Modrá města. Plovoucí domy pomáhají řešit problém se stoupající hladinou moří

Plovoucí domy

V amsterdamské čtvrti Ijburg žije dvacet tisíc lidí, místní děti chodí do deseti škol, jsou tu kavárny, tělocvičny, parky. Celá čtvrť přitom stojí na moři a tvoří ji plovoucí domy. Projekt „modrého města“ vznikl v roce 2002 a dodnes se rozšiřuje. Předpokládá se, že po jeho dokončení by v Ijburgu mohlo najít domov až 45 tisíc obyvatel, 12 tisíc z nich by pak v mořské čtvrti mohlo i pracovat, předpovídá web o rozvoji současných měst CityLab. Plovoucí čtvrť Ijburg by v budoucnosti mohla pomoci v řešení jednoho z nejnebezpečnějších důsledků klimatických změn, rostoucí hladiny moří. V ohrožení jsou stovky měst, které mohou zmizet pod vodou už v příštích dekádách, upozorňuje reportérka CityLabu Olga Mecking a odkazuje na interaktivní mapu zatopeného světa, kterou na základě předpovědí o klimatických změnách připravila vědecká organizace Climate Central. Pro potenciálně nejnebezpečnější oblasti, mezi které patří i Nizozemsko, by mohlo být řešením stavět čtvrti jako je Ijburg. „V zemi ohrožené vodou bych raději bydlel v plovoucím domě. Když přijde voda, dům se s povodní zvedne a pluje,“ říká architekt Koen Olthius, jehož studio se zaměřuje na designování plovoucích domů. Plovoucí čtvrti mají krom bezpečného řešení záplavy i spoustu dalších výhod. „Komunity na vodě se mohou stavět s větší hustotou, což by přispělo k úspornějšímu využívání energie. Voda poskytuje domům (i celým městům) větší flexibilitu,“ píše se v článku na webu CityLab.

Spustit audio
  • Korporace nebudou muset v EU zveřejnit, jaké platí daně a kolik profitují. Proti hlasovalo i Česko

    29. listopad 2019
    peníze

    Dvanáct evropských zemí, mezi nimiž je i Česko, zablokovalo návrh nového celounijního pravidla, které mělo zjistit, kolik nadnárodní korporace vydělávají a jaké platí daně v jednotlivých členských zemích. Návrh si chystal posvítit hlavně na firmy jako Apple, Facebook nebo Google.

    Největší světové firmy podle odhadů neplatí daně až ve výši 500 miliard dolarů ročně, a to díky tomu, že svá daňová sídla přesunuly do zemí s nižšími sazbami. Vyhýbají se tak Spojenému království, Francii či Německu a raději míří do Irska, Lucemburska nebo na Maltu. Jak píše web britského deníku The Guardian, Irsko například daní zmíněné firmy 6,25 %, zatímco Británie 19 %. Irská národní rozpočtová rada dokonce varuje, že polovinu všech vybraných korporátních daní tvoří peníze od pouze deseti světových firem. Společnosti nebyly uvedeny, má se ale za to, že je tvoří právě zmíněné firmy jako Apple, Facebook, Microsoft, Google či Dell. Podle webu Politico.eu Lucembursko a další země argumentovaly tím, že schválením by se narušila jednání o celosvětové digitální dani. Finský ministr práce Timo Harakka, jenž jednání předsedal, však s takovým důvodem nesouhlasí. „Nikoho nepřekvapí, že Lucembursko, Malta, Kypr a Irsko jsou mezi těmi, kteří hlasovali proti tomuto návrhu,“ řekl po ministerské radě Harakka. Ozvala se i nezisková organizace Transparency International. „Kdekoli v EU je patrné, že veřejnost je nespokojena s tím, že nadnárodní korporace jako Starbucks a Amazon skrývají, jaké platí daně v zemích, v nichž působí. Národní vlády tak zamezily lidem, aby se k těmto informacím dostali,“ uvedla jedna z šéfek neziskovky Elena Gaita.

  • I Nový Zéland zažívá svou krizi bydlení. Lidé v Northlandu žijí v lesích, chýších i autech

    29. listopad 2019
    Muž v obytném přívěsu

    Bytová krize v novozélandském regionu Northland dosáhla takové úrovně, že někteří lidé odešli žít do lesů. Své nové domy si postavili přímo ve větvích stromů. Northland je jednou z nejchudších oblastí jinak bohatého Zélandu. Tamní obyvatelstvo tvoří přibližně ze třetiny původní obyvatelé Maoři.

    Bytová krize v novozélandském regionu Northland dosáhla takové úrovně, že někteří lidé odešli žít do lesů. Své nové domy si postavili přímo ve větvích stromů. Northland je jednou z nejchudších oblastí jinak bohatého Zélandu. Tamní obyvatelstvo tvoří přibližně ze třetiny původní obyvatelé Maoři.

    Jak píše server britského deníku The Guardian, kromě lesních domů se lidé uchylují i do starých aut, svépomocí postavených chýší, přístřešků, rozpadajících se domů či spí pod krytými parkovacími místy. Zvláště pro Maory je situace kritická. Za poslední rok navíc v regionu vzrostl počet lidí na čekací listině pro státní bydlení o třicet procent. „Mnoho obyvatel Northlandu čelí vážným problémům s bydlením. Od lidí, kteří jsou bez domova, přes ty, co žijí ve svých autech či v přírodě, a ty, kteří mají dům, ale je v něm zima a vlhko či je přeplněný, až po mladé rodiny, které jen těžko hledají místo k pronájmu nebo mají problém složit zálohu,“ popsala situaci ministryně novozélandské vlády Nanaia Mahuta, jež je sama maorské národnosti.

    Podle webu veřejnoprávní televize v maorštině Māori Television by mělo do roku 2022 vyrůst 180 nových domů. Mnozí však vládě nevěří a cítí se být ignorováni, a to navzdory zmíněným slovům ministryně či stanovisku vlády, že výstavba bydlení je prioritou.

  • Mít svůj klid. Jednočlenné domácnosti už v některých finských městech tvoří většinu

    29. listopad 2019
    Single žena na gauči

    V roce 2018 napočítali ve Finsku 1,2 milionu domácností obývaných jenom jedním, samotným člověkem. Občané severské země si to ekonomicky mohou dovolit. Plynou jim z toho ale zároveň do budoucna možné komplikace.

    V absolutních číslech se nejvíc jednočlenných domácností nachází v Helsinkách – 163 000. Většinu už tvoří mezi jinými i v dalších větších aglomeracích Tampere a Turku. V druhém jmenovaném městě bydlí 30letá Ina Virtanen, která žije sama už deset let. „Doma jsem ráda sama ve svém, ale na druhou stranu jsem i docela společenská,“ popisuje svou situace Virtanen. „Netrávím doma mnoho času, ale když už tam jsem, mám ráda svůj klid a pohodu.“ Díky bohatému okruhu rodinných příslušníků a přátel se neobává, že by v případě úrazu nebo jiného neštěstí zůstala na všechno sama.

    Podle profesora Heikkiho Hiilama, odborníka na sociální politiku, by bezprecedentní nárůst jednočlenných domácností mohl představovat do budoucna problém, kterým se stát musí zabývat. Vstřícná sociální politika přesouvající těžiště od primární podpory rodin s dětmi k jednotlivcům totiž umožnila, že mezi lety 1985 a 2018 vzrostl poměr single domácností v celostátním průměru z 28 % na nynějších 44 %. Napomáhá tomu i příznivá ekonomická situace země. „Teď je to tady dobré,“ tvrdí Virtanen, „ceny v Turku jsou nižší než v hlavním městě a člověk si tu může dovolit koupit nebo pronajmout garsoniéru, dokonce i jednopokojový byt.“

    Profesor Hiilamo právě v tom vidí obrysy budoucího problému. S narůstající střední délkou života je pravděpodobné, že bude přibývat lidí vyžadujících ve vyšším věku speciální péči. Nepříznivě na ně bude doléhat ale i samota, případně její důsledky. „Bude potřeba vystavět domy kupříkladu se společnými prostory,“ uvažuje Heikki Hiilamo. „Člověk, který žije sám, nemusí být nutně osamělý, ovšem je naprosto přirozené, že pak víc vyhledává sociální kontakt.“ Zprávu přinesl web finské veřejnoprávní televize YLE.

    Čtěte také 7letý podnikatel z Finska vynalezl praktickou pomůcku do sauny – ručník, do kterého se oblečete.

  • Překlepy a gramatické chyby vám mohou zhatit šance při online randění

    28. listopad 2019
    Smějící se muž s telefonem

    To, co rozhoduje o (ne)úspěchu při randění online, je správná gramatika a pravopis. Podle britského deníku The Guardian to zjistili nizozemští vědci. Lidé, kteří hledají partnera přes internetové seznamky a dopouští se gramatických chyb, překlepů nebo používají příliš neformální jazyk, mají podle jejich studie horší vyhlídky než v komunikaci umírněnější a pečlivější uživatelé.

    Vědci z Tilburgské univerzity požádali osm stovek uživatelů velké nizozemské internetové seznamky, aby si přečetli fiktivní profily, z nichž část obsahovala gramatické chyby a část byla v pořádku, a pak hodnotili atraktivitu potenciálních partnerů. Ukázalo se, že majitele imaginárních profilů, kteří dělali pravopisné a gramatické chyby, účastníci průzkumu vnímali jako nepozorné či méně inteligentní, a tím pádem méně žádoucí. Zpravodajský server BBC k tomu doplňuje, že když se jedna americká internetová seznamka ptala pěti tisíc singles na jejich kritéria hodnocení potenciálních partnerů, 88 procent žen a 75 procent mužů označilo správnou gramatiku za důležitější než sebedůvěru nebo zdravý chrup.

  • Ztracená kočka se po pěti letech sešla se svým majitelem, mezitím urazila víc jak 2200 kilometrů

    28. listopad 2019
    kočka – chycená kočka

    Viktor Usov, 31letý student medicíny, se sešel se svou kočkou Sašou, která se ztratila jednoho večera, kdy ji jako obvykle v Portlandu vypustil z domu. Sašu ale minulý týden, pět let po jejím zmizení, zaregistroval útulek pro toulavé kočky v Santa Fe v Novém Mexiku.

    Zaměstnanci útulku byli po načtení Sašina čipu v šoku, protože zjistili, že její majitel Viktor bydlí 2253 kilometrů daleko. „Když mi zavolali, byl jsem nadšený,“ řekl Usov deníku Santa Fe New Mexican. „Tolik mě to ale zase nepřekvapilo, tahle kočka vždycky milovala dobrodružství,“ dodal a na dotaz novinářů, jak se Saša tak daleko od domova mohla dostat, Usov poznamenal, že prostě byla na „velkém americkém dobrodružství“. Sašu doprovodil domů zaměstnanec útulku, který má na starosti styk s veřejností.

  • Evropský parlament vyhlásil stav klimatické pohotovosti

    28. listopad 2019
    klimatická pohotovost - klimatická krize - globální oteplování

    Jen několik dnů před mezinárodní klimatickou konferencí v Madridu se dnes Evropský parlament rozhodl vyhlásit stav klimatické pohotovosti. „Je to zpráva občanům Evropy a mladým lidem, která říká, že Evropa je první kontinent, který vyhlašuje klimatickou pohotovost a bude se podle toho chovat,“ shrnul důvody rozhodnutí jeden z autorů návrhu, europoslanec Pascal Canfin. Stav pohotovosti by měl dodat váhu a důležitost nástrojům boje proti změně klimatu a jejím dopadům.

    Měl by například zajistit, že veškeré legislativní a rozpočtové návrhy Unie budou v souladu s cílem udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C. Podle europoslanců se leteckému a lodnímu průmyslu nedaří snižovat emise tak, jak se očekávalo, a všechny země by měly opatření, která zajistí odpovídající pokrok, zakotvit ve svých národních plánech. Rozhodnutí také zdůrazňuje, že do roku 2020 by státy EU měly ukončit všechny přímé i nepřímé dotace fosilnímu průmyslu. Měly by také zdvojnásobit svůj příspěvek do Zeleného klimatického fondu, který byl zeměmi z celého světa zřízen na vývoj technologií ke zpomalování globálního oteplování a zmírňování jeho dopadů. Tisková zpráva Evropského parlamentu zmiňuje, že je již navržen cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ale kvůli odporu Česka, Polska a Maďarska ještě nemohl být schválen. Pro vyhlášení klimatické pohotovosti hlasovalo 429 europoslanců, 225 bylo proti a 19 na hlasování chybělo.

    Podívejte se také na Listopadová naděje po 30 letech. Studenti okupují univerzitu na protest proti rektorovi a klimakrizi.

  • Droga ketamin by mohla pomoci v boji s alkoholismem. Vymaže vzpomínky na pití

    27. listopad 2019
    Výzkumníci tvrdí, že ketamin může přepsat vzpomínky vztahující se k pití

    Jako vytloukání klínu klínem může znít nejnovější recept na boj s alkoholem: dejte si ketamin. Alespoň to doporučují vědci, kteří zjistili, že jedna dávka tohoto anestetika může pomoci těžkým pijákům s omezením spotřeby alkoholu.

    Výzkumníci tvrdí, že ketamin, jenž je známý především jako rekreační droga a zvířecí anestetikum, může přepsat vzpomínky vztahující se k pití. V případě závislosti, jak píše server britského deníku The Guardian, totiž mohou vzpomínky vyvolávat potřebu k pití třeba ve chvíli, kdy se člověk vrátí na místo, kde se opil. „Každé naše chování je zapsáno do našich vzpomínek. Je ale důležité si uvědomit, že na tyto zvyky a špatné vzpomínky lze potenciálně zapomenout,“ říká vedoucí práce psycholog Ravi Das z University College London.

    Studie, jež vyšla ve vědeckém žurnálu Nature Communications, zkoumala devadesát lidí, kteří nebezpečně pijí, ale dosud nemají formální diagnózu alkoholika. Těm, kterým byl podán ketamin spolu s psychologickou péčí, se výrazně snížila chuť pít. Efekt dokonce vydržel devět měsíců. Výzkumný tým se teď pokusí získat peníze na klinické testy, které by mohly prokázat, zda ketamin skutečně může alkoholikům pomoci.

    Přečtěte si také Alkohol nejspíš není zdravý v žádném množství, vědci vyvrátili dlouholetý mýtus.

  • Začala fungovat první spermabanka s HIV pozitivním spermatem na světě. Má bojovat se stigmatem

    27. listopad 2019
    Na Novém Zélandu začala fungovat první spermabanka s HIV pozitivním spermatem na světě

    Na Novém Zélandu začala fungovat první spermabanka s HIV pozitivním spermatem na světě. Motivací k založení banky byla snaha o destigmatizaci lidí, kteří s tímto virem žijí. V tomto případě totiž není nákaza možná, z dotčeného spermatu se vir na dítě nepřenese.

    Jak píše web britského deníku The Guardian, Sperm Positive banka začala se třemi dárci, kteří sice mají HIV, ale jeho stopa v krvi je natolik malá, že není možné ho normálními metodami detekovat. Ačkoli to neznamená, že jsou vyléčeni, virus je díky léčbě pod kontrolou a nemůže se šířit nechráněným sexem.

    Jeden z dárců, Damien Rule-Neal, který byl diagnostikován v roce 1999 a u něhož tato léčba zabrala, říká, že lidé na Novém Zélandu mají o léčících se jedincích předsudky. Setkal se s nimi jak v práci, tak v osobním životě. „Mám mnoho přátel, kteří také žijí s HIV a chtějí mít děti. To, že mohu pomoci ostatním, je velmi obohacující, ale chci zároveň odstranit stigma a ukázat světu, že se život po diagnóze nezastaví,“ říká Rule-Neal.

    Podle webu britského deníku The Daily Telegraph se v posledních letech vnímání nakažených lidí hodně zlepšilo, spermabanka však patří mezi kroky, které mají informovanost ještě zvýšit. Její spuštění předznamenává mezinárodní den AIDS, který připadá na 1. prosinec.

  • V Bosně a Hercegovině protestovali plyšáci za svobodu shromažďování. Hlídali je dva policisté

    27. listopad 2019
    V Bosně a Hercegovině protestovali plyšáci za svobodu shromažďování. Hlídali je dva policisté

    V bosensko-srbském městě Banja Luka protestovali plyšáci. Hračky držely malé transparenty a pokojně kritizovaly tamní vládu za to, že omezuje právo na shromažďování. Iniciátor akce byl za svůj plyšový protest zatčen policií.

    Jak píše server BBC, Stefan Blagić byl ještě ten den propuštěn. Svým protestem chtěl upozornit na to, že vláda autonomního regionu Republika srbská de facto zakázala shromažďovat se na náměstí Krajina. Omezení přišlo po loňských masivních protestech namířených proti oblastní vládě reprezentující Srby ve federaci Bosny a Hercegoviny. Právě proto organizátoři rozmístili malé účastníky demonstrace na lavičku na náměstí spolu s minitransparenty proti zákazu shromažďování. „Vraťte náměstí lidem,“ stálo na jednom. „Už si s námi nehrajte,“ vzkazoval příhodně další nápis. Na shromáždění dohlížela policie, která pak, jak už bylo zmíněno, zatkla Blagiće. Mladý aktivista z neziskovky ReStart Srpska prý neuposlechl výzev policistů a nenahlásil demonstraci v souladu se zákonem. Tamní lidskoprávní organizace označila aktivistovo zatčení za absurdní. „Foto dvou policistů hlídajících pár hraček řekne více než milion slov. Bravo, hrdinové,“ ocenila protest jedna z diskutujících na profilu ReStartu.