Mistrovství světa v Kataru bude pomníkem otroků. Český fotbal ale s tamějším svazem začal spolupráci

Katarský šampionát už roky sklízí kritiku ze všech stran a mimoděk tak pomohl fotbalový svět do určité míry změnit. Nyní se ke spolupráci s tamějším svazem zavázala i Fotbalová asociace České republiky.

Do Kataru připlouvají ročně tisíce imigrantů z indického subkontinentu kvůli nadějím na lepší pracovní příležitosti. Mnozí z nich se ale místo blahobytu za oceánem vracejí ke svým blízkým v rakvích. Jsou to hlavně Nepálci, kterých je v Kataru podle odhadů asi 200 tisíc. Pracují většinou na stavbách, ubytováni jsou v chatrčích a na pracovištích nemají zajištěnou základní bezpečnost. Mnozí umírají po úrazech na stavbách nebo po infarktech kvůli padesátistupňovým vedrům a nedostatku jídla.

Nelidské pracovní podmínky způsobuje do velké míry nedávno zrušený systém kafala, ve kterém musí být každý migrant zaregistrován u svého sponzora. Dělníkům jsou při příjezdu odebrány pasy, platy jsou vypláceny až měsíce po odvedené práci a lidé nesmějí opustit Katar nebo změnit zaměstnavatele bez souhlasu firmy.

„Uděláme potřebné kroky, abychom ochránili práva zahraniční pracovní síly,“ uvedl katarský ministr práce Salah al-Cholajfí v roce 2013. Přes výzvy OSN či FIFA a částečné reformy je ale podle informací Amnesty International situace pro přistěhovalecké dělníky dnes stále kritická. „Při dosavadním tempu připadne na každý zápas na mistrovství světa 62 mrtvých dělníků,“ uvedla k tomu iniciativa Play Fair Qatar v roce 2015.

Stín katarské volby

Hned od chvíle, kdy bylo jasno, že účastníci mistrovství světa ve fotbale poputují v roce 2018 do Ruska a o čtyři roky později do Kataru, se nad tímto rozhodnutím FIFA rozpoutala diskuze, která doteď neutichla. Sedm let starý výběr Ruska by sám o sobě tolik pozdvižení nevzbudil, přestože se očekávalo, že se šampionát bude konat v Anglii – Rusové ještě nikdy mistrovství světa nepořádali. Katar ale dodal rozhodovacímu procesu docela jiný punc. Až do prosince 2010 panovalo přesvědčení, že i když může docházet k nesrovnalostem při výběru pořadatelů, jde o proces, ve kterém FIFA dbá na dodržování objektivních kritérií – například na zdraví a bezpečí všech zúčastněných, funkční infrastrukturu v zemi nebo ekonomickou únosnost pro pořádající zemi.

Finále Poháru emíra v Dohá v roce 2009|foto: D@LY3D

Volba Kataru všechno popřela. V zemi o velikosti půlky Moravy žije jen dva a půl milionu lidí, není tu žádná fotbalová tradice a hlavně – na velkou sportovní akci tu není vhodné klima. V létě se tu teploty pohybují okolo 50 stupňů Celsia. Během kandidatury země nenaznačila, že by se šampionát kvůli vedrům musel přesunout na jiný termín, až před dvěma lety oznámila, že se mistrovství světa vůbec poprvé neuskuteční v létě, nýbrž v zimě.

Velké rozladění okolo volby Kataru panovalo především v USA a Austrálii, které také usilovaly o pořádání MS v roce 2022. Právě Spojené státy pak přispěly k rozkrytí korupce Jacka Warnera, Chucka Blazera a dalších členů výkonného výboru FIFA, kteří rozhodli o přidělení MS do Kataru. Prezident Světové fotbalové federace Sepp Blatter po sedmnácti letech rezignoval a organizace poté přijala řadu reforem, díky kterým by dnes měla fungovat transparentnějším způsobem.

Cena mistrovství: tři české státní rozpočty

Problémem mistrovství světa v Kataru ale zdaleka není jen korupce. Přestože se přesune zřejmě na listopad či prosinec 2022, teploty se mají pohybovat okolo 30 stupňů. A že ani tehdy nejde o ideální podmínky pro fotbal, dokázalo sobotní utkání české reprezentace proti domácímu Kataru, kdy výběr trenéra Karla Jarolíma dohrával zápas fyzicky zcela vyčerpán. Katarští pořadatelé od začátku plánovali stadiony klimatizovat, tím pádem ale vyvstává otázka, jak velké nároky bude šampionát klást na životní prostředí.

I finanční výdaje na šampionát budou bezprecedentní. Tak to sice u velkých sportovních akcí bývá, katarské mistrovství světa je ale v tomto ohledu na docela jiné planetě. Už mistrovství v Brazílii provázela obří korupce při výstavbě stadionů a nejinak je tomu i v Rusku. Cena obou šampionátů se přitom má pohybovat okolo 12 miliard dolarů. Na katarské mistrovství ale země vynaloží údajně až okolo 220 miliard dolarů, což by v Česku pokrylo veškeré výdaje státního rozpočtu na tři roky.

I když pomineme ekologickou a ekonomickou zátěž, Katar je dnes vystaven obřímu diplomatickému tlaku ze strany sousedů na Arabském poloostrově kvůli obviněním z údajné podpory terorismu. Je otázka, nakolik jde arabským státům spíš o konec katarské stanice Al-Džazíra, třeba Saúdská Arábie čelí důvěryhodnějším důkazům o podpoře terorismu. Řadě představitelů arabských států televizní kanál vadí kvůli investigativním reportážím a ambicím stát se alternativním hlasem na celosvětovém mediálním trhu. Výsledkem je každopádně nestabilní prostředí v místě, kde by měly za pět let proudit statisíce fotbalových fanoušků.

Newsroom televize Al-Džazíra, která je pravděpodobně jednou z příčin diplomatického konfliktu se sousedními státy|foto: Wittylama

Katar ale není pouhým obětním beránkem svých sousedů a ostrůvkem svobody na Arabském poloostrově. Lidská práva jsou v zemi potlačována podobně jako v celém regionu. Přestože katarské ženy požívají větších svobod a mají větší zastoupení na trhu práce než v jakékoliv jiné arabské zemi, rozdíly v platech jsou obrovské a potraty jsou nadále tabu. Básník Muhammad al-Adžámí dostal v roce 2012 trest doživotí za kritiku vlády, i když mu katarský emír Tamím ibn Hamad Al Sání loni udělil milost. Nemluvě o homosexualitě, která je v Kataru také trestná odnětím svobody až na sedm let a LGBT práva tu prakticky neexistují.

Spolupráce FAČR s Katarem je i politický krok

Přes veškeré kontroverze uzavřela Fotbalová asociace České republiky s katarským fotbalovým svazem memorandum o spolupráci. Obě strany budou podle vyjádření FAČR kooperovat především v oblasti mládežnického fotbalu, proběhnout by měly i výměny stáží pro trenéry. FAČR přitom neuvedla, zdali pro ni ze spolupráce neplynou finanční závazky či benefity.

Ačkoliv jde o spolupráci primárně na sportovní úrovni, a ve FIFA i v Mezinárodním olympijském výboru převládá dogma nevměšování politiky do sportu, FAČR získává od státu nejvíce příjmů na dotacích ze všech nevládních neziskových organizací v České republice. Bývalý předseda FAČR Miroslav Pelta je nadále trestně stíhán za údajné ovlivňování rozdělování státních dotací do sportu. Kvůli vyšetřování bylo vyplácení dotací pozastaveno a fotbalové oddíly se bez těchto prostředků, které přerozděluje FAČR, nacházely v kritické situaci. A také samotná fotbalová asociace musela nastavit úsporný režim.

Myslet si, že fotbalový svaz funguje v Kataru nezávisle na politických špičkách země, by bylo víc než naivní. Současným předsedou Katarského fotbalového svazu je Hamád bin Chalífa Al Thání, který osmnáct let vládl Kataru a před čtyřmi lety abdikoval na svou funkci emíra, aby ji předal svému synovi Tamímovi. Katar také skrze různé státní firmy vlastní velkoklub Paris Saint-Germain, sponzoruje Barcelonu a usiluje o vybudování své státní image přímo skrze sport. Ačkoliv se dlouho spekulovalo, jestli šampionát Kataru nebude odebrán, takový scénář by se naplnil zřejmě jen kvůli otevřenému válečnému konfliktu nebo státnímu bankrotu. Mistrovství světa v Kataru je tedy, zdá se, nevyhnutelnou záležitostí.

Pusťte si také rozhovor s autorem textu, ve kterém uslyšíte, proč může být partnerství českého a katarského fotbalu problematické.