Mezi nebem a zemí. Komplex o společné desce kazatele Eugena Edwardse a travellera Alexandra Hackeho

31. říjen 2018

Komplex

Současný poptimismus nutí všechny hudební servery psát o velkých popových albech, v Komplexu nás ale tohle netrápí. V aktuálním dílu jsme se s publicistou a moderátorem ČT art Petrem Vizinou ohlédli za albem Risha, které natočili Petrovi velcí oblíbenci – věrozvěst gotické country David Eugene Edwards z denverských Wovenhand a cestovatel Alexander Hacke z industriálních Einstürzende Neubauten. Jak je možné, že hudebníci z tak rozdílných prostředí našli společnou řeč?

„Není to nic převratného pro jednoho ani pro druhého, ale to hlavní plus je, že tihle dva chlapíci dělají něco spolu a je to příjemná společnost,“ říká Petr o desce Risha hned na úvod pořadu a dále se rozpovídá o tom, jaká funguje mezi oběma hudebníky chemie. „Oni dva si vyhovují v tom, že jsou každý jiný. Alex je takový jemný tichý chlápek a David toho tolik nenamluví, ale na pódiu je v tom vytržení.“

David Eugene Edwards je kazatel, kterých je v americké literatuře a hudbě plno. „Většinou jsou to šílenci nebo podvodníci,“ říká Petr a Edwards je nejspíš obojím. „Přijdou a rozdělí svět na nebe a peklo, na ty, kdo mají prachy, a ty, kdo nemají. V jeho postavě se kloubí dědeček nazarénského kazatele, což byla taková šílená protestantská sekta. No a jeho táta byl motorkář. Je to nebe a peklo, svár sekulárního a posvátného. Ten kostel a senzuální svět hospodského rokenrolu.“

Na druhou stranu Hacke je cestovatel, který přináší na desku Risha kromě elektronických aranží, kytarových hlukových stěn i kovových industriálních zvuků také mimoevropské hudební vlivy. Ne náhodou tu je slyšet i turecká psychedelie, kterou hudebník nasával přímo v Istanbulu, jak ukazuje dokument Crossing The Bridge od režiséra Fatiha Akina. A jak to funguje dohromady? „David na desce pohnutým hlasem zpívá to ‚heaven‘ a pro mě je to taková manýra. Je jedním z takových kazatelských podvodníků – představí vám ideál nebe, aby z vás něco dostali. Lidi nevědí, jak to popsat, tak jeho hudbě dávají přízviska spirituální. Co je spirituálního na tom, když se zpívá ‚heaven‘?“ ptá se Petr. „Ale jestli vás to povznáší, tak nejsem proti.“

V první polovině roku jsme si nechali utéct album Bardo od košické písničkářky Sisy Fehér, ale Petr Vizina nám nahrávku přinesl do Komplexu – a zaposlouchali jsme se do zvuků hučícího potoka. Jak na nás působila přírodní lyrika políbená slovenským folklorem? Poslechněte si celý Komplex.

PLAYLIST:

Julia Holter – Words I Heard (Domino 2018)
Raime – Do I Stutter? (RR 2018)
David Eugene Edwards & Alexander Hacke – Triptych (Glitterhouse Records 2018)
David Eugene Edwards & Alexander Hacke – All In The Palm (Glitterhouse Records 2018)
Wovenhand – The Good Hand (Glitterhouse Records 2002)
Sisa Fehér & Vladko Mikláš – Orol (Slnko Records 2018)
Sisa Fehér & Vladko Mikláš – Jarabina (Slnko Records 2018)
Sisa Fehér & Vladko Mikláš – Hučí potok (Slnko Records 2018)

autoři: Miloš Hroch , Jiří Špičák