Mladí lidé potřebují pocit, že někam patří, říká socioložka o slovenských volbách

„Nedá se mluvit o jednom tématu, ale kdybych to měla zúžit na jedno téma, tak to byla korupce a zneužívání mocenského postavení,“ shrnuje parlamentní volby slovenská socioložka Oľga Gyárfášová z Univerzity Komenského v Bratislavě. Heslem těchto parlamentních slovenských voleb bylo podle politoložky z bratislavské Univerzity Komenského Dariny Malové slovo změna. „Všechny politické strany volaly po změně. Včetně vládního SMERU.“ Podle Malové bylo ale v pozadí téma spravedlnosti, přestože její pojetí bylo u různých voličských skupin rozdílné: „Individuální chápání spravedlnosti rozhodovalo o volbách jednotlivých voličů. Ať už šlo o sociální spravedlnost, o vypořádání se s korupcí, nebo o potrestání viníků vraždy Kuciaka,“ říká Malová

Vítězem voleb se nakonec stalo hnutí Obyčejných lidí a nezávislých osobností (OĽaNO) Igora Matoviče, který si za svůj cíl vytyčil zejména boj s korupcí. Podle socioložky Gyárfášové se ale jedná o heterogenní konglomerát: „Mimo vlastní heterogenitu měla strana na své kandidátce další tři menší politické strany. Jednak Křesťanskou unii, takové odštěpení od křesťansko-demokratického hnutí ultrakonzervativního názorového zaměření, potom Změnu zdola, která by se mohla řadit k tomu liberálnímu proudu, a stranu Nova.“ Obě odbornice se shodují, že není jisté, co od hnutí tohoto typu můžeme čekat, ani jestli bude schopno dělat systémové změny institucí.

Předseda hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igor Matovič|foto: Ondřej Deml,ČTK

Darina Malová poznamenává, že strana má pouze 45 členů, tak jak jí to ukládá zákon. Není navíc známé, kdo přesně jsou členové této strany: „Co je to za politickou stranu s 45 politickými členy a požadavkem na předsednictvo?“ pokládá si řečnickou otázku Malová. Příliš toho dnes nevíme ani o vnitřním fungování strany a rozhodovacích mechanismech. Podle Malové se jedná o stranu jednoho muže: „Když někteří lidé z jeho strany chtěli v minulosti víc autonomie nebo nedej bože mluvit do fungování OĽaNO, tak to byl pro ně konec. To se projevilo například odchodem bývalé poslankyně Veroniky Remišové.“

Darina Malová |foto: archiv Dariny Malové

 „Slovensko trápí vysoká míra regionálních rozdílů. Tyto volby ukázaly, že jádro liberálně orientovaných voličů se soustřeďuji ve větších městech, zejména v Bratislavě,“ říká Darina Malová, což dokládá na případě okrsku Bratislava 1, která byla jediným obvodem, kde vyhrála koalice Progresivné Slovensko/Spolu. Přesto politoložky Malové nebylo regionální štěpení během těchto parlamentních voleb tak silné, jako v minulosti. Dříve SMER SD a Slovenská národní strana byly považovány za rurální strany, které měli podporu zejména u staršího voličstva a v méně rozvinutých částech Slovenska. Igoru Matoviči se podařilo získat přízeň napříč věkovým a demografických spektrem společnosti.

Socioložka Gyárfášová dodává, že regionální štěpení přetrvává i například v podpoře krajně pravicové strana Mariana Kotleby Ľudová strana Naše Slovensko. Ten získává vyšší podporu zejména v méně ekonomicky výkonných okresech jihovýchodního pásu, jako jsou Poltár, Krupina nebo Gelnica. Důvody, proč ale Kotleba dokáže zaujmout i mladší generaci nesouvisí jen s ekonomickou situací těchto regionů. Velmi často se totiž podle Gyárfášová jedná o lidi zaměstnané, kteří nejsou primárně ekonomicky vyloučeni. Trpí ale nějakou formou sociálního vyloučením. „Ta podoba sociální deprivace může být různá. Můžou to být mladé žijící v oblastech, kde nemají tolik životních příležitostí, příležitosti karierního růstu. Často nemají možnosti, jak trávit volný čas nebo mít nějaké kulturní vyžití. Ta strana nabízela to, co člověk v teenagerském věku potřebuje: pocit, že někam patřím, že jsem součástí nějaké komunity,“ dodává socioložka Oľga Gyárfášová.