsou budoucnost,“ prohlásil Foster v projevu před Organizací spojených národů. Architekt přiznává, že současná pandemie je pro mnoho lidí tragická a že jsme všichni ztratili své milované. Je však přesvědčen, že města prokážou svou houževnatost a svůj půvab a že budou v důsledku silnější a lepší.

Přečtěte si také Občané Singapuru, kteří budou mít dítě během pandemie, dostanou od vlády finanční odměnu a První velký památník obětem pandemie koronaviru na světě bude postaven v Uruguayi.

autor: Ondřej Hanko
Spustit audio
  • Egypťanky se postavily sexuálnímu násilí. Přidaly se známé osobnosti i nejvlivnější mešita

    26. říjen 2020
    Protest za ženská práva v Egyptě

    Téměř každá žena v Egyptě se někdy setkala se sexuálním napadením či obtěžováním. Léta se kvůli nepsaným pravidlům, chybějícím zákonům nebo výkladům náboženství obávaly ozvat. Nyní se ale situace začíná lepšit a stále více žen i mužů na problém veřejně upozorňuje.

    Jak píše britská veřejnoprávní BBC, vše začalo letos v červenci, kdy se vůči studentovi Ahmedu Bassamu Zakiovi začala na internetu vznášet obvinění ze znásilnění, obtěžování, útoků a vydírání. Během několika dnů byl zatčen a byl obžalován ze sexuálního napadení tří dívek mladších 18 let, kterým zároveň vyhrožoval, a také z toho, že další, čtvrtou dívku vydíral. Obžalobu odmítá.

    Studentka Nadeen Ashraf, jež na případ upozornila na svém instagramovém účtu Assault Police, je podle svých slov ohromena reakcí a rychlostí, s jakou se věc řeší. Problémem se začal zabývat i tamní parlament, konkrétně ochranou osobních údajů žen v případech sexuálního násilí.

    Díky aktivitám Sabah Khodir, která se sama stala obětí a přestěhovala se kvůli tomu do Spojených států, se do věci vložila i nejvyšší náboženská autorita v zemi, mešita al-Azhar. Vydala prohlášení, v němž se postavila za ženy. To, jak se žena oblékne, podle mešity nikoho neopravňuje k útoku. Přidaly se i známé osobnosti, a to nejen ženy, ale i muži. Například dobrodruh Omar Samra. Prohlásil, že je z chování mužů velmi naštvaný. A to i kvůli tomu, že problémy i přes pozitivní trend přetrvávají.

    Hromadné znásilnění v luxusním káhirském hotelu z roku 2014, které si útočníci natočili, je toho důkazem. Devět mužů z mocných egyptských rodin v něm znásilňuje jednu dívku. Prokurátor je sice nechal zatknout, spolu s nimi ale za mříže putovali i svědci a další lidé spojení s případem. Svědci a další nyní musí podstoupit zdravotní vyšetření. Zároveň jim byly zabaveny mobily i laptopy. Podle kritiků tím úřady vzkazují ženám, že pokud nahlásí znásilnění nebo ho chtějí dosvědčit, musí počítat s tím, že i ony možná skončí za mřížemi.

  • Kolumbijské indiány masakrují gangy. Ani čtyři roky po mírové smlouvě s guerillou FARC nemají klid

    26. říjen 2020
    Protest proti masakrům (21. 10. 2020, Bogota, Kolumbie)

    Lidé z kolumbijského venkova, převážně původní obyvatelé této latinskoamerické země, jsou postupně masakrováni gangy. Podle svých slov nemají zastání u vlády. Bojí se, že budou vyvražděni.

    V Kolumbii sice v roce 2016 oficiálně skončil konflikt mezi vládou a guerillou FARC, násilí však pokračuje. Téměř padesát let trvající válku vystřídaly masakry a vraždy lidí na venkově, píše americký deník The New York Times.

    Poté co odešly partyzánské jednotky, se očekávalo, že je vystřídá stát – policie, úřady a armáda. Ty ale podle kritiků nikdy nepřišly a místo nich se na scéně objevili kriminálníci. Vesnice a indiánské komunity totiž často leží na cestách, kudy se pašují drogy, nebo v místech bohatých na nerosty a dřevo. Odpor či spolupráce s konkurencí jsou trestány krví.

    Tento rok přišlo o život už 233 aktivistů a šéfů tamních společenství. Od podepsání mírové dohody už více než tisíc, informuje tamní nezisková organizace Indepaz. Masakrů bylo letos podle jejích dat 68. Zástupci utlačovaných komunit se proto vypravili do hlavního města Bogoty a požadují od vlády zastání.

    „Pokud se před světem nevzchopíme a neřekneme, že se to děje, budeme vyvražděni,“ uvedl jeden z protestujících Ermes Pete z jihozápadu země. „Jsme tady, protože se bojíme o své životy,“ dodal Samay Sacha. Situaci chtěli řešit přímo s prezidentem Ivánem Duquem, ale nebylo jim vyhověno.

  • Chile už nechce Pinochetovu ústavu. Rozhodli o tom voliči v referendu

    26. říjen 2020
    Chilané se radují z výsledku referenda o změně pinochetovské ústavy

    Referendum o ústavě v Chile vyhráli odpůrci dosavadního znění základního zákona. Aktuální text byl přijat ještě za diktátora Augusta Pinocheta. Pro bylo téměř osmdesát procent voličů.

    Po sečtení téměř 90 % hlasů se ukázalo, že 78 % voličů hlasovalo pro změnu ústavy, informuje britská veřejnoprávní BBC. Davy lidí oslavují vítězství v ulicích hlavního města Santiaga i v dalších městech a obcích, píše britský deník The Guardian. Lidé také rozhodli o tom, že nové znění bude navrženo ústavodárným shromážděním, jehož členové projdou volbami. Půlku sněmu budou tvořit ženy, půlku muži.

    „Ode dneška musíme všichni spolupracovat na tom, aby nová ústava byla zárukou jednoty, stability a budoucnosti,“ řekl před národem prezident Sebastián Piñera. Ústavodárné shromáždění by mělo nový základní zákon předložit voličům k posouzení v polovině roku 2022. Referendum o ústavě bylo vyhlášeno po protestech proti nerovnosti a velkým životním nákladům. Při střetech s policií zemřelo 30 civilistů a tisíce jich byly zraněny.

  • „Informační katastrofa“. Ukrajinští umělci reagují výstavou na výbuch v Černobylu z roku 1986

    23. říjen 2020
    ARTEFACT: CHornobyl 34

    Sto umělců z Ukrajiny sestavilo multimediální expozici o černobylské katastrofě z roku 1986. Jde o první digitální výstavu, která se této události věnuje. S názvem ARTEFACT: CHOrnobyl 34 je součástí španělského festivalu umění nových médií a audiovizuálních technologií MADATAC.

    Ukrajinská umělecká iniciativa ARTEFACT tvrdí, že jaderný výbuch v Černobylu nebyl jen humanitární, ale i informační krizí. „Nehoda v černobylské jaderné elektrárně je příkladem toho, jak může mít informační katastrofa v jednom státě důsledky pro celý svět,“ říkají umělci k výstavě.

    Z celkem padesáti instalací vyzdvihuje kulturní web The Calvert Journal projekt Olesji Gerašenkovové Pravda. Umělkyně na pozadí pripjaťské zničené krajiny digitalizovala 12 čísel novin Pravda z roku 1986. Archiv odhaluje, že první zmínka o černobylské explozi se objevuje dvanáctý den po jaderné havárii v kratičkém článku.

    Gerašenkovová k tomu doplňuje, že čtení novin bylo za totalitního režimu „otevřeně schizofrenní zkušeností“, a věří, že to bylo právě „takovéhle do očí bijící ignorování pravdy“, které vedlo k pádu SSSR.

    Multimediální expozice je do šestého listopadu k online zhlédnutí tady.

  • Moře Laptěvů v Severním ledovém oceánu ještě nezamrzlo, podle vědců to ovlivní celou polární oblast

    23. říjen 2020
    Výprava do Severního ledového oceánu vědcům odhalila, že jej v nejbližších dekádách pravděpodobně čekají léta bez ledu

    Moře Laptěvů, které leží severně od Sibiře na okraji Severního ledového oceánu, není poprvé v historii v druhé polovině října zamrzlé. Severní Rusko má za sebou rekordní vlny veder a nadprůměrně teplý je podle vědců i Atlantik, jehož vody do moře pronikají. Klimatologové varují, že to bude mít dopad na celou polární oblast.

    Jak připomíná britský deník The Guardian, teplota oceánu se v této oblasti nedávno vyšplhala o víc než pět stupňů nad obvyklý průměr. Grafy rozsahu ledu v moři Laptěvů tento podzim ukazují, že v Arktidě je rekordní množství otevřeného moře.

    Vyšší teploty vzduchu nejsou jedinou překážkou pro tvorbu ledu. Změna klimatu také do Arktidy přivádí víc mírných proudů vzduchu, které narušují obvyklé rozvrstvení mezi teplými hlubokými vodami a chladným povrchem.

    „Ledu od roku 2007 pořád ubývá,“ říká Walt Meier, vedoucí vědecký pracovník amerického Národního datového centra pro sníh a led. Dodává také, že průměrná tloušťka ledu je v porovnání s 80. lety minulého století poloviční. Sestupný trend bude podle něj pokračovat, dokud Arktida nebude mít první léto bez ledu. „Data a modely naznačují, že k tomu dojde mezi lety 2030 a 2050. Nejde o to, jestli se to stane, ale kdy,“ nastiňuje budoucnost.

    Vědci se obávají, že opožděné zamrznutí zesílí další nežádoucí přírodní procesy. Menší ledový příkrov hůř odráží sluneční světlo, což je jeden z důvodů, proč se Arktida otepluje dvakrát rychleji než globální průměr. Moře Laptěvů je přitom „rodištěm“ ledu. Ten se obvykle už v září tvoří u pobřeží a pak putuje na západ. Nese živiny přes Arktidu a na jaře se rozpadá v úžině Fram mezi Grónskem a Svalbardem.

    Pokud se led na moři Laptěvů vytvoří pozdě, bude tenčí a roztaje pravděpodobně dřív, než do Framské úžiny dopluje. To bude znamenat míň živin pro arktický plankton, který pak nedokáže čerpat tolik oxidu uhličitého z atmosféry.

  • V tchajwanském knihkupectví nakupují zákazníci ve tmě. Lépe se soustředí, říká jeho ředitelka

    23. říjen 2020
    Knihkupectví Wuguan Books

    Malé tchajwanské knihkupectví Wuguan Books je prodejnou i uměleckou instalací zároveň. Zákazníci tu nakupují v absolutní tmě, jen malé reflektory tlumeně svítí na každý prodejní exponát.

    Jedinečné knihkupectví navrhl architekt a designér Chu Chih-kang, který stojí mimo jiné i za prodejnou knih Fangsuo v Čcheng-tu. Tu asijská média označila za nejkrásnější knihkupectví v Číně.

    V temném tchajwanském obchodě je 400 poliček, každá jen s jednou knihou. „To proto, aby se zákazníci mohli na knihu dostatečně soustředit. V prostředí, kde nevidíte, co je okolo, jsou vaše smysly zostřeny,“ vysvětluje zpravodajské stanici CNN ředitelka knihkupectví Su Yu-shan. „I když nemáme tak velký výběr jako jiné knižní obchody, lidi tu tráví hodně času,“ říká.

    Ve tmě jsou podle ní zákazníci pozornější a také odvážnější a kupují si knihy, za které by se v běžném obchodě styděli, třeba erotické publikace nebo knihy o duši a emocích. Knihkupectví je momentálně kvůli „citlivým“ knihám v nabídce přístupné jen lidem starším 18 let.

    Přečtěte si také Knihy do každé vsi. Moldávie otevřela v pozdním komunismu 1500 knihkupectví, dnes zbylo jen sedmdesát.

  • V Tichém oceánu loví čínská flotila obrovské množství ryb. Trápí jak okolní země, tak ekology

    22. říjen 2020
    Čínská loď ilegálně lovící v Tichém oceánu

    Peru i ostatní latinskoamerické země na pobřeží Tichého oceánu mají jeden společný problém. U jejich vod rybaří flotila velkých čínských lodí. Tamní rybáři kvůli tomu přichází o obživu a trpí i ekosystém.

    Oceán je tmavý jako nejtemnější noc, ale na obzoru je plno světla, píše přímo z místa britský deník The Guardian. Není to žádný nevysvětlitelný úkaz, ale velmi silné reflektory, jimiž čínské rybářské lodě svítí na hladinu oceánu. Světlem lákají olihně, kalmary, a dokonce krakatice, pro které mají nachystané dlouhá železná ramena.

    Šalupa peruánské pobřežní hlídky zastaví sto metrů před nimi. Námořníci se navzájem pozorují. Čínští rybáři pracují potichu. Hlídka je také zticha, nikdo ze členů posádky totiž nic takového předtím neviděl. „Tohle je jen část značné flotily u našich pobřežních vod,“ říká velitel Eduardo Atkins. Úkol, který má on a jeho muži, zní jasně: nedopustit, aby Číňané lovili i v peruánských výsostných vodách.

    Dohromady je těchto lodí více než 250 a je to největší rybářská flotila lovící v mezinárodních vodách. Vše je propracované: flotila dokáže ryby a další živočichy ulovit i rovnou zpracovat. Do Číny se tak dostane už hotový produkt. Lodě tankují přímo na moři a pravděpodobně dochází i ke střídání posádek.

    Nehraje se však fér hra. Čínské lodě například vypínají satelitní sledování, což znamená, že nejsou vidět na radarech. Místní rybáři jsou navíc kvůli těmto lodím nuceni lovit mnohem dále od pobřeží.

    A i oni se uchylují k nelegálním praktikám, jako je lov delfínů a dalších chráněných zvířat. V Peru je to sice zakázané, avšak na černém trhu velmi žádané. Spolu s praktikami velkorybářů, kteří pochází nejen z Číny, to poškozuje mořský život. U kalmarů peruánských navíc existuje riziko, že kvůli masivnímu lovu nebude jejich populace natolik odolná vůči klimatické změně.

    Přečtěte si také Čínská rybářská flotila plení vody v okolí Galapág, loví ohrožené druhy a používá nelegální postupy.

  • Nový japonský premiér chce ve své zemi do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality

    22. říjen 2020
    Jošihide Suga

    Nový japonský premiér Jošihide Suga ve své první řeči před parlamentem oznámí, že se jeho země pokusí dosáhnout uhlíkové neutrality. Mělo by se tak stát do roku 2050. Tvrdí to zdroje z tamní vlády.

    Bylo by to vůbec poprvé, co by japonský předseda vlády oznámil konkrétní termín pro uhlíkovou neutralitu. Kvůli rostoucím obavám z klimatické krize a výkyvům počasí už takový cíl stanovila například Evropská unie nebo Čína, píše deník The Japan Times. Suga by tak měl učinit v pondělí.

    Kabinet už loni v červnu přijal dlouhodobou strategii pro dosažení Pařížských dohod. Nestanovil ale žádný konkrétní termín pro dosažení neutrality. Suga se kvůli tomu sešel s ministrem životního prostředí Šindžiró Koizumim, který poté prohlásil, že „vždy chtěl dosáhnout nulových emisí do roku 2050“, informuje agentura Nippon.

    I sám předseda vlády se na tiskové konferenci při návštěvě Indonésie nechal slyšet, že v pondělí představí vizi „zelené společnosti“. Uhlíková neutralita znamená, že se do atmosféry nevypouští více oxidu uhličitého či jiných skleníkových plynů, než kolik jich je schopna pohltit příroda.

  • Zemřel průkopník chilloutu José Padilla. Španělský DJ bojoval s rakovinou

    22. říjen 2020
    DJ José Padilla v Café del Mar na Ibize, rok 1994

    José Padilla se proslavil svými hudebními kompilacemi z podniku Café del Mar na Ibize. Když onemocněl rakovinou, ocitl se na mizině. Zemřel v neděli ve věku 64 let.

    Jak píše španělský deník El País, barcelonský rodák se na Ibizu přestěhoval v roce 1976, kde jako DJ hrál v několika barech a restauracích. V 80. letech začal prodávat své vlastní mixtapy. Poté se z něj stal rezident baru Café del Mar. Tam Padilla hrál hudbu k západu slunce. Žánru se pak začalo říkat chillout a DJ se jím celosvětově proslavil.

    I přesto nedokázal vyjít s penězi, finance nebyly jeho silnou stránkou. V 90. letech se navíc přidal další problém: návštěvníci klubů chtěli při ibizském západu slunce tancovat, a ne ležet, a chillout začal uvadat. Padilla se tomu však přizpůsobil a zůstal respektovaným hudebníkem s aurou průkopníka.

    „Už napořád na něj bude vzpomínáno jako na hudebního pionýra a ibizskou legendu,“ napsal na svém Facebooku podnik Café del MarPři dnešním západu slunce se tedy pohodlně uvelebte a nezapomeňte si k tomu pustit jednu z jeho kompilací.