Místo minimalismu designové oázy, chrámy umění nebo konzumu. Jak by šlo změnit vestibuly metra?

31. červenec 2018

Stanice metra nepatří k místům, kde by lidé trávili volný čas. Projekt Vestibul metra: Prostor pro Pražany se ale snaží ukázat, že stanice podzemky jsou součástí veřejného prostoru, mohou být příjemné a vybízet k zastavení. Architekti si je představují jako inspirativní centra plná nejrůznějších uměleckých i komerčních lákadel. Bylo by pak ale možné si ve stanicích budoucnosti koupit obyčejný rohlík na svačinu?

Vestibul stanice linky C Nádraží Holešovice ústí na nepříliš vábný plácek, kde kromě fastfoodového řetězce není už skoro nic. Pár jedinců, kteří se v odpoledním horku snaží vtěsnat pod několik stromů, s odpovědí na otázku, jak by měl vypadat ideální vestibul metra, váhá. „Nějaký stánky s pečivem by tu mohly bejt,“ zamýšlí se jedna z cestujících, o kus dál sedící mladík víc obchodů v metru ale odmítá. „Pasáží je po celý Praze dost, takže v metru by už fakt bejt nemusely.“ Všichni oslovení se shodují, že by se měla přidat zeleň, nejvíc jim ale záleží na tom, aby okolí metra bylo uklizené a bezpečné.

Jen pár metrů od nich visí na stěnách stanice architektonické vize, které vzešly z projektu architektonické kanceláře CCEA MOBA. Projekt Vestibul Metra: Prostor pro Pražany se snaží otevřít veřejnou diskuzi o tom, jak by mohly stanice plnit nejen dopravní, ale i občanskou roli. „Oslovili jsme šest studií, aby navrhla, jak by ideálně Nádraží Holešovice mohlo vypadat,“ vysvětluje Ondřej Kohout z CCEA. „Praha je podle nás oproti jiným metropolím trochu pozadu, potenciál těchto prostorů se u nás dostatečně nevyužívá. Jinde jsou ze stanic třeba komunitní centra, kulturní instituce, ale i atrakce pro turisty.“

Návrh stanice metra podle Studio Federico Díaz

Architekti, kteří se projektu účastnili, pojali své návrhy velkolepě. Atelier bod architekti umístili na strop stanice velkoplošné projekce, které informují o okolních zajímavých institucích. Chybik+Kristof architects, kteří navrhli proměnu stanice Křižíkova, navrhli zelenou pyramidu s rostlinami uvnitř i zvenku. Federico Díaz se zase zaměřil na to, jak na člověka působí materiál a jak se dá lidská duše kultivovat hudbou. Na jeho vizualizaci vestibul vypadá jako monumentální svatostánek.

„Já preferuju vestibuly metra co nejvíc minimalistické a praktické, přece jen to není žádný chrám umění, ale takový mezičlánek,“ domnívá se architekt a popularizátor architektury Petr Kučera. „Ve vestibulech by mělo být to, co potřebujete ráno cestou do práce – pekařství, trafika, květiny, to stačí. Nelíbí se mi, když jsou tam second handy, kasina a podobně. I on ale zdůrazňuje, že i v minimalistickém pojetí by se nemělo zapomínat na uměleckou výzdobu. „Stačí jeden kvalitní detail, třeba mozaika, freska. Dobrým příkladem jsou stanice linky A. V 90. letech ani současnosti se ale bohužel na tyto kvality nepodařilo navázat. Dopravní podnik stanice pojímá jen jako čistě dopravní stavby, což je chyba.“

Návrh nové stanice metra podle studia Atelier bod architekti

Časy se ale možná pomalu mění, částečně za to může tlak odborníků a veřejnosti. Nové stanice linky A, ani to, že se chystané metro D bude stavět bez architektonické soutěže, se lidem nelíbí, a tak začíná Dopravní podnik hlavního města Prahy svou politiku měnit, například je jedním z partnerů projektu věnovaného vestibulům. Architektonické návrhy, které z projektu vzešly, jsou však jen návrhy, nepočítá se s tím, že by se některý z nich skutečně realizoval. Tým CCEA MOBA ale doufá, že i jen samotná diskuze může zkvalitnění veřejného prostoru pomoci. „Může snad přinést prvky a nápady, které budou v budoucnu skutečně využity,“ věří Ondřej Kohout. 

Poslechněte si, jak by mohly v budoucnu vypadat Holešovice, co si o metru myslí občané a co architekti a proč se stanice Křižíkova změnila v zelenou pyramidu.

autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.