Monotónnost bez uhrančivosti. Please The Trees popáté roztáčejí svůj psychedelický kolovrátek

26. září 2018

Texas, Oregon, Island, Kalifornie, Praha. Tak nějak by se dala načrtnout osa, na které vznikala novinka Infinite Dance pražské trojice Please The Trees. Mantrické texty inspirované spirituální knihou Revoluce vědomí: Transatlantický dialog, podpírané nekonečnými psychedelickými vyhrávkami, přináší opět otázku, jak moc je v roce 2018 revoluční natáčet desky v zahraničí a jestli je to opravdu cesta k originalitě a úspěchu.

Please The Trees, zformovaní kolem Václava Havelky, si rádi plní sny. Do sanfranciského studia Tiny Telephone tak dorazili pouze s kostrami skladeb, jejichž finální podoba pak vznikala přímo v oblíbeném studiu. Na nahrávání do USA je prý opakovaně zavál především kontext a tradice místa. Na desce se objevuje i pár velkých zahraničních jmen, třeba Thor Harris (Swans) nebo John Grant. O žádné budování komunity se ale u Please The Trees nejedná, jako tomu bylo u jiných tuzemských desek vznikajících na základě tzv. (nejen) mezinárodní spolupráce (Doba bronzová, Guru). Opravdu potřebujeme k tomu, aby nás zaujala nějaká deska, vědět, že se někde v Indii zatřáslo rumba koulí, a tudíž byla deska nahrávána i v Asii? Kult zahraničnosti je už dávno přežitý a není nutné na něj bombasticky upozorňovat.

Please The Trees – Infinite Dance

Na Infinite Dance ovšem najdeme hned několik půvabných motivů, ať už na samotném otvíráku Infinite Dance, či na Bandit My Dear. Příjemné opakovačky jsou víceméně ve všech skladbách, k oposlouchání bohužel dojde velmi rychle. Nejsvětlejší výjimkou je téměř devítiminutová Running Ghost, která svými minimalistickými bicími, bublavými klávesami Martina Tvrdého a nenápadnou gradací zpříjemňuje poslech celého alba. Deska ovšem kolem posluchače proplouvá bezmála hodinu, aniž by si po jejím skončení některou z melodií bylo možné vybavit a zabroukat. Zato trošku nesmyslné broukání „Healing comes“ se z hlavy jen tak nedostane.

Studio Session s Please The Trees: „Naše nová deska je ponor za kultivací ducha“

Please The Trees

Přesně v den vydání své páté desky se v našem proskleném studiu zastavili veteráni české nezávislé scény Please The Trees v čele s Vaškem Havelkou, aby živě zahráli čtyři songy právě z alba Infinite Dance. V následujícím rozhovoru došlo i na cestu za kultivací ducha nebo nahrávání v Texasu.

Samotné texty odkazují k četbě již zmiňované knihy Revoluce vědomí. Příběh západního bílého muže objevivšího v jistém věku východní spiritualitu ovšem u téhle části české scény dosud chyběl. Právě v mantrických a vyrovnaně působících textech jde, jak uvedl Václav Havelka v rozhovoru pro Radio Wave, o „ponoření se do vnitřního světa za kultivací ducha“. A že se jedná o ponor opravdu hluboký, se můžeme přesvědčit právě na Infinite Dance. V tomto ohledu totiž Please The Trees nastupují cestu pro sebe samé naprosto novou.

Sázet na exkluzivitu zahraničních spoluprací v 21. století je poněkud úsměvné. Zvlášť v momentu, kdy se díky internetu hranice v hudbě už dávno rozložily. A šance uspět a prorazit je stále nejistá a mnohem více o náhodě. I přes masivní promo tak Please The Trees zůstávají kapelou spíše lokálního významu. Infinite Dance má rozhodně šanci přitáhnout jim nové fanoušky, v kontextu kapely ale o žádné vybočení a rozšíření dosavadní tvorby nemůže být řeč. Navíc je otázkou, jak dlouho můžou posluchači tenhle nekonečný tanec vůbec vydržet.

Jak zakomponovali Please The Trees východní spirituální tradici do své novinky Infinite Dance? A jak působí album v kontextu jejich dosavadní tvorby? Poslechněte si recenzi na Desku týdne!

Hodnocení: 60 %
Please The Trees – Infinite Dance (Starcastic, 2018)

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.