Mileniálové s prvním sexem nepospíchají, jeden z osmi ho ve 26 letech ještě nezažil

Porno - sex - milování

Na první pohled mají mladí lidé díky technologiím sex doslova na dosah ruky, jenže se ho bojí. Podle výzkumu otálejí mileniálové ve Velké Británii s první sexuální zkušeností déle, než bychom čekali.

Jeden z osmi ho nezažil ani ve 26 letech, píše britský Telegraph. Strmý nárůst mladých lidí, kteří sexuálně nežijí, souvisí podle odborníků se „strachem z intimity“ a tlakem sociálních sítí. Původně vládní projekt s názvem Next Steps, který nyní spravuje University College London, sledoval 16 000 Britek a Britů narozených mezi lety 1989 až 1990, a to od jejich čtrnácti let. Z výzkumu vyplývá, že mileniálů čekajících na první sex výrazně přibylo. V předchozí generaci jej ve stejném věku nezažil jen jeden z dvaceti. Podle Susanny Abse, psychoanalytické psychoterapeutky, dnešní mladí vyrůstají v „kultuře hypersexuality“, která způsobuje strach z intimity. Dívky a mladíci jsou stresovaní všudypřítomnými zobrazeními dokonalých pevných těl. Frustrující je i představa, že se o jejich selháních a nedostatcích může prostřednictvím sociálních sítí dozvědět prakticky kdokoliv. Pokud předpokládáme, že sex nezažili také ti, kteří odmítli ve výzkumu na tuto otázku odpovědět, stoupne počet sexuálně nezkušených mladých na jednoho ze šesti, dodává Steve McKay, profesor sociologie z univerzity v Lincolnu. 

Podívejte se taky na Úzkosti, nebezpečí mrtvice a neinformovaní kluci. Přestanou Češky brát hormonální antikoncepci?.

Spustit audio
  • Oceány se podle nové studie ohřívají rekordně rychle

    14. leden 2020
    Oceán a pláž

    Oceány platí podle vědců za lakmusový papírek klimatické krize, absorbují totiž 90 % tepla zachyceného skleníkovými plyny. Teplota oceánů je teď na rekordních úrovních a ukazuje podle deníku The Guardian jediné: planeta se neoddiskutovatelně zahřívá čím dál víc a čím dál rychleji.

    Nová analýza týmu profesora Johna Abrahama z University of St. Thomas v Minnesotě v USA ukazuje, že posledních pět let bylo nejteplejších v celé historii měření. Množství tepla, které v oceánech přibylo, si podle vědců můžeme představit tak, jako by každý člověk na planetě měl den a noc zapnutých 100 mikrovlnek najednou. Teplejší oceány zapříčiňují silnější bouřky a narušují vodní cyklus, takže se objevuje víc povodní, sucha a požárů. Hladina oceánů navíc neúprosně stoupá. „Ne teplota vzduchu, to oceány nám skutečně ukazují, jak rychle se Země otepluje,“ vysvětluje autor studie Abraham. „Zjistili jsme, že rok 2019 nebyl nejteplejším rokem v historii, ale přinesl největší roční nárůst teploty za poslední dekádu,“ doplňuje další člen týmu Michael Mann.

    Analýza, kterou vědcům otiskl vědecký časopis Advances In Atmospheric Sciences, využívá oceánská data ze všech dostupných zdrojů ze 3 800 volně se vznášejících plavidel rozptýlených po oceánech i z podmořských termografů. Výsledky ukazují, že teplota rychleji a rychleji stoupá tak, jak se skleníkové plyny akumulují v atmosféře od roku 1987 do dneška se oceány oteplily čtyřikrát víc než v období 1955 až 1986. S tím souvisí i stoupající hladina moří za posledních deset let je nejvýš od roku 1900, kdy se údaje začaly zaznamenávat. Vědci očekávají, že do konce století stoupne hladina moře o jeden metr, což je podle deníku The Guardian dost na to, aby voda připravila o domov 150 milionů lidí po celém světě.

  • Po Hannibalovi přichází Clarice. Připravuje se seriálový sequel Mlčení jehňátek

    14. leden 2020
    Jodie Foster jako Clarice Starling ve filmu Mlčení Jehňátek

    „Po víc než 20 letech mlčení máme tu čest vrátit hlas jedné z nadčasových amerických hrdinek – Clarice Starling,“ pojmenovali tvůrci seriálu motivaci ke vzniku pokračování příběhů agentky FBI z kultovního filmu z počátku 90. let. A obdobně by mohl znít i slogan celého díla.

    Ačkoli Jodie Foster podala v mrazivém psychologickém thrilleru strhující výkon, za který si právem odnesla Oscara, a jí ztvárňovaná postava představovala na svou dobu výrazný ženský charakter, celý film si pro sebe nakonec ukradl Anthony Hopkins. Respektive Hannibal Lecter, se kterým britský herec ve své kreaci v podstatě splynul. Bohužel něco z tohoto kouzla zmizelo cestou k dalším dvěma filmům ze série natočeným na přelomu tisíciletí – ty se už obešly bez Clarice i Jodie Foster. Lepší reputaci si vydobyl seriál Hannibal věnovaný pikantním událostem předcházejícím snímku Mlčení jehňátek – s excelujícím dánským hercem Madsem Mikkelsenem v titulní roli.

    Počátek děje Clarice bude situován do roku 1993, tedy do doby přesně rok po konci Mlčení jehňátek. Divák by se měl postupně dozvídat další podrobnosti ze života hlavní protagonistky v průběhu jejího pátrání po sériových vrazích a sexuálních predátorech. „Odvaha a komplexnost postavy Clarice byly vždy inspirativní, ačkoli její osobní příběh zůstával zahalen temnotou. A to přesně teď potřebujeme – dozvědět se víc o jejím vnitřním boji, nezdolnosti a vítězstvích. Její čas je právě teď, ale zároveň vlastně vždycky,“ vysvětlují showrunneři Alex Kurtzman a Jenny Lumet, kteří jsou sehraní ze spolupráce na seriálu Star Trek: Discovery. Jméno herečky, která převezme po Jodie Foster nelehkou úlohu, ještě tvůrci neodtajnili.

  • Ženy, které dobrovolně podstoupily potrat, toho podle výzkumu nelitují

    13. leden 2020
    Demonstrace za právo na potrat v USA

    Americký odborný časopis Social Science & Medicine zveřejnil výsledky studie, která se zaměřila na to, jak ženy s odstupem času prožívají dobrovolně podstoupený potrat.

    Vědci byli pět let v kontaktu s 667 ženami z jednadvaceti států USA. Ukázalo se, že 95 % žen si myslí, že absolvování zákroku bylo správným rozhodnutím. Autoři studie se žen ptali na jejich emoce – jestli v souvislosti s potratem pociťují smutek, vinu nebo naopak úlevu. A právě úleva byla po celém pětiletém období zkoumání nejčastěji skloňovanou emocí.

    „Protipotratové iniciativy dlouhodobě tvrdí, že ženy potrat emočně poškozuje a že kvůli němu trpí a je potřeba je před umělým ukončením těhotenství chránit,“ řekla britskému deníku Guardian Corinne Rocca, hlavní autorka studie a profesorka na Kalifornské univerzitě v San Franciscu.

    „Není to ale pravda,“ naráží na to, že potratová legislativa jednotlivých států v USA přitvrzuje a ženy například povinně absolvují poradenství, které je má od rozhodnutí odradit a které se zaklíná právě onou „negativní emoční reakcí“.

    Studie tohle vyvrací – připouští, že bezprostředně po zákroku mívají ženy smíšené pocity viny a úlevy, podle vědců se ale „emoce během prvních dvou let ustálí a u 95 % žen zůstává pocit, že to bylo správné rozhodnutí“.

    Podle autorů studie by se další výzkum měl zaměřit na to, které konkrétní faktory způsobují, že ženy zažívají negativní emoce nebo potratu litují. Psychologové taky doporučují, aby se tzv. potratové poradenství spíš zaměřilo na pomoc, jak se vypořádat se stigmatem potratu.

  • Australané vyhazují z vrtulníků stovky kilogramů zeleniny pro zvířata, která utíkají před požáry

    13. leden 2020
    Australané vyhazují z vrtulníků stovky kilogramů zeleniny pro zvířata, která utíkají před požáry

    Vláda Nového Jižního Walesu v rámci úsilí o obnovu území, která zasáhly obří požáry, krmí přeživší vyhladovělé klokany skalní, kterým vzal oheň přirozený způsob obživy. Podle Matta Keana, ministra energetiky a životního prostředí, úředníci v minulém týdnu z nebe do různých oblastí shodili tisíc kilogramů sladkých brambor a mrkve.

    „Poskytování potravin je jednou z klíčových strategií, které zavádíme, abychom podpořili přežití a zotavení ohrožených druhů,“ řekl Kean zpravodajskému serveru CNN a vysvětlil, že skalní klokani obvykle přežijí samotný oheň, ale zůstanou uvízlí v oblastech, kde není co jíst. Skalní klokani jsou malí vačnatci s chlupatými ocasy. Z původních patnácti druhů jich z Austrálie většina zmizela a teď jsou považováni za ohrožené. Letošní obří požáry přišly v Austrálii měsíce před začátkem oficiální požárové sezony a jen v Novém Jižním Walesu bylo podle odhadů ohněm zasaženo na půl miliardy zvířat, která buď uhynula, nebo musí nuceně migrovat. Záchrannou akci pojmenovanou Rock Wallaby můžete sledovat i na Twitteru.

  • Podle britské policie může být hnutí Extinction Rebellion bezpečnostní hrozbou

    13. leden 2020
    Hnutí Extinction Rebellion, Waterloo Bridge

    Protiteroristický útvar britské policie z jihovýchodní části země zařadil nenásilné aktivistické klimatické hnutí Extinction Rebellion na seznam extremistických skupin. Hnutí bylo nově zahrnuto po boku ultrapravicových skupin nebo teroristických islamistických hnutí do kontroverzního Preventivního programu.

    Účelem dvanáctistránkové brožurky vydané policií je informovat místní autority o extremistických ideologiích a jejich nebezpečí. Text má i sebevzdělávací funkci. Vnikl, aby pomohl „rozeznat, jestli mladistvý nebo dospělý není náchylný k extrémním nebo násilným ideologiím“, jak uvádí server BBC. Sama vzdělávací příručka popisuje skupinu takto: „Kampaň podněcuje k protestům a občanské neposlušnosti, aby vytvářela tlak na vlády v otázkách klimatické změny a vymírání druhů.“

    Hnutí, které se otevřeně hlásí k nenásilným typům přímých akcí, si vysloužilo místo na seznamu organizací ohrožujících bezpečnost hlavně proto, že nepřímo porušuje zákony. V dokumentu se upozorňuje na vnější znaky podezřelého chování, jako je například emotivní vyjadřování ohledně environmentálních témat, ekologie a klimatické změny. Redakce britského deníku The Guardian požádala policii o komentář, ta se následně za zahrnutí Rebelie proti vyhynutí na seznam extremistických skupin omluvila a na dalších úpravách momentálně pracuje. Mluvčí hnutí, profesor Rupert Read, ve své reakci mimo jiné parafrázoval Gretu Thunberg: „Jak mohli? Děti, učitelé, prarodiče, sestřičky po celé zemi dělali s nejlepší vůlí různé nenásilné akce, aby přiměli naše politiky a hráče na poli velkého byznysu k odpovědnosti za zbídačený stav naší planety. A tohle je odpověď ze strany establishmentu.“

    Čtěte také Rebelie proti vyhynutí má od začátku blokády třicet tisíc nových podporovatelů. Rostou i příspěvky.

  • Želví playboy Diego bohatým sexuálním životem zachránil celý svůj druh

    13. leden 2020
    Želví playboy Diego

    Diego, zástupce ohroženého druhu sloních želv, zachránil svým nekontrolovatelným sexuálním apetitem celý druh před vyhynutím. Teď dokončil svou misi a ze šlechtitelské stanice, kde předčil očekávání vědců o stovky procent, se vrací zpátky do volné přírody.

    Jak píše zpravodajský server CNN, když se Diego spolu s dalšími patnácti samci zapojil do programu boje o přežití obřích sloních želv, na ostrově Santa Cruz na Galapágách žili jen dva samci a dvanáct samic. Diego měl ale během svého pobytu na ostrově tolik želvího sexu, že populace vzrostla na dva tisíce jedinců. Zástupci galapážského národního parku odhadují, že je stoletý samec otcem nebo dědečkem asi 40 % všech želv. „Z toho vidíme, že ohrožená zvířecí populace je znovu schopná rozmnožovat se a rozvíjet,“ říká ředitel národního parku Jorge Carrión. Diego si teď podle novin The New York Times odchází vychutnávat zasloužený playboyský důchod do divočiny.

    Přečtěte si také Na Galapágách objevili želvu, která byla 100 let považována za vyhynulou.

  • Helsinky zamořili králíci. Město je chytá a předhazuje lvům

    10. leden 2020
    Králík

    Ve finských Helsinkách žije mnoho králíků. Jsou potomky uprchlých domácích mazlíčků z 80. a 90. let, kteří se postupně rozmnožili. Ačkoli se je radnice snažila vyhubit a také je postihla nákaza, jejich počty opět vzrůstají.

    Navzdory tomu, že se někomu mohou zdát roztomilí, králíci způsobují mnoho nepříliš roztomilých problémů. Pojídají totiž rostliny v parcích a škodí i stromům, píše server finského veřejnoprávního rozhlasu a televize YlePodle městského úředníka zodpovědného za životní prostředí Raimo Pakarinena jsou králíci téměř všude, dokazují to i fotky na stránkách Imgur.

    Výjimku tvoří oblasti v centru a městské lesy v Östersundomu. Králíkům se totiž více daří v menších parcích než v rozlehlých lesích. Pokud letošní teplá zima vydrží, asi těmto zvířatům jen prospěje. „Není tu žádný sníh, který by zakrýval jejich zdroj potravy, a úmrtnost králíků je o trochu menší,“ vysvětluje Pakarinen. Helsinky se je pokouší nalákat do pastí s potravou, ale vzhledem k tomu, že mají jídla dostatek, snahy nejsou příliš úspěšné. Ty, co se podaří chytit, pak město předhodí lvům a ostatním velkým kočkovitým šelmám v tamní ZOO.

  • Vysoko v Himálaji přibývají rostliny. Vědci nevědí, jestli zrychlují, či naopak zpomalují oteplování

    10. leden 2020
    Jačí karavana na cestě k Everestu

    Okolo Mount Everestu a napříč Himálajem přibývá trávy a keřů. Může za to fakt, že celý region patří mezi jeden z nejvíce oteplujících se míst na Zemi. Zatím není známo, jaký má vegetace dopad, podle odborníků ale může zhoršit záplavy.

    Od začátku tisíciletí se rychlost tání ledovců v Himálaji zdvojnásobila, píše britský deník The Guardian. Přibývající vegetace to může urychlit. Rostliny totiž absorbují více světla, čímž ohřívají půdu a své okolí. Sníh a led pak logicky tají rychleji. Díky tomu pak může docházet i ke zhoršení záplav. Oblast okolo rostlin totiž pokrývá sezonní sníh a je větší než nejvyšší část pohoří, kde je permanentní sníh a led. Jiná studie, která zkoumala tibetskou oblast velehor, ale naopak zjistila, že vypařující se voda z rostlin naopak ochlazuje své okolí. Jak píše web Encyclopædia Britannica, v horské oblasti roste především jalovec, pěnišník a mech. Vědci soudí, že jejich vliv na oteplování Himálaje bude nutné zjistit dalšími studiemi.

  • Gang důchodců terorizoval čínské město. Byli dokonce mocnější než tamější úřady a komunisti

    10. leden 2020
    starý Číňan

    Čínská policie odhalila nečekané zločince, a to gang důchodců, který vydíral z lidí peníze a nutil obchody, aby jim zboží prodávaly se slevou. Staří gangsteři se snažili využít svého věku k obstrukcím u soudu. Nejstaršímu z nich je přes devadesát let.

    Jak píše hongkongský deník The South China Morning Post, gang působil ve městě Jingtan. Jeho členové, jimž bylo mezi 68 a 92 lety, byli odsouzeni za vydírání, rvačky, ilegální zadržování lidí a za to, že vyhrožovali útokem proti vládním úřadům. Jejich šéf dostal 16 let, zatímco ostatní mezi jedním a 11 a půl lety. Gang operoval jako asociace důchodců a zaštitoval se jménem Liu, které nosí tamní velký klan. Podle úřadů byla mafie mocnější než tamější organizace komunistické strany i regionální vláda. Místní prý při jejich zmínce bledli ve tváři. Gang například vymáhal poplatek, když chtěl kdokoli postavit dům či se jen přestěhovat do nových kanceláří, a to i v případech, když k tomu dotyční měli souhlas od úřadů. Uchylovali se však i k dalším nepravostem. „Rýžovar stojí 150 jüanů. Nehledě na můj názor mi řekli, že by měl stát sto jüanů. Nechali mi stovku a odešli s rýžovarem,“ řekl jeden z obchodníků listu Beijing Youth Daily. Moci gangu se zalekly i úřady, které po výhrůžkách vzdaly své plány na výstavbu školy. Děti tak musí jezdit do jiného města. Zločinci se při soudním stání vymlouvali na stařecké nemoci, někteří dokonce tvrdili, že jsou hluší či němí. Po konzultacích s doktory policisté odhalili, že si potíže vymysleli. Jednoho ze souzených ale přesto musela během vyšetřování převážet ambulance.