Místo léků mě dali na plavecký trénink, říká novinář Jiří Pasz, který žije s ADHD v dospělosti

„Týká se to i naší rodiny, konkrétně od mentálního hendikepu přes různé závislosti až po schizofrenii či bipolární afektivní poruchu,“ říká Pasz otevřeně s tím, že on sám má zkušenost s ADHD. „Dříve se předpokládalo, že se ADHD týká pouze dětí, že jsou to nepozorné a neklidné děti a s věkem příznaky odezní,“ vzpomíná novinář.

U čtyřiceti až šedesáti procent pacientů ale příznaky poruchy přetrvávají i v dospělosti a je třeba je léčit. Někomu stačí režimová opatření, někomu pomůže psychoterapie, někdo potřebuje i medikaci, záleží na vlastních projevech nemoci. Jiřímu v dětství pomohl například plavecký trénink a v dospělosti kromě jiného i diář.

Čtěte také

Diagnóza F: Lidé s poruchami pozornosti selhávají i v běžných situacích

Duševní nemoci mají podle Pasze vliv i na věk, kterého se lidé dožívají. Podle některých výzkumů žijí pacienti s těžšími diagnózami až o dvacet let méně. To může souviset s tím, že jejich tělo může být v návaznosti na duševní nemoc v horší kondici, ale také s horší dostupností adekvátní zdravotní péče.

„Jeden z přátel mého otce měl schizofrenii a umřel, protože ho lékaři odmítali ošetřit. Měl nějakou formu otravy krve a trvalo strašně dlouho, než mu uvěřili, že to není součást jeho bludů, ale že má skutečné potíže,“ říká Pasz.

Jak se s příznaky ADHD píše pětisetstránková kniha? Proč se Jiří Pasz při práci šklebí? A co všechno má společného s fenomenálním plavcem Michaelem Phelpsem? Poslechněte si Diagnózu F.