Mohlo (a nemělo by) vám uniknout: Jazzmeni, metro, státnost, potraty a Czeching
Dnešní výběr toho nejzajímavějšího z vysílání Radia Wave za uplynulý týden vás zavede do jazzového New Yorku, na hřiště děčínského fotbalového klubu i do sousedního Polska. S autory návrhů metra D se taky zavrtáme pod povrch Prahy a Deska týdne na nás dýchne duchem amerických plání.
Snímek Roberta Kirchhoffera a Filipa Remundy Pára nad řekou zachycuje v jednotlivých obrazech tři výrazné hudebníky, trumpetistu Laca Décziho, saxofonistu Ĺubomíra Tamaškoviče a kontrabasistu Jána Jankejeho. Všichni po odchodu do emigrace zanechali výraznou stopu na poli jazzové hudby, a to převážně v zahraničí. Na sklonku kariéry, a bohužel u jednoho z nich i na konci života, nahlížíme do atmosféry současného hudebního i osobního světa těchto muzikantů. Film je podle anotace dokumentární, podle Filipa Remundy je ale v podstatě hraný, a zároveň vychází ze skutečnosti, podle americké terminologie je tedy narativní. „Hlavně Laco Déczi pro nás situace vymýšlel ad hoc. Když jsme přijeli, zapojil celou sousedskou mafii, pozval kamaráda policajta, automechanika a s nimi vymýšlel absurdní scény. To skvěle ilustruje, jak Laco uvažuje a že je neustále v pohybu,“ vysvětluje Remunda. Poslechněte si celý rozhovor.
Jiný aktuální dokument, FC Roma Rozálie Kohoutové a Tomáše Bojara, vzbudil nedávno rozruch, když byla zrušena jeho plánovaná premiéra na stadionu pražské Bohemky. „Přes těžce depresivní stav věcí je film zábavný a vtipný, a to především díky volbě dvou charismatických hlavních představitelů – trenéra FC Roma a jeho asistenta a brankáře, kteří fotbal používají jako prostředek k pozvednutí romské komunity v Děčíně. Trénují malé kluky, vybírají s nimi kopačky s Messiho jménem, starší hráče napomínají za kouření marihuany a ve všem nechávají tolik emocí, až se nakonec pohádají mezi sebou,“ píše o FC Roma Táňa Zabloudilová. Její recenzi najdete tady.
Zatímco mnoho lidí si zoufalo nad vizualizacemi budoucího pražského Metra D, studenti druhého ročníku ČVUT zveřejnili svou vlastní vizi podzemní budoucnosti. Podle Jana Bittnera, Matúše Beráka a dalších mladých architektů vedených docentem Zdeňkem Rothbauerem by „déčko“ mělo být daleko střídmější. Na propojení modrou linkou se shodli ještě před tvorbou individuálních stanic. Fascinace betonem se u všech návrhů objevila náhodou. Proč je podle nich beton „upřímný“ materiál a jaké zásady by se měly dodržet u navrhování tak specifických staveb, jako je stanice metra? Dozvíte se v rozhovoru.
28. září jsme oslavili Den české státnosti. Jaký mají Češi a Češky ke svému státu vztah a umí se na vlastní dějiny podívat kriticky? Je příběh českých dějin jen vyprávěním o silných bílých mužích? O národních mýtech, růstu nacionalismu, ale také rozpadu československé federace nebo o učebnicích dějepisu jsme mluvili se dvěma historiky, Vítem Strobachem a Kamilem Činátlem. „Zeptal bych se, jestli to není spíš stát, kdo se upíná k nám. Jestli elity, když se cítí ohroženy, se formou různých mobilizačních kampaní neobracejí k nám. V poslední době vidíme, že mají podobu boje proti těm ‚nemakačenkům‘, nepřizpůsobivým. Nyní především uprchlíkům. A jsou buď přímo administrovány, iniciovány, nebo podporovány elitami. A z mého pohledu je v nich nahánění spousty strachu, který nemusí být racionální. Nebo podporuje racionální obavy, které zveličuje. Obrovským způsobem,“ odpovídá Činátl na otázku, zda se k pojmům národ a stát lidé neupínají hlavně v okamžicích, kdy mají strach a pocit ohrožení. Celý rozhovor si poslechněte zde.
Až šedesát tisíc polských žen se chystá v pondělí nepřijít do práce. Vyberou si dovolenou, půjdou darovat krev a některé dokonce dostanou od zaměstnavatelů volno. Stávkou chtějí demonstrovat proti návrhu zákona na téměř úplný zákaz potratů, pro který minulý pátek hlasovalo dvě stě šedesát sedm poslanců polského parlamentu. Polkám, které by podstoupily interrupci například kvůli početí znásilněním nebo ze zdravotních komplikací u dítěte, by hrozilo až pět let vězení. O situaci v souvislosti s tzv. potratovým záhonem a o vlně Černých protestů se víc dozvíte tady.
Na odlehčení nabízíme vhled do světa profesionálních hráčů sběratelské karetní hry Magic: The Gathering. Přestože existuje už bezmála čtvrt století, stále zůstává tak trochu ve stínu pokeru a jiných karetních „sportů“. Hráči se v ní střetávají v rolích mocných kouzelníků a dost možná si ji i vy pamatujete třeba z doby, kdy jste ji hráli ve škole. Bylo by ale chybou považovat Magic za pouhou ozvěnu starých časů, protože její scéna je stále živá – a to i ta profesionální. Češi v ní navíc nemají úplně nevýznamné postavení. Mezi medžikové profíky nahlédněte s Ondřejem Trhoněm zde.
Aktuální Deskou týdne Radia Wave bylo album Guru minimalistického dua Tomáš Palucha a jejich hostů. „Existuje kytarová hudba nutkavého, úpěnlivého řezání do strun: rocková scéna v sobě vždycky nesla tohle expresívní třeštění docela výrazně. A pak, silně v postrockové generaci a societě, existuje kytara jako nástroj zklidnění, výraz i tempo jsou tu vláčnější, a přitom nemáme pocit, že by to bylo dílo menší ambice a méně ostré vize,“ zasazuje Guru do kontextu Pavel Klusák. „Konceptuální album je v dnešní době možná až nadužívaný pojem, který umělci a labely lepí doslova na každou druhou nahrávku. Obzvlášť to platí pro kytarovou hudbu, jejíž zvuková inovativnost jen stěží konkuruje rychle se vyvíjející současné elektronice, svázané v podstatě jen operační pamětí počítače. Tomáš Palucha nahráli výjimečné album s konceptem, který ovšem, zcela v duchu jejich hudby, nechávají plynout bez potřeby ho za každou cenu prodávat a vysvětlovat,“ doplňuje ho Honza Šamánek, který albu dává dokonce 90% hodnocení. Porovnejte obě recenze a poslechněte si taky záznam pořadu Špína, která minulý týden hostila právě Jana Tomáše a Libora Paluchu.
Pokud recenzenti říkají, že Guru je album, které má potenciál přežít svou dobu, u desky Tata Bojs Futuretro už můžeme říct, že se jí to povedlo. „Futuretro jsme začali točit, když v srpnu 1999 přišlo zatmění slunce. Měl to být konec světa, hodně lidí to říkalo. 99, konec éry, někdo vytáhl Nostradama, že to přesně sedí. Chvilku bylo šero a pak nic,“ vypráví Mardoša z Tata Bojs. O tom, jak Futuretro přežilo všechny katastrofické scénáře, a co si o něm zpětně myslí jeho tvůrci, se dočtete v rubrice Flashback tady.
Před několika dny také vyvrcholil letošní ročník hudebně-exportního projektu Czeching, kterým Radio Wave podporuje tuzemské hudební talenty s ambicemi prorazit v zahraničí. Během úterního večera jsme mimo jiné poprvé v dějinách Českého rozhlasu proměnili historické garáže na hudební klub, kde zahrály všechny nominované kapely a na závěr nastupující nizozemská hvězda s íránskými kořeny Sevdaliza. Podívejte se, jak to bylo krásné.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
