Michelinské restaurace vaří bio kapra. Větší prestiž ryby by mohla mít pozitivní dopad v krajině
Česko je jedním z největších producentů kapra v Evropě. Tradice našeho rybníkářství sahá do středověku – ryby byly považovány za postní pokrm. Postní odkaz si nese i tradiční štědrovečerní večeře. Většina české produkce jde ale v průběhu roku do Rakouska, Německa a Francie. Asi 40 % se prodá u nás na Vánoce. Jinak si kapřího masa moc nevšímáme a ani s ním neumíme příliš pracovat. Změnit to chce Jan Čulík.
„Žiju v jižních Čechách a mám rád regionální kuchyni. Přemýšlel jsem, co by to mohlo být pro Tábor nebo jih, kde žiju, no a nic jiného než kapr, který je všude kolem, to vlastně být nemůže. I z hlediska dopadu na životní prostředí je bílkovina z kapra šetrnější, než ostatní živočišné bílkoviny,“ představuje svoji dlouhodobou propagační činnost kapra nadšenec do smysluplných agro-gastronomických počinů Jan Čulík.
Podle slov Jana Mráze z Ústavu akvakultury a ochrany vod Fakulty rybářství a ochrany vod JČU vybudovali naši předkové třikrát víc rybníků, než se dochovalo do současnosti. V sektoru chybí peníze a lidé utíkají jinam. Proto jsou projekty jako je bio kapr pro celé odvětví vítanou vzpruhou a ukázkou cesty, kudy dál.
„S rybářstvím Esox jsme projekt bio kapra odstartovali před pěti lety. Pan Pecha vyčlenil několik rybníků vhodných pro bio režim u Vyhnanic na Táborsku. Hlavním parametrem je eliminovat přítok z polí a znečištění ze zemědělské produkce,“ líčí Jan Čulík pozadí bio certifikovaného kapřího masa, které letos v prosinci poprvé dorazilo do předních českých restaurací a částečně do maloobchodního prodeje. Maso je pevnější, méně tučné a bez zápachu, protože ryby přirůstaly pomalu a pouze z přirozených zdrojů a bio pšenice. Tržní váha pětiletých kaprů nedosahuje v tomto případě víc jak 1,5 kg.
Pokud bychom kapra nechovali na co největší výtěžnost, ale na kvalitu, bylo by to přínosem i pro okolní krajinu. Taková obsádka kapra rybniční ekosystém nemusí nutně poškozovat, dokonce může být přínosem pro kvalitu vody v soustavě. Rybníky jsou důležitým krajinotvorným prvkem. „Ekosystémové služby rybníků ekonomicky přesahují hospodářskou činnost v podobě chovu ryb. Kolem rybníku je vyšší biodiverzita, zadržují vodu v krajině, zasakují podzemní vodu, chrání před povodněmi a zlepšují klima ve svém okolí,“ uzavírá Jan Mráz.
Proč je kapří maso méně náročné na klima než zbytek masné produkce? Jak vypadá vyvážené hospodaření v rybnících? Jak mohou rybníky vodu spíš zlepšovat a nepřispívat k další eutrofizaci? Poslechněte si celé Podhoubí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
