Metalový zpěvák Glenn Danzig natočil patlalský masterpiece. Povídkový horor Verotika se stal okamžitým kultem
„Nezáměrná hororová komedie.“ Takhle recenzenti ohodnotili první film metalového zpěváka Glenna Danziga Verotika. Povídkový horor inspirovaný Danzigovými komiksy se už při premiérovém uvedení stal patlalskou klasikou přirovnávanou ke slavnému filmu The Room Tommyho Wiseaua.
Verotika vychází z Danzigovy stejnojmenné komiksové série, kterou vydává pod vlastní značkou Verotik (což je složenina slov violent a erotic). Většinu komiksů kombinujících erotiku s metalově laděnou hororovou či fantasy estetikou psal Danzig sám. Jejich dost značné vypravěčské limity ale často zachraňovalo poutavé vizuální ztvárnění v podání uznávaných komiksových kreslířů, jakými jsou Shelby Robertson, Liam Sharp a především Simon Bisley. Scenáristicky se tu ale uplatnili i autoři jako Grant Morrison nebo hororový spisovatel Edward Lee, podle jehož komiksu Grub Girl o osudech zombie prostitutky vznikl v Danzigově koprodukci i stejnojmenný pornografický snímek.
Ve svém povídkovém filmovém opusu Verotika však Danzig nemá vlastní nedostatek talentu čím vyvážit. A už na premiérovém promítání na loňském ročníku hororového festivalu Cinepocalypse zaznívaly salvy smíchu z publika na místech, která se tvářila smrtelně vážně, a pobavené recenze přispěly k tomu, že se z filmu stal instantní neumětelský kult kráčející ve stopách Eda Wooda nebo nechvalně proslulého filmu The Room Tommyho Wiseaua. Od té doby film na nějakou dobu úplně zmizel z distribuce. Na jaře letošního roku se ale objevil na VOD a Blu-ray.
Nejbizarnější ze všech tří povídek je hned ta první. Prostitutka, která má místo bradavek oči, je v ní pronásledována pavoukem zmutovaným do podoby osmiruké gumové obludy, za jakou by se styděla i nejedna osmdesátková béčková hororová produkce. Druhá povídka má ještě o něco řidší zápletku: tajemná striptérka v ní uřezává obličeje jiným striptérkám. Největší zkouškou trpělivosti je ale třetí část, která je inspirovaná příběhem Alžběty Bathoryové. V podstatě je to jen série scén, kde šílená šlechtična podřezává krky nahým mladým ženám, ráchá se v jejich krvi a prohlíží se před zrcadlem.
Hodně z toho, co můžeme v Danzigově filmu vidět, najdeme i ve spoustě laciných nebo poloamatérských hororů, které většinou končí přímo na DVD – kulisy, které vypadají jak z pouťového domu hrůzy, prázdně vypadající lokace, prkenné herecké výkony, nesnesitelně natahované scény. V některých ohledech ale film dosahuje surreálných nebo vrcholně naivních kvalit pravých neumětelských kultovek. V celé první epizodě, která se odehrává ve Francii, všichni mluví anglicky s tím nejlegračnějším francouzským přízvukem. Komický je film i v tom, jak prakticky zásadně nevysvětluje, co a proč se na plátně odehrává, a dělá tak z filmu přehlídku více či méně bizarních blízkých setkání rozpačitého druhu.
Spolehlivě Danzig selhává i v četných snahách, aby film působil okázale brutálně, nihilisticky nebo velkolepě – je to spíš trochu jako ochotnické divadlo inscenující bombastický metalový videoklip, který měl mít stopáž kolem pěti minut, ale místo toho jich má devadesát. Vyloženě trapné pocity pak vyvolávají předěly mezi jednotlivými povídkami, které obstarává sexy moderátorka ve stylu slavné Elvíry – až na to, že nemá k dispozici žádné vtipy, kterými by své výstupy vyšperkovala.
Vrcholných patlalských kvalit The Room nebo Plánu 9 Danzigův opus úplně nedosahuje, milovníky zábavně špatných filmů ale bezpochyby má čím stimulovat.
Více o zmutovaných pavoucích, metalové erotice a neumětelské kinematografii si poslechněte v novém díle Ektoplasmy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
