Mileniálové mění trh s jídlem, nestačí jim jen označení „zdravé“ a „nízkotučné“, jako jejich rodičům

5. červen 2018
03506890.jpeg

Farmáři, obchodní řetězce i restaurace postupně mění potravinový sortiment. Nutí je k tomu mileniálové, kteří požadují změny ve výrobě, balení, ale i prodeji jídla. Změny jsou viditelné v celém průmyslu a vytváří odlišnou potravinářskou nabídku, než kterou znají rodiče této generace.

Píše o tom web Inhabitat. Zatímco starší generaci stačila slova „nízkotučné“ nebo „zdravé“ na etiketách, mileniálové mají vyšší očekávání. A to hlavně v případě geneticky modifikovaných potravin. Zatímco sedmdesát až osmdesát procent balených potravin podle Guardianu obsahuje složky z geneticky modifikovaných organismů, víc než 60 % mileniálů požaduje potraviny bez GMO. Poptávka po těchto produktech se postupně zvyšuje. Generace mileniálů se nechce vyhýbat jen GMO. Chtějí přesně vědět, ze kterých surovin je jídlo vyrobené a odkud tyto složky pocházejí. Touha po větší transparentnosti vede k upřednostnění lokálních značek a místních farmářů před nadnárodními výrobci. 
Někteří mileniálové tento trend posunuli ještě o krok dál a začali pěstovat vlastní potraviny v městských farmách a na střechách domů. V Praze například podle portálu Enviweb roste počet komunitních zahrad, kde lidé pěstují zeleninu. Jednu z dalších komunitních zahrad otevře ještě tento měsíc Praha 9, podobný projekt připravuje i Praha 8. Na lokální zahradničení ve městě radnice poskytují granty.

Spustit audio
  • Chcete mít ostrov sami pro sebe? Hledá se správce ostrova Lihou v Lamanšském průlivu

    6. prosinec 2018
    Ostrov Lihou a přístupová cesta k němu z Guernsey

    Malý ostrov Lihou v Lamanšském průlivu potřebuje nového správce. Ten stávající se stěhuje do Francie. „Bylo pro mě privilegiem vykonávat tuto práci. Nový správce musí přijít s novými nápady a musí také hledat nové výzvy,“ řekl BBC Richard Curtis, který se o ostrov staral 14 let.

    Práce na malém ostrově zahrnuje péči o přírodní rezervaci a údržbu jediného domu, který tam stojí. Budova byla postavena v šedesátých letech minulého století. Několik desítek let byla opuštěná. V roce 2005 ji ale nechali zrekonstruovat. „V domě není žádná televize ani rádio. Ale máme tu poutavé výhledy do okolí, které se mění společně s počasím, světlem a přílivem,“ píše se na oficiálním webu ostrova. Nový správce může využívat přírodní koupaliště a dostane také traktor, který mu bude k dispozici i pro osobní účely. Asi půl kilometru odsud se nachází větší ostrov Guernsey – druhý největší z Normandských ostrovů. Žije na něm víc než 60 tisíc obyvatel. Nový správce se k němu ale dostane pěšky pouze při odlivu. V ostatní dny roku je Lihou od Guernsey odříznutý, píše BBC.

  • Lucembursko bude první evropskou zemí, která zavede veřejnou dopravu zdarma

    6. prosinec 2018
    Autobus v Lucembursku

    Lucemburská vláda zavádí veškerou veřejnou dopravu zdarma. Chce tím řešit výskyt nejhorších dopravních zácp v některých lokalitách na svém území, a tím pádem i znečištěné ovzduší. Nově zvolená koalice chce ve svém programu celkově upřednostnit environmentální problémy.

    V hlavním městě Lucemburku žije podle britského deníku The Guardian 110 000 lidí, ale dalších 400 000 do něj přijíždí do práce, a to včetně obyvatel sousedních zemí, Francie a Belgie. Dopravní studie ukázala, že za rok 2016 strávil každý člověk v dopravních zácpách zhruba 33 hodin. Lucembursko už v létě zavedlo slevy a výhody ve veřejné dopravě, hlavně pro děti a studenty. Podobná opatření zavádějí i některá britská města nebo americké okrsky. Od roku 2020 chce ale evropský stát definitivně zrušit jakékoli jízdné. 
    Claude Moyen, učitel, který ve městě cestuje vlakem denně, se ale obává, že by tento krok mohl snížit kvalitu a pohodlí veřejné dopravy. Tvrdí to pro deník Independent a dodává, že si není jistý, jestli doprava zadarmo pomůže vyhnat lidi z aut. Vládní koalice v Lucembursku, již vede nedávno podruhé zvolený premiér Xavier Bettel, chce také otevřít téma legalizace marihuany a zavést dva nové státní svátky.

    Podívejte se taky na Přes čáru o slevách pro studenty a seniory ve vlacích. Nažene lidi snížení komfortu zpátky do aut?.

  • Ze smartphonů se do těla můžou dostávat jedovaté látky, ukázala studie

    6. prosinec 2018
    mobil - mobily - smartphone

    Pokud používáte mobilní telefon, můžou se vám z něj do těla dostávat jedovaté látky. Takový je závěr nové studie výzkumníků a výzkumnic Univerzity v Torontu, kteří se zaměřili hlavně na chemikálie přidávané do plastových částí elektroniky.

    Výzkum, na kterém je studie založená, byl vůbec prvním pokusem najít vztah mezi používáním drobné elektroniky a zatíženým lidského organismu látkami používanými ke změkčování součástek a předcházení jejich vznícení. „Zajímáme se o ně, protože jsou spojeny s neurotoxicitou, sníženou plodností a problémy se štítnou žlázou,“ vysvětlila hlavní autorka studie Miriam Diamond. Během výzkumu, který byl zaměřen jen na ženy v plodném věku, vědci a vědkyně zjišťovali obsah toxických látek v chytrých telefonech a poté i v tělech jejich majitelek. Podle jejich zjištění existuje spojitost mezi množstvím zpomalovačů hoření nalezených v mobilech a na rukou a v moči žen, kterým telefony patřily. Výzkum zároveň objevil, že ve smartphonech je těchto látek víc než ve velkých domácích elektronických zařízeních, jako jsou televize. Další výzkumy na toto téma, které je dnes v toxikologických kruzích velmi živé, budou nejspíš přibývat. Miriam Diamond totiž s vědeckou opatrností dodává, že ani její studie ještě neprokázala, jestli jsou elektronická zařízení skutečně hlavním zdrojem látek objevených v tělech zkoumaných žen.

  • Autor knihy Dej mi své jméno pracuje na pokračování

    5. prosinec 2018
    call-me-by-your-name_171209-181242_kro.jpg

    André Aciman, autor románu Dej mi své jméno, který se stal předlohou pro úspěšný film, oznámil, že chystá pokračování knihy. V úterý to naznačil na svém twitteru. 

    „Opravdu moc bych chtěl pokračování Dej mi své jméno. Ve skutečnosti jedno píšu,“ uvedl téměř rok poté, co svůj úmysl natočit další díly oznámil režisér snímku Luca Guadagnino. „Román má na konci 40 stran, které sledují příštích 20 let života Elia a Olivera, takže existuje náznak, jak ten příběh může pokračovat,“ vyjádřil se Guadagnino pro Hollywood Reporter začátkem tohoto roku. „Podle mého názoru může být Call Me první kapitolou kroniky života lidí, se kterými jsme se ve filmu setkali.“ To, že by Aciman chtěl na pokračování spolupracovat, ale vyvrátil minulý týden James Ivory, který za přepracování knihy do podoby filmového scénáře získal Oscara. I on sám vyjadřoval pochybnosti ohledně dalších dílů. „André Aciman se tomu nápadu jenom smál. Říkal, že to není dobrý nápad. Myslím, že nemohou udělat pokračování, aniž by byl na palubě. Jsou to jeho postavy a jeho příběh,“ řekl pro web Film Stage. Změnu jeho rozhodnutí vítají tisíce fanoušků.

    Podívejte se taky na V sedmnácti se zamilovat. Dej mi své jméno je jako vzpomínka na formativní zážitek.

  • PETA navrhuje ukončit používání idiomů „nepřátelských“ vůči zvířatům

    5. prosinec 2018
    jaguár

    Organizace PETA, bojující za práva zvířat, zveřejnila tweet, ve kterém se ohrazuje proti používání některých frází, které považuje za nepřátelské vůči zvířatům. 

    Doporučuje nahrazení některých anglických idiomů jinými, které vyznívají lépe. Místo „zabít dva ptáky jedním kamenem“, ekvivalentu českého „zabít dvě mouchy jednou ranou“, tak navrhuje požívat radši „nakrmit dva ptáky jedním vdolkem“. „Stejně jako začalo být nepřijatelné používání rasistického a homofobního jazyka, fráze, které trivializují krutost na zvířatech, zmizí, až více lidí začne oceňovat zvířata pro to, čím jsou, a začne ‚přinášet domů bagely‘ namísto slaniny,“ vysvětluje PETA na svém twitteru. Příspěvek pochopitelně přitáhl velkou pozornost a řada lidí na něj reagovala jízlivými komentáři. 

  • Muž si vytvořil transformera, postup se naučil v továrně na hračky

    5. prosinec 2018
    Z filmu Transformers: The Last Knight

    Muž z čínské z města Siang-jang v centrální Číně rozpůlil staré auto a vytvořil z něj transformera. Jeho robot ale není jen maketou, je plně ovladatelný a schopný vzpřímeného pohybu.

    Pro pětatřicetiletého Wanga byli podle webu China Daily transformeři láskou už od dětství, kdy kreslený seriál sledoval v televizi. Později se proto rozhodl, že si sestaví svého vlastního. Wang po střední škole odešel z domova a našel si práci v továrně na hračky, kde byl figurkami transformerů denně obklopen. Během let se seznámil s výrobním procesem hračky a naučil se ovládat 3D software na navrhování průmyslového designu. V červenci tohoto roku se vrátil domů a začal rozmýšlet, jak svůj plán uskuteční. Po téměř půl roce se mu sen splnil a robota vytvořil ze svého starého auta Kia. Projekt ho stál 40 tisíc jüanů (skoro 6 000 dolarů). Prý by ale chtěl ušetřit další milion na koupi lepšího auta, ze kterého vyrobí ještě lepšího transformera.

  • Pouliční hudebníci jsou v Británii v ohrožení. Londýn chce zavést nová omezení

    5. prosinec 2018
    03554619.jpeg

    Rada londýnských čtvrtí Westminster a Chelsea se příští rok chystá zavést nařízení o veřejném pořádku, které v některých čtvrtích zakáže busking. Hudebníci proti rozhodnutí protestují, rada podle nich nerozumí smyslu buskingu. Will Pascall, člen rady pro plánování a dopravu, ale říká, že zástupci musí zohlednit názor 70 % respondentů, kteří se v nedávném průzkumu vyjádřili pro regulaci pouličních produkcí. 

    Tvrdí, že rada se zabývá i dalšími možnostmi, jako je zavedení povinného povolení pro pouliční hudebníky. Neexistují podle něj ale důkazy, že by takové opatření vedlo k řešení problému. Busking není ve Velké Británii protizákonný, nedávné právní změny ale umožnily jeho omezování. Například ve čtvrtích Camden a Hillingdon tak může radnice udělit hudebníkům pokutu ve výši 1000 liber a ve skotském městě Dundee mají zase pouliční hudebníci zakázáno používat zesilovače, což mnohým z nich podle jejich slov znemožnilo hrát nebo značně snížilo kvalitu jejich vystupování. Podle lorda Clementa-Jonese, který buskery v parlamentu obhajuje, vycházejí tato nařízení z falešného dojmu o vztahu veřejnosti k pouličním umělcům. Podle něj mají volení zástupci pocit, že obyvatelé měst nemají busking rádi, ačkoliv všechny důkazy naznačují přesný opak. „Ve skutečnosti jeden průzkum Westminsterské univerzity, který dotazoval 1000 osob v londýnských turisticky oblíbených místech, včetně Covent Garden, Trafalgar Square a Portobello Road, zjistil, že 86 % turistů a 84 % obyvatel souhlasilo s buskingem nebo na něj nemělo žádný názor,“ cituje ho web Guardian. Busking je podle Clementa-Jonese součástí svobody slova a neměl by být potlačován.

  • Běloruská kaple v Londýně připomíná oběti Černobylu i dřevěné kostely spálené za druhé světové války

    4. prosinec 2018
    Běloruská kaple v Londýně připomíná oběti Černobylu i dřevěné kostely spálené za druhé světové války

    Běloruská kaple v Londýně získala cenu World Architecture Festivalu v Amsterdamu pro nejlepší církevní stavbu roku.

    Informovala o tom 30. listopadu běloruská státní televize. Kapli svatého Cyrila Turovského a všech patronů běloruského lidu nechali v Londýně vystavět příslušníci běloruské diaspory v roce 2016. Stavbu financoval Vatikán prostřednictvím svého londýnského zastoupení. Kaple stojí obklopena starými stromy v areálu, kde se už delší dobu nachází kulturní centrum londýnských Bělorusů. Postavena je ze dřeva, čímž se stala prvním dřevěným chrámem v Londýně od velkého požáru města v roce 1666. Architektonická podoba svatostánku je dílem studia Spheron Architects, konkrétně britsko-čínského architekta Tszwai Soa, který se nechal inspirovat tradiční běloruskou dřevěnou architekturou. Dřevěná budova podle něj „připomíná běloruské dřevěné kostely spálené za druhé světové války“. Při práci na projektu navštěvoval Bělorusko, kde staré dřevěné chrámy pečlivě studoval a kreslil. Kaple je určena pro čtyřicet návštěvníků a přístupná je i vozíčkářům. Vysoká okna umožňují ve dne přístup světla, v noci pak vyvolávají naopak dojem, že uvnitř osvětlený chrám vyzařuje světlo do svého okolí. Kaple slouží také jako památník obětí černobylské katastrofy, prý první v západní Evropě. Netradiční je i tím, že náleží běloruské řeckokatolické neboli uniatské církvi, která je v Bělorusku významná historicky, v 19. století však prakticky zanikla a i nyní má jen velmi málo věřících. Chrám už získal řadu mezinárodních ocenění a nominován byl i na evropskou Cenu Miese van der Rohe.

    Podívejte se taky na „Počet stalkerů v Černobylu roste, nedávno tu jeden zemřel,“ říká dozimetristka Michaela Bušovská.

  • Od dřevěných andělíčků až po svastiky. Berlínské muzeum ukazuje, jak se měnily vánoční ozdoby

    4. prosinec 2018
    Vánoční dekorace v Berlíně

    Německé historické muzeum v Berlíně připravilo expozici historických vánočních ozdob. Sbírka představuje stovky předmětů a obsahuje tradiční skleněné koule i nacistické symboly. Historické ozdoby má muzeum ve svých sbírkách dlouho, veřejnosti je ale ukáže vůbec poprvé.

    Podle webu Deutsche Welle pohled na rozmanitou kolekci odhaluje, že vánoční ozdoby nemusí být jen slavnostní dekorací, ale mohou mít i politický význam. Každá ozdoba vypráví jiný příběh. Ručně vyrobení dřevění andělíčci z oblasti Krušných hor připomínají tradiční idylické Vánoce, zatímco lesklé barevné koule naopak odrážejí komerčnější stránku těchto svátků. Svastiky a další nacistické symboly zase ilustrují, jak se nacisté pokoušeli Vánoce využít pro svou vlastní propagandu. Výstava podle webu také ukazuje, jak se vánoční ozdoby stávají kvůli globalizaci a migraci čím dál více mezinárodní. Více než 500 předmětů pocházejících z období od 19. století až do současnosti bude vystaveno do začátku března.