Mike Patton se na společném albu s The Avett Brothers stal bratránkem, který vyrůstal v kurníku

24. září 2025

Mike Patton je jedním z nejproměnlivějších hudebníků, které scéna tvrdých kytar pamatuje. Frontman Mr. Bungle, Tomahawk a samozřejmě Faith No More teď po letech relativního klidu ohlásil projekt AVTT/PTTN, v němž se potkává s countrypopovými The Avett Brothers. „Ta deska vznikala v ústraní a bez ambicí,“ říkají bratři Scott a Seth, zatímco Paton dodává: „Cílem bylo stát se jejich vzdáleným bratránkem, kterého nechali vyrůstat v kurníku a teď ho vytáhli na světlo.“

Kapela Faith No More sice aktuálně spí, ale jejich klávesista Roddy Bottum teď vydává memoáry – v knize The Royal Me vzpomíná (nejen) na dospívání v San Franciscu během epidemie AIDS. V pro mnohé překvapivých a do relativně nedávné doby i pro ně netypických hudebních souvislostech se představují taky The Devil's Trade a Panopticon. Za těmito jmény stojí hudebníci Dávid Makó (resp. Austin Lunn), kteří oba pracují s temnou a melancholickou náladou. Jejich cesty ohledně formy se ale odvíjí přesně opačně.

Zatímco Panopticon dospěl od čistě blackmetalové brutality a tvrdosti k hudbě, která je silně inspirována folkem a tradiční americanou, The Devil's Trade se od akustické kytary posunul k ponurému doom postmetalu, jež naopak tvrdost nepostrádá vůbec. Nicméně jak jeho nahrávka, tak i Laurentian Blue od Austina Lunna stále přináší obrovskou hloubku a nepřeberné množství emocí. A to bez ohledu na to, jestli v nich duní bubny nebo nad zamrzlým potokem v městečku Ely ševelí kytara a housle.

Jak s Banánem cvičí nová spolupráce Mikea Pattona? Dopřeje si Viktor metalový valčík Wolvennest, i když nechodil do tanečních? A stane se normou, že se blackmetaloví solitéři dříve nebo později pustí do folku?

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.