METZ na novince Strange Peace kopou nácky do zadku a jsou radikálnější než dřív

Jen pár dní po charlottesvillské tragédii uveřejnili METZ singl z jejich nového alba. Skladbu Mess of Wires doprovázelo lakonické, avšak úderné vymezení proti rasismu, neonacismu, násilí a zastrašování ve společnosti. Připojili se tak k několika desítkám kapel, které se kriticky vyjádřily vůči eskalaci nenávisti v Trumpově Americe. Názorové vyhranění doprovází na Strange Peace i zvuková obroda METZ. Trio, které se dalo dohromady v roce 2007 po přesídlení kytaristy Alexe Edkinse a bubeníka Haydna Menziese z Ottawy do Toronta, už nevytáčí hlasitost k jedenáctce po vzoru Spinal Tap, ale posílilo na intenzitě.

Pokud si jejich předešlé album II dalo za úkol být temnější než to první, novinka Strange Peace v této vytyčené cestě úspěšně pokračuje. Zkreslení a vazby, za které by se nestyděli raní Sonic Youth, bezhlavé mlácení do bicích v donekonečna se opakujících intervalech a až neurvalé valení disonantních stěn hluku kamsi vpřed. I nové album má svoje drobné úkroky, jako by METZ chtěli poprvé výrazněji dovolit posluchači, aby si vydechl. Je tomu tak například u nejgarážovější a nejpřívětivější hitovky Cellophane. V nihilismu je totiž síla a kapela se k němu uchyluje často, nicméně na Strange Peace si s ním dají občas pohov. Největší sílu pak nabírají na gradační, krautrockově ubíhající Caterpillar, kdy nejvíce připomínají své kanadské souputníky Preoccupations, aby se celé preludium volně přelilo v klasickou noiserockovou Lost In a Blank City, odkazující ke kapelám z punkového labelu SST, jehož nadšenými posluchači METZ jsou.

METZ konečně vycizelovali svůj zvuk a zaměřili svoji pozornost na větší hru s detaily, neboť v nich se skrývá (noiserockový) ďábel. Ať už jde o nahrávací zkušenosti Stevea Albiniho, který na desce pracoval, nebo o nově objevenou schopnost budovat skladby s větší trpělivostí a vykouzlit díky ní i moment překvapení, METZ vytvořili zatím svou nejpromyšlenější nahrávku. A tak se z hrubé, temné jízdy rozhrkaným automobilem po vybydlených předměstí stala neméně hrubá a temná, ale o poznání delikátnější vyjížďka. Strange Peace je rozhodně krok tím správným směrem, jak nezabřednout v hlukovém kolotočářství.

METZ – Strange Peace (Sub Pop, 2017)

Hodnocení: 80 %