Míst vhodných k pořádání zimní olympiády bude ubývat. Může za to oteplování

12. leden 2018
Zimní olympijské hry 1980

Místa, která v minulosti pořádala zimní olympijské hry, už se jich v budoucnu dost možná znovu nedočkají. Globální oteplování postupně krátí seznam možných destinací pro pořádání těchto sportovních událostí.

Vědci z University of Waterloo v Ontariu tvrdí, že od druhé poloviny 21. století nebude možné pořádat ZOH v devíti destinacích, a to ani v případě jakéhokoliv umělého zasněžování. Olympijské reprezentace se tak na ZOH už pravděpodobně nepodívají například do Soči nebo do Vancouveru. Mezi další vysoce riziková místa pak patří Oslo, Innsbruck nebo Sarajevo. Všechna tato města v minulosti zimní olympijské hry pořádala, jak připomíná New York Times.

„Svět zimního sportu se mění s tím, jak se otepluje globální klima. Elitní zimní sportovci jsou svědky tohoto dopadu na soutěžích a letních tréninkových místech,“ říká Daniel Scott z University of Waterloo. „Počasí v mnoha areálech dříve vhodných pro zimní sporty už není, co bývalo, a méně a méně míst bude schopných hostit zimní olympiádu,“ říká pro web univerzity.

  • Z Avatara bude prý rodinná sága jako Kmotr a Terminátor je hodný, vzkazuje James Cameron

    23. duben 2018
    Avatar

    Avatar je rodinná sága. To jste nevěděli, že? Druhého pokračování se sice dočkáme až v roce 2020, ale režisér James Cameron už ví, že tvoří nového Kmotra, a má konkrétní představu, jak se příběh ve čtyřech pokračováních bude vyvíjet. Bere to totiž hodně osobně.

    „Budeme pokračovat dál s těmi stejnými postavami… ale co se stane, když válečník schopný beze strachu ze smrti skočit z útesu najednou dospěje a má rodinu a vlastní děti,“ ptá se James Cameron. A vrásky na obličeji mu přidává i další pokračování Terminátora, který se vrací pod jeho tvůrčí kuratelu, a dočkat bychom se ho měli příští rok. „Filmy o Terminátorovi jsou hlavně o umělé inteligenci. Ale řekl bych, že dnes už na ni pohlížíme úplně jinak než v roce 1982, kdy jsem psal první scénář. Tehdy jsme to viděli jednoduše, prostě ‚technologie je zlá, chytré počítače jsou zlé‘. Dneska je to celé mnohem víc nuancované. ‚Chytré počítače jsou zlé… ALE...‘ A to je právě ten můj nový motiv.“ Americký režisér si pro své nestřídmé výroky do médií už dávno vydobyl pověst megalomana. Naposledy si z něj dělali legraci v seriálu Future Man, kde ho prezentují jako muže mnoha talentů, který se svým domácím počítačem mluví jazykem Na'vi a podniká odvážné výlety do oceánských příkopů, kam se dosud nikdo nevydal. Podobně ho vidí třeba i tvůrci South Parku, kteří ho rovněž v ponorce vysílají do hlubin, aby vyzdvihl (a pozdvihl) metaforickou společenskou laťku. A on to dokáže!

  • V Bulharsku zachrání zbloudilé turisty svítící horský přístřešek

    20. duben 2018
    V Bulharsku zachrání zbloudilé turisty svítící horský přístřešek

    V bulharském pohoří Vitoša nedaleko Sofie během léta vznikne supermoderní útulna. Informovala o tom bulharská televize. Půjde prý o první vysokohorský přístřešek, který se v Bulharsku postaví po padesáti letech.

    V nadmořské výšce 1 940 metrů bude na místě zvaném Tri kladenci stát přístřešek, který vzešel z architektonické soutěže, jíž se účastnilo dohromady 18 architektů. K základním požadavkům patřilo kromě ekologické šetrnosti a modulární formy stavby také wi-fi a možnost nabíjení telefonů. Autorkami vítězného projektu jsou mladé architektky Violetka Slavova a Marija Stajnova ze sofijského studia Lusio. Úspěch jejich společného projektu si Stajnova vysvětluje tím, že „hodně diskutovaly s lidmi, kteří budou přístřešek používat“. Vybraný projekt má hned několik originálních prvků – přístřešek postavený z recyklovaného hliníku, doplněného pochopitelně izolací, bude energeticky nezávislý díky větrné energii a fotovoltaické fólii na střeše. Dále bude mít čidla informující o počasí a pohybu v okolí objektu. Díky tomu bude modul za zvlášť špatných meteorologických podmínek svítit, aby k němu turisté snáz našli cestu. Když do něj v chladném počasí vstoupí, automaticky se zapne podlahové topení a osvětlení LED diodami. Uvnitř návštěvníci naleznou displej umožňující spojit se s horskou službou. Spát se bude na podlaze a kvůli úspoře prostoru také v sítích, které na místě budou k dispozici – do nevelkého přístřešku se tak má vejít až 15 lidí. Podrobnosti vítězného návrhu naleznete zde. Pokud se přístřešek ve vysokohorských podmínkách osvědčí, další si objedná bulharská polární expedice. Se soutěží přišla organizace Bring, která tak chce popularizovat moderní a energeticky úspornou architekturu.

  • Archiv BBC nabízí tisíce zvukových efektů zdarma. Má pomáhat spouštět vzpomínky u lidí s demencí

    20. duben 2018
    zvuk

    Britská veřejnoprávní BBC vytvořila online knihovnu rozličných zvukových efektů, které nabízí ke stažení zdarma.

    Píše o tom FACT Magazine. Jsou mezi nimi obvyklé zvuky, jako třeba kočičí předení, ruch kavárny nebo hluk afrického tržiště. Mezi 16 tisíci efekty ale můžete najít i řehtání poníka, zvuky Big Benu z roku 1956 nebo sbor padesáti lidí ve věku 20–30 let, kteří zvolávají „hip hip hooray“. Všechny zvukové efekty nabízí BBC na svém webu ve formátu WAV. Mediální dům ale upozorňuje, že má ke zvukům autorská práva a lidé je můžou použít jen pro osobní, vzdělávací nebo výzkumné účely. Takzvaný Archiv vzpomínek je navržený tak, aby pomohl spouštět vzpomínky u lidí, kteří trpí demencí. Zvukový fond BBC, který obsahuje i historické zvuky třeba z druhé světové války, tak může fungovat také jako stimulace. Zvukový fond časově pokrývá téměř celou dobu existence BBC. Na webu se objevují efekty od dvacátých let minulého století až po současnost.

  • Finský experiment s nepodmíněným příjmem končí s irelevantními výsledky, byl špatně navržen

    20. duben 2018
    Dav - lidé

    Dvouletý experiment s nepodmíněným příjmem ve Finsku brzy skončí. Finská vláda od začátku roku 2017 vyplácela dvěma tisícům nezaměstnaných Finů ve věku od 25 do 58 let částku 560 eur měsíčně.

    Experimentem pověřila národního poskytovatele sociálního pojištění agenturu Kela. Jedna z výzkumnic agentury řekla švédskému deníku Svenska Dagbladet, že se finská vláda rozhodla v projektu nepokračovat a v otázkách sociální pomoci půjde země jinou cestou. Experti se shodují na tom, že experiment nepřinesl zajímavé výsledky hlavně proto, že se jej neúčastnili zaměstnaní lidé. Přidat pracující Finy do experimentu bylo v plánu letos, kvůli ukončení programu k tomu ale nedojde, píše Inhabitat. Výzkumníci z tohoto rozhodnutí radost nemají, bez pracujících zahrnutých do projektu je totiž náročné říci, zda má nepodmíněný příjem vliv například na snahu o změnu práce nebo větší zájem o rekvalifikaci. „Dva roky jsou krátká doba na to, abychom byli schopni dělat nějaké závěry. Měli bychom mít víc času,“ říká expert na nepodmíněný příjem Olli Kangas. O tom, že experiment nebyl navržen dobře, už dříve psaly světové deníky. „Velikost vzorku byla malá a místo dávání peněz všem se experiment stal sociální dávkou v nezaměstnanosti. Na univerzálním nepodmíněném příjmu v tomto experimentu nebylo nic univerzálního,“ píší Antti Jauhiainen a Joona-Hermanni Mäkinen v komentáři pro New York Times.

    Podívejte se taky na Debata o nepodmíněném příjmu: Další stupeň vývoje civilizace? nebo „2017 byl pro základní příjem zlomový rok, v určitých formách už se využívá,“ říká sociální vědec.

  • Zpátky do Westworldu a diktatury Gileád: Druhé sezóny seriálů Westworld a Příběh služebnice se blíží

    20. duben 2018
    Ze seriálu Handmaid’s Tale

    Revoluce budou vládnout televizním obrazovkám celé jaro. Přinejmenším ve dvou prvoligových seriálech, které v nejbližších dnech odstartují nové sezóny.

    Do futuristického zábavního parku s neposlušnými roboty Westworld se vrátíme už 22. dubna, kdy bude na HBO mít premiéru první díl druhé sezóny. Utlačované ženy z dystopického kastovního světa diktatury Gileád budou mít příležitost zacloumat starými pořádky od 25. dubna, kdy společnost Hulu odstartuje druhou sezónu seriálu Příběh služebnice. 
    Propagační kampaň Westworldu odstartovala už na začátku února, kdy si HBO zaplatila promítání traileru na letošním Super Bowlu. Tvůrci nám slibují, že druhá sezóna bude plná temnoty, chaosu, ale také společenských přesahů. V jedné z dějových linek budeme prozkoumávat další androidský zábavní park Šógunův svět, ovlivněný starým Japonskem. Autoři se v něm prý inspirovali klasikem japonské kinematografie Akirou Kurosawou, ale také mistrem sedmdesátkových brakových akčňáků Sonny Chibou.
    Ve druhé sezóně Příběhu služebnice se samozřejmě vrátí Elisabeth Moss v hlavní roli. V retrospektivních scénách ale znovu uvidíme i Alexis Bledel coby Emily/Ofglen a z nových tváří se můžeme těšit třeba na Cleu DuVall (Veep, Carnivále) nebo Marisu Tomei (Spider-Man: Homecoming, Wrestler). Autorka literární předlohy Margareth Atwood se údajně na přípravě druhé sezóny podílela výrazněji než u první řady a pomáhala rozvíjet nové aspekty Gileádu. Seriál se nicméně prý i nadále bude v podstatných ohledech lišit od původního románu. Showrunner série Bruce Miller slibuje, že se druhá sezóna dotkne témat mateřství nebo terorismu. V ideálním případě by rád celý seriál roztáhl na hodně ambiciózních 10 sezón. Další detaily ohledně druhé sezóny jsou zde

  • Kdo zavraždil děti z Atlanty? David Fincher odhaluje první detaily o nové řadě seriálu Mindhunter

    20. duben 2018
    Ze seriálu Mindhunter

    Mindhunter patřil k nejúspěšnějším loňským počinům, pod kterými byl podepsán streamovací gigant Netflix. Nevšední thriller plný mluvících hlav (které vraždí) znamenal triumfální návrat Davida Finchera na pole žánru, jenž sám před několika lety výrazně ovlivnil filmy Sedm a Zodiac.

    Vzhledem k tomu, že Mindhunter se řadil k vrcholům celého seriálového roku, byla druhá sezóna jasnou věcí. Detektivové Holden Ford a Bill Tench se s profesorkou psychologie Wendy Carr vrátí ke svému revolučnímu výzkumu mysli sériového vraha. Tentokrát prostřednictví případu vražd dětí, ke kterým na přelomu 70. a 80. let došlo v Atlantě. Všech dvacet osm obětí pocházelo z místní afroamerické komunity a mnoho z nich je dodnes nevyjasněných. Fincher se těší na možnost využít více afroamerické hudby, zároveň oznámil, že sám bude režírovat pilot a finále osmidílné série. O zbytek dílů se podělí zkušený seriálový režisér Carl Franklin (13 Reasons Why, Pozůstalí, Dům z karet) a pozoruhodný indie filmař Andrew Dominic (Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem, Zabít tiše). Rozhodující slovo ale měl a bude mít právě sám Fincher, který bude řídit všechny následné dotáčky. Natáčení začne během května a kotoučový magnetofon agenta Forda se znovu roztočí v první polovině roku 2019.

    Podívejte se na recenzi první série Brilantní seriál Mindhunter loví v kalných vodách lidské přirozenosti.

  • Části Velkého bariérového útesu, největšího korálového ekosystému světa, se kvůli oteplování uvařily

    20. duben 2018
    Mrtvé korály

    Podle nové studie měly zvyšující se teploty v roce 2016 velký vliv na největší korálový ekosystém na světě. Vědci zjistili, že osm měsíců trvající oteplení Korálového moře východně od Austrálie zapříčinilo, že hladina měla průměrně zhruba o jeden stupeň Celsia více, než je obvyklé.

    Studie zveřejněná tento týden v magazínu Nature uvádí, že kvůli změně prostředí vymřelo skoro 30 % útesu. Některé korály se podle autorů dokonce „uvařily“. „Dosavadní názory předpokládají, že korály po škodlivém tak zvaném bělení umírají pomalu, a to kvůli vyhladovění. To ale není to, co se nám podařilo zjistit. Překvapilo nás, že polovina z procesů umírání korálů, které jsme sledovali, proběhla velmi rychle,“ cituje server Huffington Post vedoucího studie Terryho Hughese. 
    Vědci upozorňují, že pokud se nepřijmou určitá opatření a nezačne se s omezováním klimatických změn, může to pro korálový útes znamenat zkrátka konec. „Je to katastrofální. Může tu existovat záblesk naděje, že situace není tak hrozná nebo že se korály mohou z teplotního šoku zotavit. Tato studie ale upozorňuje na to, jaká je realita. Bělení korálů navždy změní Velký bariérový útes,“ řekla australské ABC News klimatoložka Sarah Perkins-Kirkpatrick. Podle ní existuje jen málo druhů korálů, které dokážou odolat výkyvům teplot.

  • Američané vyhodí každý den asi 150 000 tun jídla, hlavní podíl na tom prý mají lidé žijící zdravě

    19. duben 2018
    Ovoce

    V odpadkových koších amerických domácností skončí každý den celkem přibližně 150 000 tun potravin. Zjistila to studie amerického ministerstva zemědělství. 

    V přepočtu na osobu údaj znamená, že každý obyvatel USA vyhodí dennodenně necelý půlkilogram jídla. Nejčastěji se podle informací zveřejněných na serveru Plos One lidé zbavují ovoce a zeleniny. Nejvíce potravin tak, jak upozorňuje britský The Guardian, pravděpodobně vyhodí ti, co se snaží stravovat zdravě a zařazují do svého jídelníčku hlavně zemědělské plodiny podléhající rychlé zkáze. Nejde ale jen o problematiku vyhozeného jídla. Ročně je na vyprodukování vyhozeného jídla potřeba přes 12 milionů hektarů půdy, skoro 354 milionů kilogramů pesticidů a necelých 16 miliard hektolitrů vody na zavlažování. Vedle toho se jedná také o spotřebovaný materiál a energii na jejich zpracování, dopravu nebo skladování. Ovoce a zelenina vyžadují méně půdy než třeba produkce masných výrobků. Na druhou stranu se na jejich produkci spotřebuje více průmyslových hnojiv a vody. Autoři studie analyzovali data o potravinách za roky 2007–2014, aby zjistili, kde se jídlem plýtvá nejvíce a jaké jídlo vlastně Američané zkonzumují. „Naše společnost by se měla snažit o zlepšování kvality jídla a zároveň o snižování plýtvání potravinami. Potřebujeme vyřešit oba problémy,“ myslí si výživová poradkyně a spoluautorka studie Lisa Jahns. Podle Jordana Figueireda, který stojí za projektem „Ošklivé“ ovoce a zelenina, je problém i v tom, že se jídlem plýtvá na mnoha úrovních. Zároveň si myslí, že existuje spousta možností, jak obchody mohou a zároveň by měly bojovat proti plýtvání jídlem. Jedním z možných řešení je podle Figueireda rozšíření kompostování. V současnosti je dostupné prý jen asi pro každého desátého Američana.

  • Labutě si v Kodani staví plovoucí hnízda z odpadků, jsou pro ně ale nebezpečná

    19. duben 2018
    Labutě si v Kodani staví plovoucí hnízda z odpadků, jsou pro ně ale nebezpečná

    Labutě jsou v kodaňských kanálech nucené stavět si hnízda na ostrůvcích částečně tvořených odpadky. Objevila se nedaleko populárního mostu Dronning Louises Bro, který spojuje centrum metropole se čtvrtí Nørrebro.

    Podle ochránců přírody se ale ptáci mohou do odpadků zamotat a zranit se a odpadky škodí i dalším zvířatům. Na téma upozornil server The Local.dk. Problémem jsou hlavně plasty, které zvířata snadno zamění za svoji potravu. V těle se jim ale nerozloží a mohou je zabít. „Proto je pro nás tak důležité, abychom plasty z přírody odstranili a radši je vyhazovali tam, kde mohou být zrecyklovány,“ řekla dánské televizi TV2 prezidentka Dánské společnosti pro ochranu přírody Maria Reumert Gjerding. Stejný problém se v Kodani objevil i vloni. I proto Dánská společnost pro ochranu přírody vyhlásila v pondělí týden sbírání odpadu. Po celém Dánsku se do něj zapojí 141 000 dětí. Loni během podobné akce v přírodě nasbírali 155 000 kilogramů odpadků a 110 000 plechovek. Tématu se věnuje například dánský veřejnoprávní rozhlas.

    Podívejte se taky na Kdo zachránil romantiku pražských náplavek? Místní labutě krmí už 7 let Labutí máma.