MeToo je pod palbou (sebe)kritiky. Zvládne se po Ansarim, Atwood a dalších obrodit?

24. leden 2018

„Asi jsem špatná feministka,“ píše spisovatelka Margaret Atwood pro kanadský deník The Globe and Mail, kde se ostře staví mimo jiné proti směřování decentralizované kampaně MeToo. Atwood se v posledním roce těší větší pozornosti díky úspěšné seriálové adaptaci jejího dystopického románu Příběh služebnice. Není tak nejpravděpodobnější kritičkou hnutí MeToo, které v posledních měsících pohlcuje (nejen) americký showbusiness.

„Hnutí MeToo je symptomem nefunkčního právního systému,“ píše Atwood. Ve svém textu se vypořádává hlavně s kauzou profesora Stevena Gallowaye, vyhozeného z Univerzity Britské Kolumbie po obvinění ze sexuálního násilí. Atwood se stala terčem kritiky za to, že na podzim roku 2016 podepsala petici protestující proti postupu vedení univerzity, které Gallowaye vyhodilo a nechalo podepsat dohodu o mlčenlivosti. Soud Gallowaye neshledal vinným.

Tak trochu ozdravný hon na čarodějnice

Atwood píše, že jí způsob, jakým univerzita naložila s Gallowayem, připomíná inkviziční čarodějnické procesy v americkém Salemu, a hájí profesorovo právo na spravedlivý proces. Nedělá si však iluze o dokonalosti právního systému, obzvláště v otázce sexuálního násilí. Přesto však varuje před přemrštěnou reakcí, kterou identifikuje i právě s hnutím MeToo. „Pokud obejdeme právní systém, protože je vnímaný jako neefektivní, co ho nahradí? Kdo budou siloví hráči nového systému? Nebudou to ‚špatné feministky‘ jako já. My jsme nepřijatelné jak pro pravici, tak pro levici. V době extrémů vyhrávají extremisti,“ shrnuje Atwood své obavy.

Logo

Opatrně, ale přece jen poměrně neobratně do kauzy vkročil také irský herec Liam Neeson. V rozhovoru pro irskou televizní stanici RTE uvedl, že je ohledně hnutí MeToo trochu na vážkách. Hnutí MeToo označil herec zároveň za „ozdravné“, ale taky za „tak trochu hon na čarodějnice“. „Někteří lidé, slavní lidé, najednou čelí obviněním, že sáhli nějaké holce na koleno nebo něco podobného, a najednou je propouští jejich zaměstnavatel a ruší se jejich pořady,“ řekl Neeson v rozhovoru. Zhoubné je podle něj směšování závažných obvinění jako v případě producenta Harveyho Weinsteina a méně závažných obvinění, jaká například padla na Dustina Hoffmana.

Byla bych radši, kdybych tě nemusela nenávidět

Největší bouře a relativizace cílů MeToo způsobilo rande amerického komika Azize Ansariho. V půlce ledna server Babe.net zveřejnil anonymní výpověď ženy vystupující pod pseudonymem Grace, která se s Ansarim setkala na loňském předávání cen Emmy, vyměnili si kontakty a přibližně po týdnu spolu šli na rande. Podle Graceiny výpovědi (kterou je asi nejlepší přečíst si v celku) se Ansari zjednodušeně řečeno pokoušel skrze celý večer důrazně a nevybíravě propracovat k sexu.

„Nechci si připadat donucená, protože to bych tě pak nenáviděla, a já bych byla radši, kdybych tě nemusela nenávidět,“ zastavovala podle svých slov Grace v jeden moment Ansariho. Po tomto asi nejjasnějším odmítnutí večera se prý Ansari stáhnul, nicméně ne na dlouho. Celý večer se prý sexu intenzivně dožadoval a Grace jej převážně nonverbálně odmítala. Po oboustranném orálním sexu skončila brečící Grace s pocitem zmaru v taxíku, který jí Ansari přivolal.

Druhý den zareagovala na Ansariho textovou zprávu, ve které děkoval za příjemný večer. „Příjemný byl ten večer možná pro tebe. Úplně si ignoroval moje nonverbální narážky a vyjížděl jsi po mně. Chci, abys to ode mě věděl, aby třeba nějaká další holka od tebe příště nemusela odjíždět s brekem,“ odpověděla mu Grace. Ansari se jí v další zprávě omluvil s tím, že si evidentně špatně vyložil situaci a je mu všechno hrozně líto. „Šli jsme na večeři a večer skončil sexuální aktivitou, která byla podle všeho naprosto konsensuální,“ vyjádřil se Ansari pro magazín Fader v prohlášení, ve kterém nicméně říká, že si Graceiny výtky vzal k srdci. Hnutí MeToo prý dále podporuje a považuje ho za nezbytné.

Aziz Ansari

Je špatný sex zločin?

Britský online magazín Spiked si ohledně této záležitosti vůbec nebral servítky. Luke Gittos ve svém komentáři tvrdí, že s Ansariho kauzou hnutí MeToo definitivně stírá hranice mezi sexuálním násilím a prachsprostým „špatným sexem“. „Obvinění vznesená proti Ansarimu jsou budíčkem pro MeToo. Hnutí se více a více zaměřuje na šíření šokujících drbů než na vážný boj se sexuálními zločiny. Hnutí by tak mohl úplně zničit boj proti sexuálnímu násilí ve jménu ponižování celebrit,“ varuje Gittos.

Zatímco redakce Spiked patří mezi časté kritiky směru, kterým se MeToo ubírá, velká část polemiky s reportáží Babe.net přišla z daleko překvapivějších zdrojů. Jedním z nich byly The New York Times. Bari Weiss svůj komentář opatřila sarkastickým titulkem „Aziz Ansari je vinen. Z toho že není jasnozřivec“ a tvrdí v něm, že celá kauza je to nejhorší, co se kvůli MeToo stalo od jeho počátků loni v říjnu. Weiss se v žádném případě nesnaží vykreslit Ansariho chování v příznivém světle. Přiznává zklamání z toho, že Ansari, který se označuje za feministu, se v soukromí možná chová trochu jinak. Stejně tak v souvislosti s reportáží Babe.net mluví o sexuální kultuře, která by zasloužila napravit.

„Na celém příběhu mi přijde nejznepokojivější, že jako jediný aktivní hybatel celé situace je tu vykreslen Aziz Ansari. Žena jenom pasivně přijímá,“ píše Weiss. I ona si stěžuje na směšování případů nadřízených, kteří zneužívají moci nad herečkami, nebo vedoucích směny nad svými pracovnicemi a Ansariho, který podle Weiss nad ženou vznášející proti němu obvinění žádnou moc neměl. „Bagatelizuje to hodnoty, které původně hnutí MeToo představovalo,“ uzavírá Weiss.

Britský deník Guardian je jedním z ohnisek podporovatelů MeToo. I na jeho stránkách jste se ale v posledních dnech mohli setkat s kritikou kauzy okolo Ansariho. „Je to skličující, že produktivní hnutí, které odsuzovalo sexuální násilí a obtěžování, degradovalo na výmluvu, abyste mohli seřvat jakéhokoliv agresivně nadrženého blba, se kterým jste se střetli. Oba typy chování jsou špatné a dost možná jsou symptomy stejné kultury, ale v žádném případě nejsou ekvivalentní,“ píše Tiffany Wright ve svém textu. Wright si nemyslí, že by kauzy jako ta Ansariho neměly být součástí diskuze okolo MeToo. Stěžuje si na zjednodušující binární logiku, podle které je každý buď „správný chlap“, nebo „násilník“, každá zkušenost „dobrý sex“, nebo „sexuální násilí“.

Nezničit a nepromarnit

Ve Spojených státech se k palbě proti serveru Babe.net přidal i liberální magazín The Atlantic. Vyčerpávající text od Caitlin Flanagan zde vyšel pod názvem Ponížení Azize Ansariho. Ani Flanagan neobhajuje Ansariho chování, ale také si stěžuje na vykreslování žen jako bezmocných obětí. „Zdá se, že žijeme v zemi plné mladých žen, které si neumí zavolat taxíka a které strávily spoustu času laděním outfitu na rande, o kterých doufaly, že skončí trochu jinak. Jsou naštvané a dočasně mají ve svých rukou moc a včera zničily muže, který si to nezasloužil,“ shrnuje Flanagan.

Na Atwood, Neesona i opatrné obhájkyně Ansariho se samozřejmě snesla kritika, že přenáší vinu na oběti, obhajují sexuální násilí nebo bagatelizují široký problém, se kterým se MeToo potýká. Od počátku hnutí ale bylo zřejmé, že právě na otázce presumpce neviny a směšování sexuálního násilí s „pouhým“ špatným, nepříjemným, trapným sexem se bude pro mnohé lámat chleba.

Otázkou zůstává, jestli hnutí vnitřní rozpory bude schopné konstruktivně překonat. Současné štěpení názorů nemusí v žádném případě znamenat rozklad MeToo, ale počátek jeho obrody. „Válka mezi ženami – na rozdíl od války proti ženám – vždycky potěší ty, kteří ženám nepřejí nic dobrého. Nacházíme se ve velmi důležitém okamžiku. Doufám, že ho nepromarníme,“ uzavírá Margaret Atwood svůj článek pro The Globe and Mail.

Směšuje MeToo vše od násilí až po stěží obtěžování? A zvládne překonat svoji současnou krizi? Poslechněte si zvukovou verzi.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka