Modrá města. Plovoucí domy pomáhají řešit problém se stoupající hladinou moří

Plovoucí domy

V amsterdamské čtvrti Ijburg žije dvacet tisíc lidí, místní děti chodí do deseti škol, jsou tu kavárny, tělocvičny, parky. Celá čtvrť přitom stojí na moři a tvoří ji plovoucí domy. Projekt „modrého města“ vznikl v roce 2002 a dodnes se rozšiřuje. Předpokládá se, že po jeho dokončení by v Ijburgu mohlo najít domov až 45 tisíc obyvatel, 12 tisíc z nich by pak v mořské čtvrti mohlo i pracovat, předpovídá web o rozvoji současných měst CityLab. Plovoucí čtvrť Ijburg by v budoucnosti mohla pomoci v řešení jednoho z nejnebezpečnějších důsledků klimatických změn, rostoucí hladiny moří. V ohrožení jsou stovky měst, které mohou zmizet pod vodou už v příštích dekádách, upozorňuje reportérka CityLabu Olga Mecking a odkazuje na interaktivní mapu zatopeného světa, kterou na základě předpovědí o klimatických změnách připravila vědecká organizace Climate Central. Pro potenciálně nejnebezpečnější oblasti, mezi které patří i Nizozemsko, by mohlo být řešením stavět čtvrti jako je Ijburg. „V zemi ohrožené vodou bych raději bydlel v plovoucím domě. Když přijde voda, dům se s povodní zvedne a pluje,“ říká architekt Koen Olthius, jehož studio se zaměřuje na designování plovoucích domů. Plovoucí čtvrti mají krom bezpečného řešení záplavy i spoustu dalších výhod. „Komunity na vodě se mohou stavět s větší hustotou, což by přispělo k úspornějšímu využívání energie. Voda poskytuje domům (i celým městům) větší flexibilitu,“ píše se v článku na webu CityLab.

Spustit audio
  • Koala medvídkovitý je funkčně vyhynulým druhem, může za to odlesňování a klimatická změna

    21. srpen 2019
    Koala medvídkovitý

    Podle zprávy Australské nadace pro koaly medvídkovité (AKF) populace těchto vačnatců klesla tak rapidně, že už nejsou schopni vyprodukovat další generaci potomků. V ekosystému už k tomu není dostatek dospělých jedinců. Právě proto označují odborníci koaly za funkčně vyhynulé (functionally extinct).

    V současnosti žije podle AKF ve volné přírodě 80 000 koalů, ještě před třemi lety to bylo 320 000. Jejich úbytek je způsobený masivním odlesňováním, znamenajícím ztrátu míst s dostatečnou vlhkostí, které jsou pro koaly přirozeným prostředím. A to hlavně porostů s blahovičníky neboli eukalypty, jejichž listy se koalové téměř výhradně živí. Bez nich vačnatci umírají na dehydrataci. Z dřívějších známých 128 biotopů jich koalům podle AKF zbylo pouze 41. Vyskytují se na území čtyř australských států – v Queenslandu, Novém Jižním Walesu, Jižní Austrálii a Victorii. Za razantní úbytek koalů medvídkovitých může také klimatická změna. Tito vačnatci totiž velmi špatně snáší extrémní sucha a vlny veder, které v posledních letech sužují planetu.

    Australská vláda uvádí koaly medvídkovité na čelním místě seznamu ohrožených živočišných druhů, jejichž status je nutné dále posoudit. Předsedkyně AKF Deborah Tabart dlouhodobě bojuje za to, aby byly ochranářské zákony pro koaly upraveny a zpřísněny. Uvedla, že Australané dál nestrpí vidět mrtvé koaly na tamních silnicích.

  • NASA hlásí průlom ve vesmírné misi, která by mohla odhalit zásobárnu vody na měsíci Jupiteru

    21. srpen 2019
    Šestý největší měsíc ve sluneční soustavě ležící u planety Jupiter s názvem Europa

    Cílem mise je šestý největší měsíc sluneční soustavy. Ten obíhá kolem planety Jupiter, jmenuje se Europa a je celý obalený ledem. Vědci se domnívají, že se pod jeho ledovou vrstvou skrývá 170 kilometrů hluboká zásobárna vody. Právě proto je měsíc Europa považovaný za horkého kandidáta na přítomnost živých organismů ve vesmírném prostoru jinde než na planetě Zemi.

    Kromě vody je podle vědců na Europě taky potřebná chemie a energie ve formě ohřevu – měsíc Jupiteru by tak mohl splňovat trojici podmínek, které jsou k nastartování života nezbytné. Americká vesmírná agentura NASA nyní schválila finální podobu sondy, která se k Europě vypraví. Na družici teď začnou pracovat vesmírní inženýři. „Všichni jsme tím rozhodnutím nadšeni. Posouvá misi Europa Clipper o jeden klíčový krok blíž k odhalování záhad tohoto oceánského světa,“ řekl Thomas Zurbuchen z ředitelství vesmírného výzkumu v agentuře NASA. Družice by měla podle plánů NASA vyrazit do vesmíru do roku 2025. Několik let pak k Europě ještě poletí. Vyvíjená sonda by měla nést přístroje, které budou na Europě zkoumat záření, ale taky zaznamenají, jaký má vesmírné těleso povrch. Tato výzkumná mise se plánuje už od 90. let.

  • Zámek? Swipe vpravo! Ukrajinci se na Tinderu mohou seznámit se svým historickým dědictvím

    21. srpen 2019
    Zámek Dachovských v Leskovu v Čerkaské oblasti

    Na online seznamce Tinder v polovině srpna vznikly profily dvanácti chátrajících ukrajinských hradů a zámků. Píše o tom internetové Hromadske Radio. Je to součást projektu Dvanadcjať vartovych (Dvanáct strážců). Sdružení Znajdeno v Ukrajini (Nalezeno na Ukrajině) tak chce upozornit na to, že řada historických památek na Ukrajině nutně potřebuje pomoc.

    Uživatelům aplikace Tinder je představují stručné texty, psané se zábavnou nadsázkou. Dočteme se tak například: „Jsem sám už víc než sto let. Toužím se s někým seznámit a vyprávět mu svůj příběh, pozvat přátele na večírek, či dokonce uspořádat festival. Nebo jen tak sedět vedle tebe a sledovat západ slunce.“ Zámek Dachovských v Leskovu v Čerkaské oblasti zase píše: „Ustál jsem revoluci v roce 1917 i druhou světovou válku, mír ale přežít nedokážu. Připomenu vám jedno: samota ničí každého.“ Zámek Rzewuských-Lanckorońských ve vsi Rozdil u Lvova pro změnu prohlašuje, že je mladý (pouhých 279 let), ale osamělý a „hledá svou múzu, s níž protancuje celičkou noc“. Už během prvního dne prý hrady a zámky získaly stovky „swipů“. Uživatelé si s nimi mohou na Tinderu dokonce psát.

    „Každý z nich je jedinečnou součástí historie Evropy i Ukrajiny (nejstarší pochází z 11. století). Žili zde králové a hrabata, rozhodovalo se zde o osudu států a nacházely se tu i cenné knihovny a umělecké sbírky. Teď jsou ale všechna tato místa opuštěná. Pokud s tím něco neuděláme, podlehnou podle předběžných odhadů odborníků zkáze zhruba do šedesáti let,“ píší o vybraných hradech a zámcích autoři projektu. Na jejich stránkách se uvádí, že na Ukrajině najdeme kolem 5 000 podobných historických staveb. Projekt Dvanadcjať vartovych sbírá příspěvky na rekonstrukci památek, prodává upomínkové předměty a podporuje „sociální turistiku“, spočívající v dobrovolnické pomoci ohroženým objektům. Zároveň ale také hledá cesty, jak pro hrady a zámky najít uplatnění v moderní společnosti.

    Jednou z možnosti je i spolupráce s komerčním sektorem – k největším dosavadním úspěchům aktivistů patří probíhající rekonstrukce zámku Šarivka v Charkovské oblasti, na niž od loňského roku přispívá německá firma BASF.

  • Může MDMA kromě posttraumatické poruchy pomoci i alkoholikům? Odpověď hledají britští výzkumníci

    20. srpen 2019
    Alkohol - party - mileniál - klub - club

    „I s využitím poznatků současné vědy se stále 80 % bývalých alkoholiků do třech let k pití vrátí,“ tvrdí Ben Sessa, psychiatr se zaměřením na závislosti působící na londýnské Imperial College. Sessa v současné době vede výzkumný tým, který se snaží zjistit, zda by se tento podíl nedal snížit s využitím MDMA – drogy známější pod názvem extáze.

    Podle předběžných výsledků se mu to docela daří – droga je při využití v kontrolovaném prostředí a v kombinaci s psychoterapií bezpečná a předběžné výsledky napovídají, že by se měla efektivita MDMA pro tento účel přinejmenším hlouběji prozkoumat. „Z jedenácti osob, které se výzkumu účastnily, se k pití devět měsíců po léčbě vrátila jedna, pět osob se pití nedotklo vůbec a čtyři nebo pět měly drink či dva, ale jinak abstinují,“ shrnuje Sessa dosavadní výsledky. Výzkum měl zatím zodpovědět především otázku, zda je užití látky bezpečné. Zaměřit se na její efektivitu v léčbě alkoholismu se chtějí výzkumníci v další fázi.

    Samotná léčba spočívá v osmitýdenní psychoterapii, během které pacienti ve třetím a šestém týdnu dostanou v přítomnosti psychiatra a psychologa MDMA. „Kupodivu u pacientů nezaznamenáváme žádný ‚dojezd‘, podle mě je to obvykle spíše důsledek celkové únavy z párty,“ popisuje výzkumník efekty drogy, která je často s užíváním v tanečních klubech spojována. MDMA už byla k podpoře efektů psychoterapie využívána mezi lety 1970 a 1985 v USA a do roku 1993 ve Švýcarsku. V posledních letech se diskutuje také její role v léčbě posttraumatické stresové poruchy. Výzkumníci pracující s touto látkou však naráží na problémy. „Je velmi náročné dosáhnout na financování z vládních fondů, protože pracujeme s návykovou látkou. Naštěstí se nám ale daří získávat peníze od soukromých přispěvatelů,“ popisuje jeden z nich – David Nutt, také z londýnské Imperial College. Zkoumat efekty této drogy na území Velké Británie zákon umožňuje, proces je ale podle výzkumníků náročný a zdlouhavý.

  • Brazilský prezident Bolsonaro kritizuje Norsko za lov velryb, popsal ale záběry z Dánska

    20. srpen 2019
    lov velryb (ilustrační foto)

    Brazilský prezident Jair Bolsonaro se na sociální síti Twitter pustil do boje s Norskem. „Podívejte se, jak vypadá zabíjení velryb sponzorované Norskem,“ uvedl svůj příspěvek, který doplnil záběry lovu z Faerských ostrovů, autonomní součásti Dánska. Správně trefit zvíře se mu podařilo, zemi ale ne.

    Norsko sice komerční lov velryb povoluje, ten ale probíhá zcela jinak, než jak naznačuje příspěvek brazilského prezidenta. Bolsonaro tím reagoval na rozhodnutí Norska pozastavit přísun financí do Amazonského fondu, určeného na ochranu pralesů. Norsko během 11 let od jeho založení přispělo 830 miliony eur, což je téměř 95 % všech prostředků. Většina ze zbylých 5 % pochází z Německa, které se pro pozastavení přísunu financí rozhodlo ještě dříve. Obě země totiž Bolsonara podezírají, že se Brazílie pod jeho vedením o zastavení odlesňování a obnovu pralesů příliš nesnaží. Právě to přimělo prezidenta k provokativnímu prohlášení. „Norsko… není to ta země nahoře na severním pólu, která zabíjí velryby a těží ropu?“ vyjádřil se poučeně Bolsonaro. „Tuto zemi nepovažujeme za vzor, ať si nechá své peníze a pomůže Angele Merkelové zalesnit Německo,“ poradil brazilský prezident. S Bolsonarem však nesouhlasí guvernéři brazilských federálních států, na jejichž území se pralesy nachází. „Mrzí nás kroky brazilské vlády, které vedly k pozastavení financování fondu,“ vyjádřili se guvernéři ve společném prohlášení. „Neschvalujeme jakékoliv ilegální ekonomické aktivity v regionu,“ dodali. V plánu prý mají navázat přímý kontakt se zeměmi, které se na financování fondu podílely. Nově by peníze Amazonského fondu mohla raději spravovat regionální Amazonská banka (Bank of Amazonia) místo na stát napojené Brazilské rozvojové banky.

    Podívejte se taky na „Nedivil bych se, kdyby japonské velrybářství úplně zmizelo,“ komentuje komerční lov japanolog.

  • Milovníci hudby a ptáků si můžou koupit album Utopia od Björk v balení s píšťalami na lákání ptactva

    20. srpen 2019
    Utopia Bird Call Boxset od Björk

    Pokud je 14 ručně vyráběných dřevěných píšťal imitujících zvuky ptáků to, co vám v životě chybí, můžete si je nyní objednat v jednom balení s albem Utopia islandské hudebnice Björk.

    Do prodeje Utopia Bird Call Boxset přijde až na začátku listopadu, pokud chcete ale mít jistotu, že vám píšťaly určené na lákání ptáků neuniknou, lze si jej už nyní objednat. Každou z píšťal vyrobených v jihofrancouzských horách totiž Björk vybírala osobně, balení obsahuje také sešit, ve kterém jsou zvuky 14 vybraných ptáků detailně popsány, a nechybí ani návod, jak píšťaly správně používat. Balení kromě celého alba Utopia z roku 2017 obsahuje také videa ke skladbám Losss a Tabula Rasa a také jednu dosud nevydanou instrumentální píseň. Spojení píšťal s tímto konkrétním albem není žádnou náhodou, podle Björk se téma ptačího zpěvu prolíná celou deskou.

  • Na Aljašce se našel padesát let starý dopis v lahvi od ruského námořníka

    19. srpen 2019
    vzkaz v lahvi

    Američan Tyler Ivanoff našel na západním pobřeží Aljašky padesát let starý dopis v lahvi od ruského námořníka. Na neporušenou lahev s téměř dokonale zachovaným dopisem narazil při sběru dříví na podpal poblíž městečka Shishmaref. Ruské televizi se navíc podařilo vypátrat autora textu, který dosud žije.

    Jak se píše na webu místního katolického rádia KNOM, Ivanoff si lahve všiml díky tomu, že o ni zakopl. „Moje děti byly celkem nadšené. Říkaly si, jestli to nebude vzkaz od pirátů nebo nějaký poklad,“ popsal nález Ivanoff. Uvnitř ale našli ručně psaný dopis s pozdravem v ruštině, který byl zabalen do dalšího papíru. „Poznal jsem ji, protože jsem měl ruštinu na střední a na vysoké,“ dodal Ivanoff. S překladem si ale nevěděl rady, a tak dopis vyfotil a nahrál na svůj facebook. Tam si jej všimli rusky mluvící uživatelé, nasdíleli ho na různé ruské sociální sítě a přeložili jej do angličtiny. Příspěvek neušel pozornosti novinářů z ruské státní televize a ti díky přiložené adrese vypátrali kapitána Anatolije Bocaněnka, který se z nálezu rozbrečel radostí. Jak dodává web britského deníku The Guardian, Ivanoff si není jistý, zda na dopis odpoví. Jednou by ale rád napodobil ruského kapitána a chtěl by takový vzkaz poslat taky.

  • Děti čtou díky Gretě Thunberg o záchraně planety. Počet prodaných knih o ekologii se zdvojnásobil

    19. srpen 2019
    Greta Thunbergová

    Šestnáctiletá Švédka Greta Thunberg, která se celosvětově proslavila bojem proti klimatické změně, inspirovala mladé lidi, aby se více zajímali o to, jak zachránit planetu. Někteří z nich čtou o ohrožených druzích, další o tom, jak zbytečně neplýtvat. Množství nových dětských knih zabývajících se změnou klimatu, globálním oteplováním a přírodou se tak za poslední rok více než zdvojnásobilo.

    Kromě počtu titulů se podle dat společnosti Nielsen Book Research zdvojnásobily i prodané výtisky. Vydavatelé proto mluví o takzvaném efektu Grety Thunberg (Greta Thunberg effect). Mezi takové knihy patří podle britského nedělníku The Observer „krásně ilustrovaná faktografická kniha“ A Wild Child’s Guide to Endangered Animals, apokalyptická novela Where the River Runs Gold nebo příručka Kids Fight Plastic. Na obálce titulu Earth Heroes je samotná Thunberg. Kniha od novinářky Lily Dyu popisuje dvacet osobností bojujících s klimatickou krizí, mezi něž patří vedle švédské studentky například i dokumentarista David Attenborough či návrhářka Stella McCartney. Ta se proslavila navrhováním oblečení a bot, které se nevyrábí ze zvířecí kůže ani dalších živočišných materiálů. 

  • Island má za sebou první pohřeb zaniklého ledovce

    19. srpen 2019
    Lidé míří na smuteční ceremonii za ledovec Okjökull

    Svět letos zaznamenal nejteplejší červenec všech dob. Na západě Islandu při smuteční ceremonii na holou skálu, kterou dřív býval ledovec Okjökull, přibili bronzovou plaketku pro příští generace. „Ok je prvním islandským ledovcem, který roztál. V dalších dvou stech letech čekáme, že všechny další ledovce potká stejný osud. Tento památník připomíná, že víme, co se děje a co je třeba udělat. Jen vy víte, jestli jsme to udělali,“ zní text na plaketě.

    Text je nadepsán titulem „Dopis budoucnosti“ a napsal ho islandský spisovatel Andri Snaer Magnason. Jeho cílem je rozšířit povědomí o dopadech klimatických změn. „Postupné mizení ledovce je něco, co člověk může opravdu prožít a pochopit, je to vizuální zkušenost,“ řekl Julien Weiss, profesor aerodynamiky na berlínské univerzitě, který se zúčastnil ceremoniálu se svou ženou a sedmiletou dcerou. „Člověk necítí klimatické změny každý den. Je to něco, co se děje z lidského pohledu velmi pomalu, ale z hlediska geologického se to děje velmi rychle.“

    Ledovec původně v roce 1890 pokrýval 16 km čtvrtečních. V roce 2012 měl rozlohu jen 0,7 km čtvrtečních. O dva roky později už glaciologové Okjökullu status ledovce sebrali. Taková jsou aspoň data z výzkumu Islandské univerzity. „Připomínáme si tu jeden zmizelý ledovec, ale zároveň tím chceme zdůraznit, o co přicházíme – co nám umírá před očima. A to po celém světě. Chceme upozornit na to, že tohle je něco, co ‚dokázali‘ lidé, a že to není nic, na co bychom měli být hrdí,“ řekla Katrín Jakobsdóttir, islandská premiérka. Výstupu na sopku se zúčastnilo přes sto lidí včetně ministra životního prostředí Guðmundura Ingi Guðbrandssona či bývalá irské prezidentky Mary Robinsonové. V době, kdy se akce chystala, jsme o jejím plánování psali zde.