Miliony mrtvých ptáků ročně. Co dělat, aby se ptactvu žilo ve městech lépe?

Vrabčáci téměř zmizeli z českých měst
Vrabčáci téměř zmizeli z českých měst

„Máme právo na zábavu, která způsobuje jiným smrt?“ ptá se v magazínu Přes čáru Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické. Řeč byla nejen o ohňostrojích, které mají na svědomí životy mnoha opeřenců, ale i o dalších nebezpečích, která na ptáky ve městě číhají. Došlo i na nejrůznější mýty, které o ptactvu kolují, třeba že straky mohou za úbytek pěvců. O tom, jak zlepšit soužití lidí a ptáků, s Lukášem Viktorou debatovala Petra Fousová z pražského magistrátu.

„Největším nebezpečím pro ptáky ve městech je člověk,“ nepřekvapivě prohlásil v Přes čáru Lukáš Viktora. Lidé ztěžují ptákům život nejrůznějšími způsoby. Nevhodné je třeba vysekávání keřů, zejména malí ptáci tím totiž přicházejí o místa k hnízdění. Je proto dobré nechat aspoň část keřů volně bujet a zbytečně také nekácet staré stromy. V jejich dutinách totiž ptáci také rádi hnízdí. „Pokud je nutné kácet třeba kvůli bezpečnosti, tak bychom to měli ptákům vynahradit například vyvěšováním budek,“ radí Petra Fousová z Oddělení ochrany přírody a krajiny Magistrátu hl. m. Prahy.   

Parky a zahrady vysekané až na dřeň, ale také třeba přemnožené, nekastrované kočky jsou hlavními důvody, proč malých pěvců ubývá. Naopak hojně rozšířený názor, že za jejich úbytek můžou straky, kterých naopak v Praze přibylo, ornitologové nepotvrdili. „Straky sice hnízda jiných ptáků vybírají, ale vliv na početnost těchto populací je zanedbatelný,“ vysvětluje Fousová. „Podle průzkumu, ve kterém se srovnávala území, kde se straky vyskytují a kde ne, byl úbytek drobných pěvců v obou oblastech stejný.“

vlaštovka

Lukáš Viktora zmínil i další mýtus, se kterým ČSO bojuje, a tím je obecné přesvědčení, že siluety dravců na skleněných plochách zabraňují, aby do nich ptáci naráželi. „Když dáte na velkou stěnu pár siluet, které navíc skutečné dravce ani nepřipomínají, vůbec to nefunguje,“ říká Viktora. „Pokud by měly nálepky fungovat, tak by jich muselo být tolik, aby reprezentativně pokryly celou plochu.“ Podle odhadů ČSO zahyne v Česku tímto způsobem asi milion ptáku ročně.

Lukáš Viktora a Petra Fousová

Objevují se ale nová technologická řešení, která dokážou skleněné plochy zabezpečit. Daří se to třeba u protihlukových stěn, problémem jsou ale pláště velkých budov i rodinných domů, stejně jako skleníky nebo jiné dekorativní prvky v zeleni. Daří se naopak zabezpečování zastávek hromadné dopravy. Praha má od loňska nový design městského mobiliáře, u kterého už se myslí i na bezpečnost ptáků. „Postupně se tento problém daří řešit, nejtěžší je ale změnit myšlení lidí – projektantů, architektů i obyčejných občanů, kteří stále na černou siluetu věří,“ uzavírá Lukáš Viktora.

Jak zateplovat, aby přitom ptáci nepřicházeli o život? Jak si upravit dům a zahradu, aby byly k ptákům a dalším zvířatům co nejvíc přátelské? A mají lidé rádi přírodu jen za městem? Poslechněte si celou diskuzi v magazínu Přes čáru.

Spustit audio

Související